Těžba podle Josefa Šťávy

22. srpna 2008, 19:38 - Čestmír Klos
22. srpna 2008, 19:38

Firma CE WOOD a Lesy ČR se přou o dluhy a umoření pohledávek

Firma CE WOOD šokovala státní podnik Lesy České republiky náhle zaslanou fakturou na 4,9 miliardy korun s jednodenní splatností. Podkladem pro tuto částku má být vyčíslení ztrát, které firma během pěti let utrpěla vinou neregulérních výběrových řízení Lesů ČR. Zapomněla však připojit odborný posudek, na jehož základě k částce došla. Pracovně lze požadovanou částku vyjádřit „za nedodané dřevo“. Lesy ČR fakturu okamžitě odmítly. Vzápětí dostaly druhou fakturu na stejnou částku s delší dobou splatnosti. Napětí visí ve vzduchu.
I proto, že CE WOOD je největším dlužníkem Lesů ČR. Pohledávky přesahují 100 milionů korun, z toho 80 milionů je již po termínu splatnosti.

Alchymie při splácení

Faktura se pro CE WOOD stala jakýmsi záchranným kruhem. Šéf společnosti Ivan Doubrava uvádí, že jeho firma započítává své závazky, které má vůči Lesům ČR, proti této faktuře. A co je sto dlužných milionů proti pěti požadovaným miliardám!
„Na rozdíl od mnoha jiných podobných firem své závazky plníme,“ prohlašuje Doubrava. A vysvětluje: „Cena dřeva je natolik nízká, že se vyplatí netěžit. A mnohé firmy, které vyhrály v soutěži, opravdu netěží. My dodržujeme smlouvu a těžíme i za cenu momentálních ztrát. Co jsme slíbili, to plníme. Smlouvy jsou tříleté a spoléháme se, že se letošní ztráty v dalších dvou letech napraví.“
Kritici zvnějšku to však vidí poněkud jinak. CE WOOD kupuje dříví od Lesů ČR, dále je zpracovává, inkasuje peníze za prodej, ale státnímu podniku započítává jen imaginární fakturu. To se to pak lehce těží i za nevýhodné ceny!
První, a na rozdíl od všech svých následníků dlouholetý generální ředitel Lesů ČR Jiří Oliva je přesvědčen, že právě takto vypadá hra vabank. „Nelze jednostranně žádné dluhy nikam započítávat, pokud to nerozhodl soud. A to na základě odhadu soudního znalce, který určí výši škody,“ je si jist Oliva. A dodává: „Jestliže se tak děje bez soudu, jde nejspíš o trestný čin. Generální ředitel Lesů ČR by měl podat trestní oznámení nebo návrh na konkurz. Já bych to tak udělal.“ Nelze přehlédnout ani povinnost u vypsané faktury uhradit daň z přidané hodnoty. Jak bude asi velká? A kdo ji zaplatí?

Zpochybněné jistoty

Některé deníky sice už o konkurzu psaly jako o jistotě, ale tiskový mluvčí Lesů ČR Radek Drahný to vyvrací. Konkurz byl zmiňován pouze jako možnost. Jakkoli se započítávání dluhů do zatím imaginární faktury vznáší nad státním i soukromým podnikem jako velký problém, oba ředitelé jsou právě na dovolené a nic se kolem něj neděje. Doubrava z dovolené v dobrém rozmaru přiznává, že CE WOOD svou fakturu myslel do jisté míry jako gesto. Aby kdysi největší českou dřevařskou firmu konečně začali znovu brát vážně. „Těším se, že nás za to zažalují. Pak se teprve ukáže, jak jsme byli po pět let postupně všemi managementy Lesů ČR diskriminováni,“ říká Doubrava.
Dramatický příběh se odvíjí od roku 2003, kdy si tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas pod vlivem mocného lesnického lobbisty Vojtěcha Slówika usmyslel přerozdělit trh. Podpásovými údery znehodnověrnil a poté odvolal dosud nejúspěšnější Olivův management a jako generálního ředitele Lesů ČR dosadil Kamila Vyslyšela s jediným úkolem – bez ohledu na zákony zlikvidovat dosavadní smlouvy. Když mouřenín Vyslyšel splnil svoji rozbíječskou úlohu, byl nahrazen Vladimírem Blahutou, jenž v nehodnověrném výběrovém řízení v rozporu se zákonem o přidělování zakázek dokončil přeobsazení rolí.
Tehdy CE WOOD přišel o svoje dominantní postavení, kdy ovládal 35 procent veškerých zakázek Lesů ČR. Místo dvou a půl milionu plnometrů dřeva měl k dispozici 1,2 milionu metrů krychlových. Ještě stále dost na to, aby patřil v lesní těžbě k největším hráčům. Do dnešních dnů se však smluvní spolupráce společnosti CE WOOD se státním podnikem smrskla jen na čtyři procenta těžeb Lesů ČR, tedy na pouhých 300 tisíc plnometrů.

Posichrováno natřikrát

Jednostranně a protizákonně zrušených smluv Lesů ČR s těžebními společnostmi bylo povícero. Ale v podstatě jen CE WOOD si najal dobré právníky a usiloval o nápravu soudní cestou. Očekávalo se, že rozhodnutí soudu ve prospěch značky CE WOOD vytvoří precedens pro další společnosti. Většina žalob se však dosud povaluje v soudních šuplících a nepřinášejí žádný efekt.
První ztratil trpělivost bývalý majitel společnosti CE WOOD – rodinná firma Inter Trade, která má sídlo v německém Eitorfu. Její jednatel Michael Broda žádá po České republice náhradu ztráty, která s několikaletými úroky tvoří zhruba tři miliardy korun. Arbitráž zdůvodňuje porušením dvoustranné smlouvy o ochraně investic mezi Německem a Českou republikou.
V tomto postupu se zhlédl i současný vlastník firmy CE WOOD, lucemburský fond Fidae Invest, který podal arbitrážní výzvu na ušlé tržby při výběrových řízeních na likvidaci kalamity Kyrill. Údaje o velikosti požadavku se pohybují mezi 2,5 a pěti miliardami.
A do třetice je tu už zkraje popsaná skoro pětimiliardová faktura. Doubrava ujišťuje, že v případě vyplacení faktury by majitelé společnosti CE WOOD ustoupili od arbitrážního řízení a naopak.

Usychající impérium

Palasovým podpásovým zásahům čelila společnost CE WOOD ještě v plné síle. Výrazná redukce smluvních příležitostí s Lesy ČR mohla být vyvážena těžbou v obecních a soukromých lesích. Přesto se CE WOOD dostal do existenčních problémů. „Nelegální tendry nás zastavily. Vzniklo tím 700 milionů přímých škod. Od té doby je firma ve špatné situaci. Za pět uplynulých let jsem třikrát podepisoval hromadné výpovědi a k tomu povinné výplaty odcházejícím. To všechno nás hrozně vyčerpávalo,“ přiznává Doubrava. Přestože se po vypuzení Jiřího Olivy a před Jiřím Novákem vystřídalo v Lesích ČR pět ředitelů v pěti letech – a s nimi většinou i celé managementy – nenalezl Doubrava k žádnému z nich větší důvěru. „Žádný se nechtěl vracet k protizákonně přerušeným smlouvám. Každý byl velký chytrák – my za to, co se stalo, nemůžeme. Jsme však nejlepší, odteď bude všechno dobré. A za půl roku udělali další provizorium,“ popisuje Doubrava svůj vztah ke stále se střídajícím ředitelům Lesů ČR.
Avšak i jejich pohled na CE WOOD byl často kritický. Dluhy se s touto firmou táhly po celou dobu její existence. Ani Oliva, za něhož se postupnými fúzemi lesních společností vytvořilo pro CE WOOD zcela výjimečné postavení, si nemyslí, že za neúspěch firmy mohou jen špatná výběrová řízení. Domnívá se, že dominantní postavení ztrácela postupně. Překlenout dluhy firmy CE WOOD i po době jejich splatnosti se dařilo i za časů exředitelů Františka Koníčka a Jiřího Holického. „Dluhy, o kterých se dnes mluví, začaly narůstat až po nás,“ tvrdí Holický.

(Ne)ministerské záležitosti

O finančním vypořádání s Lesy ČR jednal Doubrava dvakrát i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Žádal o uznání ztráty čtyř miliard nebo alespoň o její potvrzení, které by posloužilo při jednání s bankami. Nepořídil. CE WOOD je v těžké situaci.
Lehké to však nemá ani ministr. Příliš mnoho věcí chtěl rozhodnout sám. Za časů ředitele Holického i nyní. Teď se mnohé průšvihy lesního managementu z dřívější doby i současná podezření řinou na jeho hlavu. Vyrojilo se tolik kauz, jako by to nebyla ani náhoda. A problémy firmy CE WOOD do toho zapadají. Místo ředitele Lesů ČR se ze všeho novinářům zpovídá ministr. Není to dobré ani pro ředitele, protože do jeho rozhodování soustavně nekvalifikovaně zasahuje zakladatel, ani pro ministra samotného. Závady a problémy Lesů ČR se proto stávají nebezpečnými politickými náboji proti Gandalovičovi samému.

Souvislosti
CE WOOD přišel o svoje dominantní postavení, kdy ovládal 35 procent veškerých zakázek Lesů ČR. Dnes zpracovává jen čtyři procenta.
Společnost požaduje po Lesích ČR zaplacení faktury na 4,9 miliardy korun za ztráty při výběrových řízeních.
CE WOOD je největším dlužníkem Lesů ČR – má splatit 100 milionů korun. Osmdesát procent dluhů má už po termínu splatnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče