Thomas Epron: V Česku je úroveň přijetí jaderné energie docela vysoká

06. října 2010, 14:02 - Jan Němec
06. října 2010, 14:02

O francouzské společnosti Areva se v poslední době hovoří hlavně v souvislosti s tendrem na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Autor: Jakub Stadler

I když některá média favorizují konkurenty, Thomas Epron, ředitel společnosti pro rozvoj podnikání ve střední Evropě, to vidí jinak: „Co se technologií týče, je Areva jasně o krok napřed. V Evropě i ve světě jsme v této oblasti nejzkušenější a nejpokročilejší, v budování reaktorů jsme jedničkou,“ tvrdí.

Jak hodnotíte své šance uspět v tendru na dostavbu JE Temelín?

Nesestavujeme expertní tým na daný tendr, pokud si nemyslíme, že máme velké šance v něm uspět. Nebo přinejmenším férové šance. To platí i o tomto tendru.

Čím můžete trumfnout konkurenci? Má naopak ona v něčem náskok, například v technologiích?

Určitě to není spojeno s otázkou technologií. Protože, co se technologií týče, je Areva jasně o krok napřed před konkurenty. V Evropě i ve světě jsme v této oblasti nejzkušenější a nejpokročilejší, v budování reaktorů jsme jedničkou. Jsme také jedinou firmou, která má v Evropě licence na výstavbu reaktorů. Z hlediska technologie a výkonu nabízíme nejvýkonnější reaktor. Když se budeme soustředit čistě na otázky jaderného průmyslu, Areva rozhodně není outsider.

Právě váš reaktor EPR je tedy tím hlavním želízkem v ohni? Ano, reaktor EPR je jádrem výběrového řízení. V tendru na dostavbu Temelína se jedná o procesu nákupu jaderných reaktorů a naše technologie je skutečně špičková a momentálně ve světě nejpokročilejší. Je tato nová technologie konkurenceschopná i cenově? Je komplikované komentovat otázku ceny. Ta se bude odvíjet od podmínek tendru. Z pohledu výrobce nyní nikdo nemůže říci, jaká bude cena, protože nikdo nezná přesné podmínky. Bude podle vás rozhodovat i míra spolupráce s českými subdodavateli? Areva už vybavení a zařízení pro projekt ve Finsku nebo v Číně od českých firem odebírá. Také už takto nakupujeme v Česku vybavení pro divize pro obnovitelné zdroje nebo těžební divizi. Spolupracujeme také s několika českými strojírenskými firmami. Takže projekt Temelín pro nás představuje další příležitost rozšířit tuto spolupráci. Ale rozhodně nezačínáme od nuly, už tady máme své partnery. Dostatečně jsme prokázali už v minulosti, že v zemích, kde působíme, se snažíme využít v co největší míře místního průmyslu. Je to ostatně také otázka větší efektivity. Ale jestli bude kooperace s českými společnostmi i podmínkou v tendru, to nevíme, nerozhodujeme o tom. Způsob, který jsme zvolili v Arevě, nespočívá v tom, že bychom měli pro každou zemi zvláštní partnery. Jakmile zjistíme, že máme před sebou kvalitního partnera, snažíme se ho pak využít i v dalších projektech. A to se týká i českých firem. Můžete jmenovat firmy, které byste oslovili?

Jsou to i velmi známé firmy. Ale stále jsme ve velmi raném stadiu tendru na dostavbu Temelína a společnosti, s kterými spolupracujeme, ne nutně spolupracují výlučně s námi. Někdy jsou zapojeny i do jiných projektů s jinými firmami. Takže dávat vám nějaká jména by bylo trochu předčasné. Žijeme v konkurenčním světě a nebylo by vhodné poskytovat takové informace. Ale když budete trochu hledat na internetu, tak určitě nějaké české firmy, které spolupracují na reaktoru EPR, najdete.

Odkud berete jistotu ohledně výhod reaktoru EPR, když ve světě ještě žádný v ostrém provozu nefunguje? V současnosti budujeme reaktory ve Francii a ve Finsku. V tendru jsou ale ve hře tři konkurenční technologie, a v provozu není na světě zatím ani jedna. Když se ale zeptáte, která z nich je nejblíže ostrému provozu, je to EPR. A která ze staveb, jež probíhají v Evropě, je neblíže parametrům, o nichž se uvažuje v Temelíně? Opět je to EPR. A kdo má dvě licence na stavbu reaktorů v Evropě? Je to EPR. V otázce zkušeností a je konkurence oproti nám pozadu. Kdy tedy bude některý z reaktorů EPR v provozu? V současné době projednáváme zprovoznění reaktoru ve Finsku. V roce 2019 nebo 2020, kdy by se měl nový reaktor Temelína spustit, by měl mít EPR za sebou zkušenosti z téměř 10 let provozu. Pokud byste zakázku na dostavbu Temelína získali, na kolik let budete garantovat provoz reaktoru?

To bude specifikováno v tendrové dokumentaci. Očekávaná životnost ERP reaktorů je ale 60 let.

Vaše reaktory EPR mají údajně vysokou úroveň bezpečnosti. Znamená to další výhodu? Bezpečnost hraje v jaderné energetice klíčovou roli obecně, a to i z pohledu velice přísných evropských bezpečnostních předpisů. Je to naprosto zásadní otázka a bezpečnost EPR určitě bude výhodou. Za reaktorem EPR stojí francouzské know-how v oblasti jaderné technologie zkombinované se silným know-how německým. Jaderný průmysl v obou těchto zemích je proslulý špičkovou kvalitou. Pokud získáte temelínskou zakázku, byli byste ochotni se podílet také na budování skladu vyhořelého paliva? |THOMAS EPRON (36)|
|Pracuje ve společnosti AREVA od roku 2004. Dříve byl zodpovědný za sekci Sales Operations v rámci divize AREVA Transmission & Distribution, která je globálním lídrem integrovaných řešení v hospodaření s energií pro energetické sítě. Zastával také různé manažerské pozice v divizi T&D v zahraničí. Je držitelem magisterského titulu v oboru strategie. Thomas Epron je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří především golf.|
Temelínský tendr se týká jen dvou reaktorů. Jsme připraveni se zabývat i takovým požadavkem, ale zatím není stavba skladu součástí podmínek tendru. Řešení týkající se vyhořelého paliva má ale samozřejmě Areva k dispozici, a to dokonce dvě – takzvané mokré a suché skladování. Nabízíme i recyklační řešení. Například ve Spojených státech máme smlouvu na přeměnu plutonia vojenského typu na palivo pro civilní jaderné elektrárny.
Budete se spoléhat na lobbování? S kým konkrétně jste už hovořili a jednali? Lobbování je součástí mého poslání v České republice. Potkali jsme se se zástupci komise pro Temelín, stejně jako konkurenti. Ale to je zatím jediný oficiální kontakt. V červnu jsme jednali také s ČEZem. Ale jinak se snažíme soustředit na průmyslové, technické a komerční aspekty naší nabídky. Většinu času věnujeme setkávání a schůzkám s českými firmami. Nemyslím si, že bychom potřebovali hrát nějaké geopolitické hrátky, za nás promlouvá technologie. Vy se tedy neobáváte, že by právě geopolitické zájmy mohly nakonec hrát klíčovou roli?

Proces a pravidla tendru jsou velice jasné a striktně dodržované. I předmět tendru je velmi jasně definovaný. Z toho vyplývá, že vyhrát by měl ten, kdo předloží nejlepší nabídku.

Vyvíjíte nějaké zvláštní aktivity, abyste o bezpečnosti jaderné energie přesvědčili českou veřejnost? **

Jsme otevření diskusi, neschováváme se, nelžeme. Ve Francii i dalších zemích děláme v oblasti osvěty mnoho práce. Ale myslím si, že v Česku je úroveň přijetí jaderné energie mezi lidmi docela vysoká. I proto jsme doposud nerealizovali žádné konkrétní aktivity.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče