Tisíce živnostníků hlásí: Končíme!

16. ledna 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
16. ledna 2006, 00:00

ÚBYTEK PODNIKATELŮ V České republice podniká stále méně lidí. Ve srovnání s rokem 2004 ubylo loni dalších téměř 35 tisíc podnikatelů. Údaje České správy sociálního zabezpečení hovoří o tom, že více než 20 tisíc z nich skutečně v loňském roce vykonávali činnost. Podnikat v České republice se rozhodně nevyplatí.

ÚBYTEK PODNIKATELŮ V České republice podniká stále méně lidí. Ve srovnání s rokem 2004 ubylo loni dalších téměř 35 tisíc podnikatelů. Údaje České správy sociálního zabezpečení hovoří o tom, že více než 20 tisíc z nich skutečně v loňském roce vykonávali činnost. Podnikat v České republice se rozhodně nevyplatí. Tvrdí to zástupci zejména malých a středních živnostníků. Podle předsedy Sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy je pro mnohé z nich poslední kapkou minimální daň a postupné zvyšování sociálního a zdravotního pojištění. Naopak členové vlády si pokles počtu podnikatelů vysvětlují hlavně tím, že skončili ti, kteří sice měli živnostenský list, ale ve skutečnosti nevyvíjeli žádnou činnost. Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Mikešová však říká, že celý úbytek takto rozhodně vysvětlit nelze. Klesl totiž i počet drobných podnikatelů platících důchodové pojištění. „Když živnostník platí zálohy na důchodové pojištění, dá se z toho usuzovat, že je aktivní,“ míní Mikešová. VRAŽEDNÁ DAŇ Sdružení podnikatelů předpovídalo už v roce 2003, že pokud dojde k navýšení sociálního a zdravotního pojištění z původních 35 na konečných 50 procent a zavedení minimální daně, sníží se zároveň počet zájemců o malé podnikání o zhruba 100 tisíc během tří let. „Tato prognóza se bohužel naplňuje,“ říká Danda. Navíc podle něj nelze zjistit strukturu přírůstku nových podnikatelů, protože toto číslo do jisté míry ovlivňuje příchod „cizokrajných podnikatelů“ zejména z Ukrajiny. „Podnikání v současné době přestává být legrace. Ničí ho zejména měnící se zákony a různé další vyhlášky či rostoucí daňová zatížení,“ upozorňuje prezidentka Svazu podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO. RE. KA Mirka Luprichová. Podle jejích slov další podnikatelé ubudou až budou muset ti, co vydělávají málo nebo jsou ve ztrátě, zaplatit minimální daň. „Budou muset zdanit příjmy, kterých vůbec z nejrůznějších důvodů nedosáhli,“ dodává. VE ZTRÁTĚ JSOU STATISÍCE PODNIKATELŮ Ztrátu z podnikání loni vykázalo 141 tisíc živnostníků. Ti tedy museli zaplatit minimální daň. Dalších přibližně 660 tisíc živnostníků hlásí pouze tak nízké příjmy, aby nemuseli platit více než minimální daň. Ministerstvo financí dokonce tvrdí, že část podnikatelů má špatné výsledky dlouhodobě a zřejmě podvádí. Podle šéfa tohoto rezortu Bohuslava Sobotky minimální daň podnikatele nijak neohrožuje. Pro letošní rok se tato daň zvyšuje z loňských 9435 korun na 10 380 korun. „Ušetří však živnostníci, kteří mají děti nebo manželku bez příjmů. Poplatník se dvěma dětmi ještě loni platil 1770 korun, letos by naopak měl dostat bonus 1620 korun. Pokud by měl navíc nepracující manželku, činil by bonus téměř pět tisíc,“ tvrdí ministerstvo financí. DALŠÍ POHROMY SE BLÍŽÍ Navíc se opět zejména na malé a střední podnikatele blíží další pohromy. Skutečnou katastrofou pro ně může být povinné placení nemocenské za prvních čtrnáct dní nemoci zaměstnavatelem. „Toto opatření ze strany vlády lze do jisté míry považovat za likvidační,“ tvrdí jirkovský pekař Otakar Svoboda. Danda dodává, že se nesmí zapomínat ani na blížící se zavedení registračních pokladen od počátku roku 2007. „Pokud se nové vládě nepodaří tuto povinnost ještě zrušit, bude to pro malé živnostníky znamenat další investice do nových pokladen. Řada z nich opět raději skončí,“ předpovídá Danda. To, že je v Česku mnohem pohodlnější být zaměstnán, než být podnikatelem, připouští i šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Celkový rámec podmínek pro podnikání v České republice není nijak příznivý a zlepšování dnešního stavu je jen velmi pozvolné. Podpora malého a středního podnikání je sice deklarována v programovém prohlášení vlády, k věcnému naplňovaní této proklamace ale téměř nedochází,“ říká. Stěžuje si také na špatnou vymahatelnost práva a nepřehlednou legislativu. NOVÁ OPATŘENÍ MOC NEPOMOHOU Ministr Sobotka upozorňuje na to, že vláda připravila řadu opatření ve prospěch podnikatelů. „Dochází ke snížení daně z příjmu fyzických osob pro nízkopříjmové a středněpříjmové občany, zvyšuje se také paušál, který si mohou odečíst živnostníci od příjmů,“ připomíná. Velkým přínosem je podle něj také opatření, podle něhož bude na vyřízení všech nutných formalit spojených se zahájením podnikání stačit navštívit pouze jeden úřad. „Toto jsou záležitosti, které hospodářská komora dlouhodobě podporuje a prosazuje. Bohužel jednotlivé kroky navržené vládou se realizují jen velmi pomalu,“ reaguje Drábek. Dodává, že například zmíněná centrální registrační místa vzniknou až v roce 2007, řešení problému snížení administrativy je naplánováno na dva roky. „To je příliš dlouhá doba a příliš liknavý přístup,“ míní. Podle Luprichové centrální registry a jiná zvýhodnění využije podnikatel pouze jednou při zahájení činnosti, běžné problémy a těžkosti ale musí řešit po celou dobu podnikání. „Chybí koncepčnost a trochu větší plánování,“ připomíná. NA MALÉ FIRMY VLÁDA ZAPOMÍNÁ

Podle Drábka se vláda zaměřuje na podporu velkých firem, zatímco na malé a střední podniky víceméně zapomíná. „V okolních zemích si uvědomují, že malé a středně velké firmy zajišťují stabilitu podnikatelského prostředí, protože nepodléhají hospodářským cyklům, a zároveň vytvářejí víc než padesát procent pracovních míst,“ informuje. U nás se malým a středním firmám takového ohodnocení spíše nedostává. Jejich význam bývá podhodnocován, alespoň měřeno optikou jejich podpory. „Naše rezervy v oblasti malého a středního podnikání vidím v cestovním ruchu a poskytování služeb. Rozvoj naopak zaznamenává automobilový průmysl,“ tvrdí Drábek.

Jeho slova o špatné vládní podpoře malých a středních firem podporuje i statistika počtu firem nově založených v roce 2005, kterou zpracovává firma Creditinfo Czech Republic. Podle těchto údajů vzniklo v roce 2005 celkem 53 496 nových firem, což je o třetinu méně než v roce předchozím. Naopak zaniklo 10 375 firem, o rok dříve to bylo 36 006 společností. Nejvíce nových firem vzniklo loni v Praze, která drží primát již pět let. Na druhém místě je Středočeský kraj a na třetím Moravskoslezský. Nejméně nových firem naopak vzniklo ve Zlínském a Královéhradeckém kraji.

ŘEŠENÍ? NAPRAVIT VLÁDNÍ ZMETKY

Podle zástupců podnikatelů mohou sice zejména při zahájení činnosti nových živnostníků některá vládní opatření (hlavně centrální registrační místa) pomoci. Je však otázka, zda počet nových podnikatelů alespoň vyrovná počet těch, co během letošního roku skončí.

Danda je v tomto směru skeptický a očekává další pokles počtu podnikatelů. Aby se prý nepříznivý trend změnil, bylo by nutné okamžitě zastavit růst sociálního a zdravotního pojištění a pak zrušit nesmyslný institut minimální daně. „K tomu ale tato vláda určitě nenajde odvahu,“ dodal předseda Sdružení podnikatelů.

PRAKTICKÁ RADA Samostatná výdělečná činnost se od 1. ledna 2004 dělí na hlavní a vedlejší. Samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ), které vykonávají hlavní činnost (tedy podnikání je pro ně zpravidla jediný zdroj příjmů), mají povinnost vždy platit pojistné na důchodové pojištění a zálohy na pojistné. A to i v případě, kdy jsou ve ztrátě. U vedlejší výdělečné činnosti (tedy u lidí, kteří jsou například zaměstnáni a vedle toho podnikají) je i nadále účast na důchodovém pojištění závislá na dosažených příjmech po odpočtu výdajů. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. CO ŘÍKÁ EUROSTAT Průměrný podíl živnostníků na celé skupině produktivních občanů vytvářející hrubý národní produkt je v Unii 15,9 procenta. V Česku je to 18,8 procenta. Pouze v Polsku díky velké skupině OSVČ působících v zemědělství tento podíl činí 29 procent. Ostatní nové unijní země jsou v procentuálním podílu za Českou republikou. V Estonsku to je 9,6 procenta, v Litvě 13,3 procenta, v Lotyšsku 18,4 procenta, v Maďarsku 14,2 procenta, ve Slovinsku 16,7 procenta a na Slovensku 12,3 procenta.  POČET PODNIKATELŮ (v korunách)  | |2001|2002|2003|2004|2005**|

 OSVČ vykonávající činnost964 554983 336998 520945 508910 829
 OSVČ platící zálohy na důchodové pojištění632 893648 029648 480750 307729 191
 OSVČ platící nemocenské pojištění299 607296 528292 329267 524240 825

Pramen: ČSSZ

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče