The Bloody Fucking Bank

19. listopadu 2009, 12:11 - (red)
19. listopadu 2009, 12:11

Kapitola 203

Jak vylepšit státní rozpočet? * Revitalizace hřbitova * Za Blanku do pekla * Šumperk v šedé zóně * Americká jednička

Jak vylepšit státní rozpočet?

Pokusili jsme se o provokativní polemiku, jak zefektivnit nakládání s prostředky státního rozpočtu. Jak pospravit některé díry v něm? Co takhle po tom všem, co armáda předvádí, ji zrušit?
Jaká jsou rizika toho kroku? Geopoliticky jsme nezajímaví. Přepadení se bojí jen nevyléčitelní narcisové a solipsisté. Navíc jsme členy EU a NATO, a i kdybychom vystoupili, jsme obklopení členskými státy. Největším nebezpečím jsme si sami.
Vzdát se dobyvačných choutek bude snadné. Stačí se vyvarovat Richarda Wagnera. Neboť, jak praví klasik (copyright Woody Allen): „Když slyším Wagnera, mám chuť dobýt Polsko.“ Žádné stíhačky, žádné transportéry. Ponechat jen ženisty a zdravotníky, kteří zdobí jméno státu prací v zahraničí, a tím posílit síly využitelné pro nasazení při živelných pohromách doma. Tisíce děkovných dopisů.
Kromě přiblížení se maastrichtským rozpočtovým kritériím by tento krok měl další výhody. Minimalizaci ostudy a problémů. Prodej kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky (dnešní Palladium), z něhož nepřišla do státního rozpočtu skoro ani koruna, je již promlčen. Podobný osud bohužel čeká asi i kauzu „Gripen“, přestože si vrabci štěbetají třeba o existenci „příručního fondu“ na úplatky, na němž byla odkudsi zázračně doplňována hladinka na zhruba 70 melounů. Výskyt podobných jevů při vojenských tendrech je už téměř folklór.
Utrápených sedmnáct milionů bylo i na černém fondu generálního štábu, z něhož se – zřejmě kvůli posílení obranyschopnosti – financovaly opulentní večírky či exotické dovolené v Tichomoří, nakupovaly lyže, zahradní malotraktory, drahá horská kola a také speciální slipy a nátělníky s vyšitým nápisem Sekce rozvoje druhů sil generálního štábu.
Před dvěma lety vyhodili z armády dvacet marjánkou „sjetých“ rekrutů. V současné době se armáda zbavuje dalšího odborníka na drogy, který konopí pěstoval na kšeft. Kdo ví, odkud pocházela semínka – jestli ne z nějaké mise… Aby nebylo jen při tom, policie nedávno zadržela tři zaměstnance ministerstva obrany v Praze podezřelé z držení a šíření dětského, nikoli vojenského porna.
Státní zastupitelství prověřuje pokus o diskreditaci reportéra deníku MF Dnes Jana Gazdíka. Prý je ruským „spícím“ agentem. Dle Českého rozhlasu udání zřejmě souvisí s jeho článkem o ministru obrany Martinu Bartákovi a prodeji jeho podílu ve vsetínské zbrojovce ZVI Andreji Korpljakovovi, kterého čeští zpravodajci údajně mají za nejtvrdšího ruského mafiána.
„Anonymní“ udání však obsahuje jisté informace z Gazdíkovy minulosti. Totožné s těmi, které si vyzvedli na pražském krajském vojenském velitelství pouze příslušníci Vojenského zpravodajství. Kompromitující články, které psal Gazdík za minulého režimu do Obrany lidu a Palcátu, byly obstarány ve Vojenském historickém ústavu Praha pro Bartákova poradce Jana Fulíka. A Bartákův mluvčí tehdy žádal redakci časopisu Týden o souhlas se zveřejněním textu o Gazdíkově vojenské minulosti. Velká ostuda je s náckovskými manýry naší „osvobozenecké“ mise v Afghánistánu. Nášivky se znaky divizí SS a blbé výmluvy. Nedůstojné. Ministr obrany Barták píše jednu z nejhanebnějších kapitol posledních let. Doufejme, že skončí rychlou demisí. Michala Mazela, odborníka na extremismus, vypakoval „dohodou“ z resortu snad dokonce prý proto, že by jej mohl svou expertní činností „diskreditovat“. Tiskový odbor ministerstva obrany zatvrzele odmítá ministrovi předat dotaz na toto téma. A teď tam má namísto Mazela obdivovatele nacismu. A jiný voják zase cvičí mladé neonácky zabíjet. Již si dělají seznamy nepřátelských osob! Náhoda? Příčinná souvislost? Premiére Jane Fischere, co takhle zabít dvě mouchy jednou ranou? Výpověď ministru Bartákovi z důvodu rušení organizace?

Revitalizace hřbitova?

Listopadové Havlíčkobrodské listy mají na titulní straně opravdu pozoruhodnou upoutávku. Někomu může znít trochu morbidně, jinému zase nadějně: „Revitalizace hřbitova sv. Vojtěcha.“ Lze to považovat za úřední sdělení vydavatele, městského úřadu, občanům, že se blíží Poslední soud? A že zřejmě začne úřadovat právě v Havlíčkově Brodě? (Nezapomeňme, že je to zhruba geografický střed České republiky, která jest v samém středu Evropy, cítící se býti centrem světa, a tudíž pupkem všehomíra!) Objednal si snad Nejvyšší za tím účelem u města formou outsorcingu „revitalizaci hřbitova“, aby měl fóra? Nebo jen někdo bezmyšlenkovitě implementuje bruselský argot? Nebo je to potvrzené mlhavé tušení, že svým způsobem proslavená léčebna nebyla v Havlíčkově Brodě umístěna náhodou?

Za Blanku do pekla

Onen Poslední soud, neboli konec světa má přijít 21. prosince 2012. To alespoň tvrdí různé dobře informované zdroje s odvoláním na mayský kalendář. Tato věštba nemusí být zcela nepodložená. Svědčí o tom i proroctví Hospodářských novin, že tunel Blanka, který měl od listopadu 2011 ulevit dopravou přetížené Praze, nabere zpoždění třináct měsíců. Tunel, který je předražený – původní rozpočet 21,2 miliardy korun bude prý navýšen o dalších pět miliard – má být zprovozněn až 20. prosince 2012. O den později pak nastane konec světa. Na to, kolik výstavba Blanky nakonec přišla, už se nebudou novináři a opoziční politici, kteří se na den zúčtování s tunelem tak těšili, ptát. Všichni byznysmeni a politici, kteří z této obrovské zakázky mají osobní prospěch, si mohou oddechnout. Co když se však o předraženou zakázku bude zajímat Bůh? Pošle je všechny do pekla?

Šumperk v šedé zóně

Není nad konkrétní zkušenost. Proto je občas lepší se vypravit do některého z českých regionů než se například věnovat oslavám k 20. výročí 17. listopadu. Instruktivní je v tomto smyslu Šumpersko s jednou z největších nezaměstnaností v České republice – 13,6 procenta v říjnu. Před návštěvou Šumperka očekáváte ve městě v důsledku krize mrtvo a prázdné restaurace. Ale naopak, bylo v něm živo – možná díky bluesovému festivalu Blues Alive – a restaurace natolik plné, že hledáte nějakou, v níž byste se mohli naobědvat či navečeřet. V těch lepších jsou místa rezervovaná a v horších plno k prasknutí. Jak je to možné?
Jedna z odpovědí spočívá v šedé ekonomice. Dle jednoho místního podnikatele je na Šumpersku běžné neúčtovat některé vykonané práce, popřípadě dodané služby nebo zboží prostřednictvím oficiálních dokladů, ale nechat si za ně zaplatit včetně případné provize, aniž by dotyčný doklady vyplňoval. Téměř všude ve světě se této činnosti říká daňový únik a patří k trestným činům s nejtvrdším postihem. A lze se jen ptát, kolik by řádný odvod daní ukrojil z narůstajícího deficitu státního rozpočtu.
Z hlediska ekonomických libertariánů a jejich anarchisticko-utopistického pojetí volného trhu, jehož jedním z hlavních představitelů je Ayn Randová, však tato obrovská koroze státu může být důsledkem svobodného rozhodování lidí vyhnout se jeho zásahům a cestou k samosprávě v malých společenstvích. A máme dvě politické koncepce, které by mohly pomoci vyplnit vyprázdněnost české politiky. Na jedné straně stát, který vymáhá dodržování pravidel. Na druhé pak stát, který ponechává na svobodném rozhodnutí svých občanů, zda jsou jeho pravidla správná.

Americká jednička

Nakonec jedno bankovní proroctví. Známý český manažer, který pracuje v Moskvě, při nedávné návštěvě Prahy vyprávěl aktuálně oblíbený vtip ruských finančníků o dopadu ekonomické krize na USA.
Letos v USA zkrachovalo už víc než sto bank. Pokud to bude pokračovat tímto tempem, za chvíli v této zemi zůstanou pouze dvě banky: spermabanka a plazmabanka. Časem se však odehraje jejich obrovská fúze a vznikne největší banka na světě s názvem The Bloody Fucking Bank.
Ti Rusové si ale dokáží dělat z Američanů legraci!

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče