Tisíce českých podnikatelů se cítí podvedeny

26. února 2009, 00:00 - Renata Lichtenegerová
26. února 2009, 00:00

Špinavosti katalogových firem začíná nabídkou na zařazení do nějakého katalogu firem. Následuje nemilé překvapení při obdržení faktury, o níž při uzavírání smlouvy nebyla řeč.

Různé nekalé praktiky katalogových firem nejsou v Česku ničím novým. Přesto, že o nich média včetně Profitu pravidelně informují, obětí stále přibývá. Doposud nečistou „obchodní strategií“ nechvalně prosluly především zahraniční firmy jako Eucodata, Intercable Verlag AG (obě ze Švýcarska) nebo španělská European City Guide.

Podle Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) v současné chvíli „naletělo“ na vidinu bezplatné inzerce, a nevědomky se tak upsalo k využívání předražených služeb zahraničních katalogových firem, kolem čtyř tisícovek českých firem a organizací. „Každý týden registrujeme několik telefonátů postižených, kteří se ptají, co mohou v dané situaci dělat, či co jim hrozí,“ přibližuje mluvčí SOS Ivana Picková.

Rušno kolem katalogů firem je ale i na domácím hřišti. Aktuálně totiž probíhají soudní jednání, která řeší spory některých tuzemských firem s brněnskou společností EO Servis, provozovatelem katalogu EO Centrum. Na tu podala zhruba šedesátka českých podnikatelů určovací žaloby ve snaze vyhnout se placení desetitisícových částek, k jejichž zaplacení je, prý neprávem, společnost vyzývá. Poslední takové jednání se mělo konat 5. února. U brněnského soudu se měla s firmou EO Servis „utkat“ Prádelna Zendy, respektive její majitel Miloš Zemánek. Nestalo se tak. Přibližně třicet minut před plánovaným zahájením soudního jednání se EO Servis omluvil pro nepředvídatelnou událost. Miloš Zemánek si tak na výrok soudu bude muset počkat o něco déle.

Začátkem března by se prvního soudního jednání měla dočkat i firma Maláč, která prodává stroje pro gastronomii. O krok před těmito dvěma firmami, i dalšími, které už se u soudu ocitly v loňském roce, je společnost BTL Zdravotnická technika, která si může připsat první úspěch. I když zatím jen na úrovni městského soudu.

Na začátku byla lákavá nabídka

O čem vlastně celá kauza je, přibližuje marketingová ředitelka společnosti BTL Zdravotnická technika Pavla Hovorková. „V srpnu 2007 mě jménem EO Servisu kontaktovala pracovnice call centra Quality Brands s nabídkou zařazení naší společnosti do celoevropského katalogu firem. Služba měla stát 2500 korun bez DPH s tím, že můžu využít aktuální akční nabídky na padesátiprocentní slevu,“ vypráví. Následně si nechala zaslat informace e-mailem. Ten vyzníval stejně. „Poté volali podruhé, a to už jsem na to skočila. Operátorka mě ujišťovala, že se skutečně jedná o konečnou cenu,“ konstatuje Hovorková. V dalším e-mailu přišel odkaz na registrační formulář do databáze EO Centrum. Na stránce byl i odkaz na všeobecné obchodní podmínky ve formátu PDF. „Ty jsem si pochopitelně přečetla,“ popisuje Hovorková. Na stránce ovšem bylo ještě rolovací okénko nadepsané taktéž jako všeobecné obchodní podmínky. „Začátek byl úplně stejný, jako u těch, které jsem celé četla. Neviděla jsem proto důvod ve čtení pokračovat,“ popisuje Hovorková. Jak se později ukázalo, možná by stálo za to podrobně pročíst i ono rolovací okénko.

„První faktura přišla na dohodnutých 1250 korun bez DPH. V listopadu 2007 ale přišla výzva k platbě na dalších téměř devět tisíc za první kvartál. Na tu jsem reagovala dopisem, v němž jsem firmě jasně sdělila, že považuji smlouvu za neplatnou, protože jsem byla uvedena v omyl,“ popisuje Hovorková a své tvrzení dokládá příslušnou korespondencí. V odpovědi od EO Servisu se dozvěděla, že pokud ji telefonistka ujišťovala o nějaké ceně, nehraje to žádnou roli. Smlouva byla totiž uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, u kterého byly i všeobecné obchodní podmínky. V dopise ji jednatel společnosti Lukáš Jurenka dokonce odkázal na „právnické učebnice obchodního práva“. Poté si Hovorková s EO Servisem vyměnila ještě dalších pět dopisů. Mezi nimi byla i další výzva k platbě, tentokrát už rovnou na 71 400 korun (skutečnou cenu za dva roky pobytu v katalogu) a hrozba rozhodčího řízení, kde by prý navíc šlo o smluvní pokutu ve výši 46 209 korun.

Podnikatelé se spojili

Pohrůžka rozhodčím řízením může dorazit ke každému klientovi EO Servisu, který z jakýchkoliv důvodů neplatí požadované částky. Klienti totiž v rámci smlouvy odklikli i souhlas s rozhodčí doložkou. Vzhledem k tomu, že podle svých slov počítali s uhrazením prakticky směšné částky, neviděli důvod s doložkou nesouhlasit.

Více než sedmdesát tisíc korun, které EO Servis za své dvouleté služby požaduje, ale pro většinu firem zanedbatelnou částkou není. Tím spíš, když prý netušily, že se zavázaly ji zaplatit. Přibližně 180 klientů EO Servisu se proto spojilo v Občanském sdružení Společná obrana. „Na začátku byl případ mého potenciálního tchána, který podobně jako například firma BTL Zdravotnická technika a stovky dalších uvěřil pracovnici call centra, že služby nabízené EO Servisem jsou skutečně v akci za 1250 korun bez DPH na dva roky,“ přibližuje předseda sdružení David Ondrejkovič (na snímku). Po marných pokusech dohodnout se jinou cestou, začal oslovovat ostatní klienty katalogu EO Centrum. „Vrátilo se mi kolem čtyř stovek odpovědí od firem, které se nacházely ve stejné situaci a nevěděly, jak z toho ven,“ vypráví.

Firma EO Servis považuje podle slov svého mediálního zástupce Davida Vlka vznik Občanského sdružení Společná obrana i další kroky pana Ondrejkoviče za jakési křižácké tažení. „Po prvním měsíci měl EO Servis přes pět tisíc oslovených lidí a pouze sedm stěžovatelů. Z toho asi pět případů se řešilo dohodou. Za dva roky činnosti pana Ondrejkoviče a několika reportážích v televizi počet jeho oveček postupně narůstal. Kdyby nebylo Ondrejkoviče, nebylo by kauzy EO Servis,“ míní Vlk.

Rozhodčí doložku soud označil za neplatnou

Účelem sdružení bylo podle Ondrejkoviče zvýšení informovanosti o dané problematice a především pak získání finančních prostředků na právní pomoc. Najatý právník teď pro sdružení vytváří mimo jiné šablony pro korespondenci s EO Servisem, či přímo podání kombinované žaloby k soudu. Ta v sobě zahrnuje jak určení neplatnosti dotyčné smlouvy včetně přilepené rozhodčí doložky, tak i požadavek na vrácení bezdůvodného obohacení. „Žaloby jsou cestou, jak se domoci toho, že ten závazek neexistuje, jak už nebýt domnělým dlužníkem. Společnost EO Servis by mohla pohledávky například prodat a spory by se táhly dál,“ konstatuje Ondrejkovič. Touto radou se řídila i společnost BTL Zdravotnická technika a žalobu podala.

U městského soudu v Brně proběhla v tomto případu celkem tři jednání. Poslední na podzim loňského roku. Soudu byla předložena i odlišná verze obchodních podmínek, než je ta, kterou se nyní „ohání“ EO Servis. Tu si přímo v průběhu telefonické objednávky vytiskla jednatelka dalšího klienta EO Servisu – firmy Alkar Trading. Tyto dvě verze všeobecných obchodních podmínek se liší v bodě 4.2.6. V jedné se tento bod zabývá otázkou náhrady škody v případě technické nebo právní závaznosti reklamy. V druhé se pod tímtéž bodem skrývá povinnost platit měsíční udržovací poplatek po celou dobu smluvního vztahu. Městský soud rozhodl, že rozhodčí doložka smlouvy je neplatná. Případ se tak posunul na úroveň krajského soudu, ke kterému se EO Servis odvolal.

Někteří podnikatelé podali na EO Servis také trestní oznámení. Trestní řízení bylo na konci loňského roku odloženo. Proti tomu podalo sdružení odvolání. Věc teď čeká na posouzení rozhodnutí dozorující státní zástupkyně.

Máme snahu se dohodnout

JAK NENALETĚT KATALOGOVÉ FIRMĚ

•informujte své zaměstnance o těchto nekalých praktikách a věnujte pozornost hromadným e-mailům od neznámých vydavatelů

•pozorně čtěte poznámky v textu při vyplňování formulářů

•pokud máte pochybnosti, kontaktujte vydavatele telefonicky a ověřte si jeho identitu

•zjistěte počet výtisků adresáře, pravidelnost vydání a geografické pokrytí

•ponechte si originál korespondence včetně e-mailů

•kontaktujte podnikatelskou organizaci, jíž jste členem nebo asociaci vydavatelů seznamů

•obeznamte se s příklady klamavých informací na stránkách evropských asociací www.easa-alliance.org, www.eadp.org a www.fedma.org a podělte se o své zkušenosti

Pramen: HK ČR

Společnost EO Servis podle Vlka v žádném případě nechtěla nikoho podvádět. „Jistě, vznikly tam problémy, staly se nějaké chyby v komunikaci, ale z naší strany je snaha to celé napravit, kterou pan Ondrejkovič svým jednáním maří,“ říká Vlk. Vinu na mystifikaci potenciálních klientů prý nese call centrum Quality Brands, které o skutečné výši ceny služeb údajně vědělo. Centrum ovšem něco takového popírá a dokládá to „call skriptem“, který od EO Servisu obdrželo. Několik v současné době už nedobrovolných klientů firmy navíc tvrdí, že si informaci o ceně ověřovali přímo v EO Servisu. Příkladem je majitel truhlářství Petr Tinka. „Telefonovali jsme přímo do firmy a znovu se dozvěděli, že skutečně nic jiného platit nebudeme,“ vypráví. Vlk ale podobné výpovědi považuje za lež. „Každý průměrně inteligentní člověk bude podobný dotaz řešit e-mailem. Jenom hlupák si podobně důležitou věc nezaznamená. Já vám říkám, že ti lidé nejsou hlupáci. Oni ale vědí, že tvrzení o telefonátu EO Servisu ublíží a je podpoří,“ konstatuje.

S nespokojenými klienty se EO Servis podle Vlka snaží jednat. „Mnoho z nich už se za různých podmínek dohodlo. Vím, že některé případy skončily barterem, jinde se například dohodla cena kolem šesti tisíc korun na dva roky,“ popisuje Vlk. Tuto skutečnost se Profitu bohužel nepodařilo ověřit, protože zmíněné dohody mezi EO Servisem a některými klienty jsou podmíněny vzájemnou mlčenlivostí.

Vlk připouští, že společnost EO Servis mohla předejít sporům s klienty, kdyby na svých stránkách měla jasně a zřetelně umístěnou informaci o ceně služeb, nejlépe přímo v nějaké sekci Ceník v hlavním menu. „Bohužel by ale takto v českém podnikatelském prostředí jen těžko obstála. Podívejte se na jiné katalogy firem. Všude je složité se konečné ceny dopátrat. Kdyby hned při vstupu na stránky na lidi vybafla velká cifra, nestrávili by tam ani pět minut,“ konstatuje. Zároveň ale dodává, že ceník byl vždy umístěn ve všeobecných obchodních podmínkách, které si měl klient při podpisu smlouvy přečíst. Existenci dvou verzí všeobecných obchodních podmínek, o kterých byla řeč u zmíněného soudu, firma nikdy nepřiznala. „Dvojí všeobecné podmínky jsou naprostý nesmysl. Je to stejný nesmysl jako tuna dalších věcí, které se na EO Servis vytahují. Je otřesné, že v této zemi se má někdo hájit proti naprostým výmyslům,“ komentuje Vlk.

Když se v médiích objeví popis marketingových triků jakékoliv firmy, tak ji podle Vlka logicky poškodí. „Lidé neradi slyší, že obchodníci používají různé triky na to, jak zákazníky získat,“ konstatuje.

Jak zahodit tři tisíce

Sdružení obrany spotřebitelů nedávno varovalo před jinou katalogovou společností, a sice před firmou Český telefonní seznam. (Slovo „český“ má sice firma v názvu, podle výpisu z obchodního rejstříku ji ale vlastní jistý občan maďarské národnosti – pozn. red.) Společnost využívá neopatrnosti a důvěřivosti lidí. Rozesílá faktury výrazně se podobající fakturám za telefonní služby společnosti Telefónica O2. Adresáti jsou zde vyzváni, aby zaplatili částku 2963 korun za uvedení svých kontaktních údajů v telefonním seznamu.

Telefónica O2 podle svého mluvčího Vlastimila Sršně s firmou Český telefonní seznam nespolupracuje, ani jí neposkytla žádná data. „Zveřejnění základních informací v telefonním seznamu Zlaté stránky, jako je telefonní číslo, e-mail, jméno, název, adresa, pseudonym u bytů a zákaz marketingu je zdarma. Zveřejnění nadstandardních údajů je zdarma na informační lince 1180 a na webovém seznamu,“ osvětluje.

„Další společností používající nekalé praktiky je firma TopInternet, která již dříve své podvodné podnikání po pokutě Úřadu na ochranu osobních údajů ukončila a nyní je opět obnovila,“ upozorňuje advokát, který si nepřál být jmenován, ale jeho jméno má Profit k dispozici. Společnost si podle něj uvědomila, že v českém legislativním prostředí jí prakticky nic závažného nehrozí.

Za nedůsledný postup proti nekalým praktikám některých katalogových společností kritizoval Česko ve své zprávě ze září loňského roku i Evropský parlament. Ten mimo jiné vyzval členské státy Unie, aby v otázce „nepoctivého jednání a klamavé reklamy“ katalogových firem společně jednaly. Upozornil v této souvislosti například na firmy Construct Data Verlag, Deutscher Adressdienst GmBH či NovaChannel. Jakýmsi „leaderem“ na trhu je pak španělská firma European City Guide, na niž parlament obdržel nejvíce stížností. Jen ona prý každoročně rozešle po Unii zhruba 6,5 milionu formulářů.

Formulář v angličtině a výhružky soudem

„Nábor“ klientů ze strany společností zmíněných ve zprávě Evropského parlamentu probíhá obdobně. Na začátku bývá formulář, který do společnosti přijde e-mailem či poštou, nebo ho přinese obchodní zástupce katalogové firmy. Vyzývá podnikatele, aby vyplnili, opravili, případně aktualizovali své obchodní údaje. Často je jeho součástí také informace, že aktualizace údajů je bezplatná. Pokud jí podnikatel uvěří, dokument podepíše a pošle odkud přišel, zanedlouho lituje. Nevědomky se totiž upsal k tomu, ze bude po dobu dvou až tří let platit kolem 1000 eur ročně za umístění své společnosti v nějakém katalogu firem. Odmítá-li dotyčný platit, přijdou na řadu výhružky soudem. Někdy i soud samotný.

Formuláře zahraničních katalogových firem bývají nezřídka v angličtině. „Zajímavé je, že jsme se velmi často setkali s tím, že formuláře psané anglicky s chutí podepisují lidé neznalí Shakespearova jazyka. Samozřejmě v blahé víře, že jde skutečně pouze o aktualizaci, jak se jim snaží namluvit dealer, nebo jak vydedukují z textu,“ upozorňuje Ivana Picková. V cizím jazyce pak často probíhá i komunikace, kterou se nedobrovolný klient těchto firem snaží uvést situaci na pravou míru. Pokud ovšem zástupce firmy vůbec někde dostihne.

Společnost EO Servis řazení do stejné skupiny s takzvanými „podvodnými katalogovými firmami“ důrazně odmítá. David Vlk argumentuje například tím, že na rozdíl od nich je EO Servis běžně k zastižení, snaží se s klienty dohodnout a nikdy je „neverboval“ sdělením, že zařazení do katalogu je zdarma. Na druhou stranu EO Servis kromě call centra používal k získávání zákazníků také poštou rozesílaný formulář označený velkými písmeny RES a připomínající formuláře Českého statistického úřadu, který musí podnikatelé povinně vyplňovat. Tučným písmem stálo hned pod nápisem RES „Objednávka zápisu a oprava údajů. Zkontrolujte, prosím, vaše údaje a doplňte chybějící informace“. Menším písmem bylo na dokumentu napsáno, že se jedná o závaznou objednávku a „Za vznik smluvního vztahu se považuje doručení této žádosti o registraci provozovateli“.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče