Těžká televize

09. září 2011, 19:20 - Jan Hrbáček
09. září 2011, 19:20

Výběr šéfa České televize provází tvrdý zákulisní boj i dezinformační kampaně. Rozhodnou i jména budoucích spolupracovníků

Kdo bude rozhodovat o více než sedmi miliardách, kterými ve svém rozpočtu disponuje Česká televize? Odpověď dá hlasování radních České televize (ČT) na konci září. Nejvíce šancí má, a prokázalo to dvanáct hlasů z patnácti, někdejší šéf televize Nova Petr Dvořák. Navzdory tomu, že je největším favoritem, se však předpokládaný scénář nemusí naplnit.
Leccos už napověděl výběr užšího portfolia kandidátů, jímž se počet adeptů snížil z 36 na pět. Někteří, o nichž se jako o finalistech uvažovalo, sítem neprošli. Volbu přitom od počátku provázejí nebývalá intenzivní politická vyjednávání a balancování.

Zafunguje dohoda?

Politici se nechtějí spálit jako při volbě ředitele Českého rozhlasu. Tam totiž politické dohody nezafungovaly a ředitelem se nečekaně snadno stal Peter Duhan. Jestliže tento post podle zaběhnutých, leč nepsaných pravidel získal favorit sociální demokracie Duhan, ODS musí dokázat, aby právě jí podporovaný kandidát vedl ČT. Pokud by se tak nestalo, ilustrovalo by to její neschopnost v politickém vyjednávání. Zkušený televizní matador Petr Dvořák není ODS přímo tlačen, ale má její sympatie, a to by se mělo promítnout do výsledků hlasování v radě. Podobné to má Dvořák i u některých radních nominovaných jinými politickými stranami, a pokud se neodehraje nějaká neočekávaná událost, měl by podle všeho převzít žezlo po Jiřím Janečkovi právě on. Jenže jsou tu jistá ale, která by nakonec mohla torpédovat do křesla ředitele televize i někoho jiného. Nejčastěji je zmiňováno jméno člena někdejšího vedení hudební televize Óčko Hynka Chudárka nebo někdejšího marketingového ředitele Primy Jana Svobody.
Neoficiální hlasy z ODS míní, že tentokrát by měli mít politici, respektive radní, režii volby pod kontrolou. Neuralgickým bodem ale může být výběr spolupracovníků některých kandidátů, kteří už zmiňují jména, jež se ale volitelům, respektive politikům, příliš nezamlouvají.
Zatímco předvýběr doprovázel vypjatý lobbing a zkušebně vypouštěné balonky značící, který kandidát je silný a který silnější, v poslední fázi půjde o to, jak budou kandidáti, respektive vyjednavači, držet nervy na uzdě.

Papíroví favoriti pohořeli

Na už zmiňované účelově šířené předvolební informace doplatili někdejší šéf vydavatelství Economia Michal Klíma nebo zakladatel Febia Fero Fenič. O obou se spekulovalo jako o poměrně silných kandidátech. Za Klímou stála ČSSD, a právě z jejích řad, ale i od jiných zákulisních hráčů krátký čas před volbou zaznívalo, že právě on se může stát černým koněm volby, který se nakonec postaví Dvořákovi. Nestalo se tak. „Věřím, že mne budou podporovat všechny strany, protože pochopí, že jsem nestranný kandidát, který jako ředitel zajistí, že televize nepůjde na ruku žádné politické straně. Jak už jsem ale řekl, žádnou politickou podporu jsem si nesjednával a nikomu jsem se k ničemu nezavazoval. Řeči jdou různé, beru to spíše fatalisticky,“ komentoval Klíma informace o svém postavení těsně před volbou. Nakonec obdržel pouhých pět hlasů.
Podobně propadl i Fenič. O něm se spekulovalo, že se těší podpoře majitele Novy – společnosti CME – se kterou vyjednává o prodeji Febiofestu. To Fenič rázně odmítl. „Ke spekulacím se nevyjadřujeme,“ negovala tyto zprávy i viceprezidentka korporátní komunikace CME Romana Willye.
Také proto se mezi pětici dostali kandidáti, kteří nebyli od počátku favority a i nyní by měli vytvářet jakousi stafáž. V této souvislosti se nejčastěji zmiňuje jméno někdejšího manažera Siemensu Radomíra Šimka, prosazovaného poslancem ČSSD Vítězslavem Jandákem.

Překvapení jak pro koho

Ve výběru do finále mohlo překvapit jméno někdejšího marketingového ředitele Primy Jana Svobody. Pro některé zasvěcené to ale až takové překvapení nebylo. Svoboda je propojen s někdejším šéfem Primy – ředitelem pražského dopravního podniku Martinem Dvořákem. V pozadí proto lze zahlédnout i Dvořákova přítele – lobbistu Romana Janouška.
Ne zcela očekávaný byl i postup výkonného ředitele ČT 24 Romana Bradáče. Neoficiální zdroje z televize totiž tvrdí, že případné zvolení Bradáče by rozpoutalo uvnitř ČT velmi silné pnutí. Otázkou je, zda jeho nominace nesleduje právě tento cíl.
Klíčová pro úspěch v televizní loterii jsou tedy vyjednávání na politické půdě. Málokterý z kandidátů o nich hovoří otevřeně. „Některé politiky jsem oslovil sám, někteří oslovili sami od sebe mě. Dle mého názoru je to přirozené, a nebyl jsem mezi ostatními kandidáty výjimkou. Jmenovat je nebudu, aby to nebylo zavádějící nebo abych na někoho nezapomněl. Jednalo se o normální, informativní schůzky, kde jsem nikomu nic nenabízel a obráceně,“ připustil například Hynek Chudárek. Podobně otevřený je i Petr Dvořák. „Setkal jsem se s významnými zástupci všech parlamentních stran, kteří projevili zájem o můj projekt a vizi budoucnosti televize. Vzhledem k postavení televize ve vztahu ke sněmovně je logické, že se politici o názory a představy jednotlivých kandidátů zajímají,“ pronesl.
Ostatní kandidáti politická jednání popírají nebo se vytáčejí. „V kuloárech se mnoho let šíří různé zvěsti. Většinou jsou to zvěsti vypouštěné účelově. Sem řadím i tento případ,“ říká například Roman Bradáč. Také Radomír Šimek a Jan Svoboda se dušují, že volbu ani projekty s politiky neřešili. „S žádným z politiků jsem to neprobíral. Je to můj osobní projekt, na kterém jsem spolupracoval se svým týmem,“ tvrdí Svoboda. Situaci ale spíše vystihují slova jednoho z neúspěšných adeptů: „Jen vidím, co kdo prezentuje v médiích, a z druhé ruky slyším, že všichni obíhají politiky a členy rady.“ Jednu z taktik či praktik, které volbu provázejí, popisuje Petr Dvořák: „Mám pocit, že někteří z politiků by rádi použili současnou situaci k řešení vnitrostranických problémů. Je paradoxní, jak se například takzvané Tluchořovské křídlo v ODS snažilo vyvolávat představu, že mne prosazuje jako svého kandidáta, přestože jsem se zástupci této skupiny již několik měsíců neměl žádný kontakt.“ O tom, zda zvítězí erudice a zkušenosti kandidátů, nebo politický lobbing, se rozhodne 21. září.

BOX: Co nabízejí? Roman Bradáč (výkonný ředitel ČT 24): Česká televize se stane moderní a ekonomicky efektivní institucí, která v novém technologickém a pozměněném sociálním prostředí reflektuje na požadavky společnosti, a naplňuje tak poslání veřejné služby. Česká televize se musí jasněji vymezit proti komerčním stanicím a pod tlakem požadavku na vysokou sledovanost neopustit základní společenské poslání, tedy zásadně se podílet na rozvoji národní kulturní identity.

Petr Dvořák (bývalý ředitel TV Nova): Moje vize je definovaná již názvem mého projektu KROK do digitální budoucnosti, kde zkratka KROK určuje oblasti, ve kterých musí Česká televize významně posílit. Je to Kvalita vysílaných a vyráběných pořadů, kterou musí zvýšit, Respekt diváků a odborné veřejnosti, jejž musí znovu získat, Odvaha, kterou musí prokázat při realizaci potřebných změn, a Kreativita, kterou musí umět nacházet a podporovat jak uvnitř ČT, tak mezi externími tvůrci.

Hynek Chudárek (bývalý člen vedení televize Óčko): ČT nyní velmi naléhavě potřebuje skutečnou a kvalifikovanou restrukturalizaci. Aby byla progresivnější a pružnější, musí rychle zeštíhlet. Tím si zároveň vydělá potřebné finanční prostředky. A dalšími opatřeními zabezpečím, že nebude potřebovat, po celou dobu mého případného mandátu, žádné navyšování koncesionářského poplatku. Můj manažerský tým bude zhruba o 50 lidí menší. Nejpozději do tří let předpokládám snížení počtu zaměstnanců o 20 procent, což představuje úsporu asi 500 lidí, bez vlivu na kvalitu výroby a výstupů z České televize.

Radomír Šimek (prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory): Po stránce odborně-obsahové chci dosáhnout jasného vyprofilování jednotlivých programových okruhů a výrazně podpořit původní tvorbu ČT. Chtěl bych navázat na tradici a obnovit v minulosti tak úspěšnou koprodukční tvorbu (ne pouhý „výprodej“ jednotlivých programových titulů), posílit, popřípadě rozšířit pozici a obsah regionálních studií, zabezpečit nezávislost, nestrannost a objektivnost České televize.

Jan Svoboda (bývalý marketingový ředitel televize Prima): Je to vize veřejnoprávního média, které zná a plní svou společenskou roli, rozumí divákovi a komunikuje s ním, vzdělává, baví, otvírá diskusi na klíčová témata, umí reagovat na celospolečenské potřeby a zároveň je čitelné a transparentní. Problémem je, že dnes Česká televize tuto roli plní jen málo, a divák jí proto nerozumí. Zcela zásadním bodem „mé vize ČT“ je změna manažerského stylu. Řídit ČT jen skrze „nařízení generálního ředitele,“ ze zavřené kanceláře, je neúnosné.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče