The New York Times: Reakce na syrská zvěrstva

28. srpna 2013, 08:28 - red
28. srpna 2013, 08:28

Není pochyb, že prezident Obama plánuje nějakou vojenskou odpověď na to, čemu jeho vláda bez vytáček říká útok chemickými zbraněmi vedený syrskou vládou. Ministr zahraničí Kerry nyní začal připravovat cestu, když prohlásil, že útok „se vymyká jakékoli morálce“ a měl by „šokovat svědomí světa“.

Obama vsadil svou důvěryhodnost, když loni v srpnu prohlásil, že pokud Bašár Asad použije chemické zbraně, překročí „červenou čáru“ a Amerika odpoví. Ukazuje se, že Asad nebere Obamu vážně. Užití chemických zbraní je považováno za válečný zločin a zakazují jej mezinárodní dohody. Přesto kdyby se Obama rozhodl použít vojenskou sílu, bude muset ukázat, že vyčerpal všechny diplomatické prostředky. Souhlas Rady bezpečnosti OSN nezíská, ale mohl by Spojené národy obejít a vytvořit ad hoc mezinárodní koalici, jež by vojenskou akci na ochranu syrských civilistů podpořila. Musí být ale co nejširší, jinak bude akce postrádat legitimitu.

The Daily Telegraph: Čínská spravedlnost

Čínská komunistická strana oslavuje proces s bývalým členem politbyra Po Si-lajem jako ukázku „transparentnosti a otevřenosti čínské vlády práva“. Pokrytí procesu bylo skutečně pozoruhodné. Na místním ekvivalentu Twitteru bylo možné sledovat Poovu obranu proti nařčením z úplatkářství a zneužití moci. Srovnejme to s obvyklým postupem, tedy s uzavřenými procesy, v nichž se obžalovaní přiznají a odevzdají se do rukou soudce. Není divu, že čínská blogosféra je na nohou. Tato otevřenost nicméně nebyla úplná. Zahraniční tisk nebyl k soudu připuštěn. On-line zpravodajství bylo selektivní. Hlavní otázkou je, zda strana dokáže rozšířit otevřenější přístup i na další soudní procesy. Zatím to vypadá, že spíše ne. Jen za poslední měsíc byla zatčena stovka lidí, z nichž někteří se dožadovali, aby Čína dodržovala vlastní ústavu, jiní upozorňovali na korupci. Nadšení z posledních dnů by nemělo v žádném případě zakrýt fakt, že mimo kamery zůstává život čínských disidentů velmi tvrdý.

SME: Zoufalci

Předností účtenkové loterie je, že skrze sběrná místa státní loterijní společnosti Tipos, odkud se bude účastník přihlašovat, přitáhne tisíce nových zájemců k „měkkému“ hazardu – k sázení. To je dobře, protože provozovatel hry snáze pokryje ztráty z vyplácení výher. Není náhodou, že účtenkový vtip dlouhodobě funguje pouze na Tchaj-wanu. Kdyby loterie skutečně zlepšovala výběr DPH, dávno by její kouzlo objevili už i jinde v Evropě. Skutečnost, že premiér Fico a ministr financí Kažimír se dali na takovéto neortodoxní metody, svědčí o zoufalství, s nímž shánějí peníze. Logistika přeměny účtenky v tiket je obrazem mentálního stavu vyššího úřednictva. V dobré víře totiž předpokládáme, že se politici podíleli jen na ideovém záměru, nikoli na tvorbě. Bohužel nevědí, že veřejné finance se neuzdravují losováním, ale reformami.


Čtěte také:

Západ nemá jednotný postoj k zásahu v Sýrii

Británie připouští zásah v Sýrii i bez OSN, Rusko to kritizuje

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče