Tichá vzpoura pivařů

18. listopadu 2010, 16:44 - Táňa Králová
18. listopadu 2010, 16:44

Vyšší daň nenapojí vyschlý státní rozpočet dle očekávání

Státní pokladna chtěla letos z piva slíznout větší pěnu. Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, ale do děravého rozpočtu nepřiteče. Dražší půllitry oblíbeného nápoje pivařům zhořkly a prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro týdeník EURO výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

Věčná dočasnost

Přímo ze spotřební daně stát letos vytěží skutečně víc než před rokem. „Od ledna do října představuje meziroční zvýšení zhruba 700 milionů korun,“ vyčísluje mluvčí ministerstva financí (MF) Ondřej Jakob. Tímto tempem ale stát nemůže do konce roku vybrat očekávaných zhruba 1,3 miliardy korun. Vyšší daň na pivo, která se svezla s vládním úsporným balíčkem, měla být mimořádnou záplatou pro letošní rok. Dočasnost ovšem pokračuje.
„Nemám v úmyslu vracet spotřební daň na původní hladinu,“ potvrdil týdeníku EURO ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Je přesvědčen o tom, že spotřeba rozhodně neklesá kvůli spotřební dani. „Být pivovarníkem, snažil bych se o totéž co pivovarnická lobby,“ vnímá Kalousek tlaky výrobců, snášejících argumenty pro návrat daně ze současných 320 na původních 240 korun za hektolitr. Ministr financí teď vysoké zdanění piva hájí, přitom to není tak dávno, co o vyšším zdanění alkoholu nechtěl ani slyšet. Bylo to loni v únoru, když tehdejší ministryně zdravotnictví v Topolánkově vládě Daniela Filipiová (ODS) přišla s nápadem zalepit vyšší daní z alkoholu a tabáku díru, která by v rozpočtu vznikla snížením zdravotního pojištění o jedno procento. Kalousek tehdy oponoval, že zvýšení spotřební daně z alkoholu, cigaret, piva nebo vína s sebou vůbec nenese jistotu vyššího výběru daní. „Naopak by paradoxně mohlo dojít k tomu, že výběr klesne. S tím už zkušenosti máme,“ zavrhl tehdy návrh Filipiové.

Hlavně daň nezvyšovat

„Cesta k vyrovnanému rozpočtu vede přes šetření, nikoli přes zvyšování speciálních daní, ke kterým spotřební daň patří,“ kritizuje zvolenou „úspornou“ taktiku Stanislav Bernard, spolumajitel a ředitel stejnojmenného rodinného pivovaru z Humpolce. Naopak se diví, že vláda už nesjednotila sazby u daně z přidané hodnoty. „Zvyšovat spotřební daň je nesmysl. Neřeší to schodek rozpočtu, jen zhoršuje nerovnováhu na trhu,“ namítá Bernard.
Pivovarníci uznávají, že prodej piva závisí na počasí, které jim letos příliš nepřálo. Chladný květen se podepsal na meziročním poklesu o téměř 18 procent. V srpnu byl propad o bezmála třináct procent. V horkém červnu a červenci naopak prodeje meziročně stouply o víc než šest procent. Na vývoji pivního trhu se podepsaly i změny v nákupním chování, ke kterým lidi přinutila hospodářská krize. Hlavní vinu ale výrobci přičítají spotřební dani, která na jeden půllitr stoupla o čtyřicet haléřů.

Nejvíc propadají velcí hráči

„Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Stejně jako ostatní velcí hráči Staropramen během roku nesděluje prodejní výsledky. „Prodej nám klesá úměrně poklesu spotřeby,“ říká pouze Kovář. „O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok. Dle informací týdeníku EURO se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Proti trendu

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec. „Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.
Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany. O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Hospodské dozvuky

Svaz pivovarů tvrdí, že zvýšení spotřební daně obor výrazně poškozuje, přitom státu prakticky nic nepřináší. „Reálný efekt pro státní rozpočet může být pouhých zhruba čtrnáct milionů korun nebo dokonce záporných 24 milionů korun,“ vyčísluje šéf svazu Veselý. Opírá se o analýzu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) z letošního března. Propočty vycházejí z předpokladu, že zdražení piva po promítnutí vyšší daně o čtyřicet haléřů na půllitr srazí spotřebu o více než milion hektolitrů. Protože prodej piva tvoří čtvrtinu tržeb v pohostinství, musí mít nižší konzum dopad na podnikatele a zaměstnanost v této sféře. „Někteří budou muset zavřít provozovny, jiní pro nižší vytíženost propustí část personálu. Jako nezaměstnaní tito lidé zvýší výdaje státního rozpočtu na výplaty sociálních dávek,“ poukazují Jiří Halouzka a Jan Malý z PwC. Dodávají, že současně se sníží příjem do rozpočtu o velikost odvodů, které tito lidé jako zaměstnaní platili. „Zvýšení daně na pivo nebyl šťastný krok a restaurace to pociťují,“ říká generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Dopad zatím nemůže doložit konkrétními čísly. „Loni přišlo o práci v pohostinství dle statistiky téměř deset tisíc lidí. To jsme předem odhadli,“ připomíná Stárek.

Anonymní patoky

Dražší pivo také prohlubuje trend posledních let, kdy stoupá spotřeba lahvového piva na úkor výčepního. Balené pivo se za deset let vyšvihlo ze 48 na 54procentní podíl na celkovém výstavu. Na nejnižší ceny zlákaly obchodní řetězce už také konzumenty piva. Pod vlastními značkami řetězce prodávají laciná piva dovážená hlavně z Polska. Jejich import roste nevídaným tempem. Zatímco za celý loňský rok dorazilo z Polska 93 tisíc hektolitrů, za prvních devět měsíců letošního roku to bylo už 214 tisíc hektolitrů, registruje Český statistický úřad. Vzhledem k tomu, že hodnota importu představuje necelých 178 milionů korun, vychází jedno pivo na zhruba čtyři koruny. Stejně levná jsou dle statistiky i piva dovážená ze Slovenska.
Láhve a plechovky pod obchodními značkami řetězců budou zřejmě nacházet stále více zákazníků. Některé tuzemské pivovary totiž po lednovém zdražení znovu zvedají cenu. Vysvětlují to vyššími cenami vstupů, především elektřiny a sladu, který podražuje kvůli neúrodě ječmene.

Ať si trh zvykne

Určitě všichni pivovarníci by brali návrat spotřební daně na loňskou úroveň. Realisté se spokojí s tím, že se sazba dál nezvýší. Útěchou jim snad může být pasáž, kterou MF napsalo do návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2011: „U spotřebních daní na příští rok se nepočítá se žádnými změnami, které by ovlivnily výši inkasa. Sazby téměř všech spotřebních daní se zvyšovaly k 1. lednu 2010, proto je žádoucí ponechat prostor k ustálení situace na trhu. Další zvýšení by mohlo znamenat zvýšené riziko černého trhu s komoditami podléhajícími spotřební dani.“
Tuzemské pivovary se totiž obávají, aby je stát nepřiškrtil ještě vyšší daní, k čemuž se chystá vláda na Slovensku. Nárůst přibližně o pět centů na láhev zařadil kabinet premiérky Ivety Radičové mezi úsporná opatření, která mají vést ke snížení deficitu veřejných financí. Proti návrhu všemožně protestují tamní výrobci, a těch už není mnoho. Varují, že zvýšení daně o padesát procent bude znamenat konec slovenského pivovarnictví.

Slovenské memento

Na Slovensku dostal celý obor velkou ránu zvednutím spotřební daně na pivo o sto procent v roce 2003. Od té doby se jeho výroba postupně zredukovala o 1,5 milionu hektolitrů na loňských necelých 3,3 milionu. Z dvanácti pivovarů sedm skončilo a z téměř 3200 pracovních míst přes 1200 zaniklo. Tamní profesní svaz vyčíslil, že před skokovým nárůstem spotřební daně před sedmi lety představoval její výnos necelých 45 milionů eur. Loni získal stát o čtrnáct milionů eur víc. „Z pěti pivovarů jsou tři malé, které nemají na trhu ani osmiprocentní podíl. Stát od nich může získat navíc tak málo, že je nepochopitelné, aby je kvůli tomu existenčně ohrožoval,“ upozorňuje zástupce malých nezávislých pivovarů Ján Šimonovič. Dodává, že stát nezíská ani u velkých producentů. „Také u nich nastal propad výroby o třicet procent od drastického zvýšení daně v roce 2003,“ ilustruje Šimonovič. Slovenští pivovarníci kritizují, že s navrhovanou sazbou, která bude tvořit téměř polovinu ceny piva, nadobro ztratí konkurenceschopnost v regionu. Jak porovnávají, slovenská daň bude dvojnásobná oproti Česku a třikrát vyšší než v Německu.

Muška na víno

S rostoucí daňovou zátěží je stále více slyšet volání slovenských i českých pivovarníků po zdanění vína. „Bylo by to logické. Nulová daň u vína způsobuje tržní nerovnováhu,“ zdůrazňuje Bernard. Šéf K Brewery Zdeněk Radil připomíná, že 60 až 80 procent vína se do republiky dováží. Přitom více než tři čtvrtiny importu jsou laciná vína. „Stát vlastně nepřímo podporuje dovoz levných zahraničních vín,“ poznamenává Radil. Český svaz pivovarů a sladoven vyčíslil, že při roční spotřebě dva miliony hektolitrů vína by státní kasa mohla jeho zdaněním získat kolem 4,6 miliardy korun, tedy víc než z piva. „Spotřebu piva mohlo omezit jeho zdražení, ale může jít také o náhradu jiným produktem, například vínem,“ předpokládá Jan Malý z PwC. Zatímco Češi v průměru na hlavu vypijí méně piva než dřív, víno je stále oblíbenější. „Nejrychleji roste konzumace především levného dováženého vína,“ poznamenává Malý.

Jiná kultura

Ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice David Šťastný ale odmítá, že by víno konkurovalo pivu. „Kultura pití obou nápojů je zcela odlišná. Snížení spotřeby piva nemůže být důsledkem větší popularity vína,“ oponuje vinař. Připomíná, že ve všech vyspělých státech EU, kde je víno tradiční ušlechtilý nápoj a součást kultury tisíce let, je spotřební daň nulová. „Její zavedení by bylo nesystémové a mělo by výrazně negativní vliv nejen na české a moravské vinaře, ale i celou ekonomiku. Když místo vinic postavíme sluneční elektrárny, budou mít turisté důvod jezdit na Moravu?“ pochybuje Šťastný. Připojuje také častý argument, jaký by byl výsledný efekt, když značnou část daně by zkonzumoval nákladný úřednický aparát na její výběr.
Ministr Kalousek v srpnovém rozhovoru pro časopis Týden na otázku k daňovému zrovnoprávnění vína s pivem odpověděl: „Diskusi o tom se vůbec nebráním, ale nemám to jako prioritu. Stěží najdete důvod, proč by víno nemělo být zatíženo spotřební daní.“ Vinaři ale mohou být zatím v klidu. Kalouskův úřad jejich zdanění nechystá, ujišťuje mluvčí Jakob.

Piva roku Výsledky odborné degustační soutěže České pivo 2010 Zubr Gold (Pivovar Zubr, skupina PMS) – nejlepší světlé výčepní pivo Velkopopovický Kozel Premium (Plzeňský Prazdroj) – nejlepší světlý ležák
Radegast Birell (Plzeňský Prazdroj) – nejlepší nealkoholické pivo Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj) – nejpopulárnější pivo mezi žurnalisty
Bernard (Rodinný pivovar Bernard) – nejpopulárnější pivo v anketě vyhlášené Prvním dámským klubem

Vyhodnocení spotřebitelské soutěže Sdružení přátel piva Březňák (Pivovar Velké Březno, skupina Heineken) – desítka roku
Žatec Premium (Žatecký pivovar) – jedenáctka roku
Koutská dvanáctka (Pivovar Kout na Šumavě) – dvanáctka roku
Primátor Exkluziv 16% (Pivovar Primátor, Náchod) – speciál roku
Herold 13 (Březnice) – tmavé pivo roku
Primátor Polotmavý 13% (Pivovar Primátor, Náchod) – polotmavé pivo roku
Bernard Free (Rodinný pivovar Bernard) – nealkoholické pivo roku
Pivovar Chotěboř – pivovar roku

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče