Tisk je zisk

27. srpna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
27. srpna 2007, 00:00

VÁCLAV NEUBERT Letos je to přesně 130 let, kdy český tiskař Václav Neubert založil na pražském Smíchově vlastní podnik. Začínal skromně jen s několika pomocníky, závod však postupně rozšířil na velkou moderní tiskárnu, která roku 1938 zaměstnávala již 350 lidí. Pražský Smíchov zažíval ve druhé polovině 19.

VÁCLAV NEUBERT Letos je to přesně 130 let, kdy český tiskař Václav Neubert založil na pražském Smíchově vlastní podnik. Začínal skromně jen s několika pomocníky, závod však postupně rozšířil na velkou moderní tiskárnu, která roku 1938 zaměstnávala již 350 lidí.

Pražský Smíchov zažíval ve druhé polovině 19. století nebývalý rozkvět. Panoval zde čilý obchodní ruch, stavěly se moderní budovy a vznikalo také velké množství nových podniků. Téměř v každém domě fungoval nějaký obchod či obchůdek a živnostníci sem proudili z celé Prahy i středních Čech.

Jedním z nich byl i vyučený knihkupec Václav Neubert, který roku 1877 získal knihtiskařskou koncesi. Na Smíchově vybudoval moderní tiskařský závod, jehož produkce zahrnovala vedle knih také množství obrazových publikací, plakátů a map.

PLUKOVNICKÁ LOBBY

Václav Neubert se narodil roku 1852 v Nové Vsi nedaleko Kolína. Absolvoval kolínské gymnázium a poté se začal učit knihkupcem. Vzdělání v oboru si rozšířil i jednoročním kurzem ve Skřivanově obchodní škole v Praze, knihám se ale přesto zpočátku nevěnoval. Koncem 60. let 19. století totiž získal místo účetního v Bance Praha, odkud později přešel ještě k anglické firmě na hospodářské stroje „Garret & Son“.

Myšlenkou na založení vlastní tiskárny se začal zabývat teprve během povinné vojenské služby. Hned po jejím skončení požádal o udělení tiskařské koncese, protože ale nebyl vyučen v oboru, povolení nezískal.

Teprve po přímluvě bývalého velitele, plukovníka Gorella von Mildensse, pod nímž sloužil v 21. pěším pluku, se jeho žádost dostala až na císařský dvůr. Přímluva pomohla a v červnu 1877 se mohl Václav Neubert konečně radovat. Koncese mu byla udělena.

OD LISU K HUSOVI

První prostory pro nový podnik získal Neubert v budově smíchovské Občanské záložny. Instaloval zde ruční rychlolis augsburského typu, který obsluhoval zpočátku sám, jen s pomocí manželky Boženy.

Vedle činností spojených s tiskem ale novopečený podnikatel dělal také práce korektorské, nakladatelské a distribuční. Ve vlastní režii vydával svazky takzvané „Lidové bibliotheky“, pedagogický časopis „Česká škola“ a tiskl i různé pomůcky do školy.

Díky rostoucímu odbytu záhy zaměstnal tři sazeče a jednoho tiskaře. Roku 1886 se ale již závod rozrostl natolik, že bylo nutné přemístit ho do větších prostor. Neubert se rozhodl pro Jakubskou ulici na Smíchově, kde vyrostla nová tiskárna i specializované litografické oddělení. Zde vznikaly hlavně obrazové publikace, plakáty a mapy, novou technikou tu bylo možné vytisknout i náročnou litografii Brožíkova obrazu „Jan Hus před koncilem kostnickým“.

NEUBERT A SYNOVÉ

Znovu, tentokrát do moderní budovy v Kobrově ulici na Smíchově (dnešní Grafická), se závod stěhoval roku 1902. To umožnilo hned v následujícím roce vybudovat samostatné oddělení světlotisku a zinkografie a výrazně rozšířit sortiment. V něm již byly také atlasy, nejrůznější obaly, prospekty, dlužní úpisy, akcie a kolky. Roku 1904 vytiskl podnik i první český „Brunclíkův atlas pro školy měšťanské“ s celkem 25 mapami. Jelikož se do řízení tiskárny stále víc zapojovali také Neubertovi synové Oldřich, Miroslav, Václav a Karel, změnil se roku 1918 název firmy na „Grafický závod V. Neubert a synové“. Ve znaku měl dva ležící lvy, k nimž později přibyl ještě orel.

Ze synů se chodu podniku nejvíce věnoval nejmladší Karel, který se roku 1921 stal spolumajitelem firmy. Vedl provoz hlubotisku, kartografie a řídil nakladatelství. Z jeho popudu vznikl také časopis Pestrý týden, který patřil za první republiky k nejlepším ilustrovaným magazínům v českých zemích.

KAŽDÝ TÝDEN PESTRÝ

První číslo Pestrého týdne vyšlo v listopadu 1926 a na jeho přípravě se podíleli takové osobnosti jako novinářka Milena Jesenská, grafik Vratislav Hugo Brunner či malíř a básník Adolf Hoffmeister. Časopis měl být původně intelektuálním magazínem, příchodem novináře Jaromíra Johna koncem dvacátých let se ale změnil v obrazový týdeník pro střední vrstvy. Náklad se brzy vyšplhal ke sto tisícům kusů, články si ale udržely vysoký standard po stránce textové i obrazové.

Vrcholným obdobím Pestrého týdne byly ročníky 1938 a 1939. Tehdy se časopis kvalitativně dostal na úroveň světových obrazových týdeníků a v napjaté politické i společenské atmosféře přinášel špičkové reportážní snímky. Za protektorátu šla sice kvalita zpravodajství dolů, díky Karlu Neubertovi však list nikdy nepropagoval nacistickou ideologii víc, než bylo nutné.

V průběhu necelých dvaceti let existence vyšlo celkem 963 čísel. To poslední krátce před vypuknutím Pražského povstání v roce 1945.

NEPODAŘENÝ NÁVRAT

Třicátá a čtyřicátá léta minulého století nebyla pro firmu Neubert a synové nijak jednoduchá. Zvlášť když roku 1936 zemřel zakladatel podniku Václav Neubert. Společnosti se ale dařilo odolávat všem tlakům a zaměřila se především na tisk obrazových periodik a map.

Po roce 1945 měla přijít další modernizace a nový nárůst produkce. Roku 1948 byla ale tiskárna znárodněna a začleněna jako „závod 2“ do národního podniku Orbis (od roku 1960 Polygrafia n. p.).

Potomci rodiny Neubertů získali podnik zpět teprve po revoluci v roce 1989. Roku 1992 založili společnost Grafoprint Neubert, která se znovu zaměřila na vydavatelskou, polygrafickou a nakladatelskou činnost. V silné konkurenci se jí ale nakonec obstát nepodařilo a roku 1999 skončila v konkurzu. Jejím nástupcem je dnes společnost Grafoprint, v níž však již potomci Václava a Karla Neubertů nemají žádné zastoupení.

VÁCLAV NEUBERT (1852-1936)

Český podnikatel Václav Neubert se narodil 21. května 1852 v Nové Vsi na Kolínsku. Po vystudování gymnázia se vyučil knihkupcem a odešel do Prahy, kde zpočátku pracoval v bance a továrně na stroje. Koncesi na knihtiskárnu dostal teprve roku 1877. Přesunul se na Smíchov, kde v budově Občanské záložny začal s tiskem učebnic a drobných knih. Postupně se vypracoval a v letech 1886 a 1902 závod dvakrát přestěhoval a rozšířil. Zemřel 13. dubna 1936.

KAREL NEUBERT (1894-1973)

Čtvrtý syn Václava Neuberta se narodil 29. června 1894 v Praze. Vyučil se v otcově tiskařské firmě, jejímž roku 1921 se stal spolumajitelem. Na zmodernizování podniku se podílel zavedením hlubotisku a speciálních technik pro kartografii. Především ale začal roku 1926 vydávat časopis Pestrý týden, jehož byl několik let i šéfredaktorem. Za nacistické okupace se aktivně zapojil do odboje a udržoval kontakty s generálem Eliášem. Zemřel 4. srpna 1973.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Lexikon našich hospodářských dějin, wikipedia.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče