The Washington Post: Zapomenuté milosti

03. prosince 2013, 10:11 - tisk
03. prosince 2013, 10:11

Mocí mně svěřenou udílím Popcornovi plné omilostnění od budoucnosti obnášející vycpání nádivkou a brusinkovou omáčku. Tak pravil prezident Obama před Dnem díkůvzdání.

Alespoň si je Obama vědom, že pravomocí udělovat milost oplývá. Přesto, s výjimkou potrhlého obyčeje na Den díkůvzdání, kdy exekutivním aktem udělí milost krocanovi, o této části své moci nemluví a jen velmi zřídka ji používá.

Během svého prvního funkčního období podepsal Ronald Reagan 250 milostí, George Bush starší 77 a Bill Clinton 56. Obama jen 23. Jak upozornil Huffington Post, během svého prezidentství osvobodil Obama zhruba stejně drogových delikventů (11) jako krocanů (10). V odpouštění či zmírňování trestů provinilcům je jen málo politického potenciálu.

Ale Obama mnohokrát mluvil o tom, že je třeba revidovat udílení dlouhých trestů, často na několik desítek let, za nenásilné drogové přečiny. Zákon hned tak změnit nelze, ale Obama může prostřednictvím milostí jednat individuálně. Ale nejedná.

The Daily Telegraph: Příležitosti v Číně

Premiér je v Číně na první návštěvě od diplomatické roztržky kvůli setkání s dalajlamou. Návštěva nabízí skutečnou šanci rozvinout obchod, podpořit reformy a udělat si přátele tam, kde dlouho byli nepřátelé. Kvůli nezměrné velikosti země byla Čína vždy zásadní ekonomickou silou – byla největším světovým trhem po 18 z posledních 20 století. V posledních letech začala opouštět socialismus, posilovat volný trh a rozšiřovat svůj vliv ve světě.

Dnes je to druhá největší ekonomika na světě, obchodní partner číslo jedna pro 128 zemí světa a největší držitel devizových rezerv. Dopady těchto změn cítí Británie denně. Čínské firmy mají podíly v letišti Heathrow, vodárnách Thames Water, potravinářství, jaderném průmyslu, automobilkách.

Britští investoři by na oplátku mohli těžit z liberálních reforem, jichž jsme nyní svědky. Jestliže se země skutečně mění, přestává být majetkem komunistické strany a otevírá se, dává smysl, aby Británie využila této příležitosti, jež může mít cenu zlata.

SME: Agent a novinář

Peter Tóth byl jedním z hrdinů éry mečiarismu. Jako redaktor těchto novin psal o únosu prezidentova syna a jiných odpornostech, které tehdy dělala tajná služba. Podpálili mu auto, zbili ho, pronásledovali. Přesto když nyní píše knihu vzpomínek, není to příběh hrdiny.

Tóth nebyl novinářem. Celá jeho hrdinská novinářská éra je propojena s tajnou službou. Práce pro tajnou službu je z definice tajná, v zájmu státu, s povolením lhát. Na Slovensku máme desítky případů, kdy se ukázalo, že tajná služba nekonala v zájmu dobra a státu. Je jasné, že součástí toho byl i Tóth.

Práce novináře je naopak prací pro veřejnost, pro čtenáře. Novinář by se měl snažit lži, podvody a manipulace odhalit. Nesmí to dělat pro stát, politiky, podnikatele. Ani pro tajnou službu. Tóth vyměnil čtenáře za řídící důstojníky. Jeho kniha dokazuje, že se tak nestalo až po pádu Mečiara. Nepracoval pro noviny už dlouho předtím. Obelhával redakci, ale hlavně čtenáře. Proto se mu nedá věřit ani slovo.


Čtěte také:

Barack Obama má za sebou velmi náročný rok

Číňané usilují o britské letadlové lodě

Byl jsem pro něj selský nacionalista, vzpomíná Mečiar na Havla

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče