Textilky na odstřel

17. prosince 2009, 13:05 - Petr Bayer
17. prosince 2009, 13:05

Kolem řady českých zbankrotovaných či problémových textilek krouží investoři. Jsou mezi nimi i dravé a silné asijské firmy, které chtějí v Evropské unii levně získat výrobní kapacity. Domácí finanční skupiny jsou proti nim zřejmě bezmocné.

Autor: ČTK

Přetahování investorů o české textilky je v plném proudu. Za nitky přitom v pozadí tahají hlavně asijské firmy. Písecký Jitex a jihomoravská Kordárna ještě vyrábějí, stroje v Perle v Ústí nad Orlicí již utichly a areál čeká nová budoucnost. „Ceny při převzetí areálů jsou velmi nízké, neboť jde o prodeje z konkurzní podstaty a zanedbané nemovitosti vyžadují enormní investice pro jejich nové využití,“ konstatuje prezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Josef Novák.

Čína rozhazuje lovné sítě

Asijští investoři mají zálusk zejména na společnost Kordárna, která vyrábí především tkaniny do pneumatik. Firmy z východu se totiž nyní po celé Evropě snaží využívat výhodných příležitostí k získání výrobních kapacit v Evropské unii.

TEXTILKY NA PRODEJ
název - velikost areálu Perla Ústí nad Orlicí - 30 tisíc m2 Primona Česká Třebová - 27 tisíc m2 Textilana Habartice - 9 tisíc m2 Textilana Liberec (Na Bídě) - 10 tisíc m2 Textilana Nové Město pod Smrkem - 87 tisíc m2 Textilana Chrastava - 4 tisíc m2 KRAS Bystřice nad Pernštejnem - 6 tisíc m2 KRAS Náměšť nad Oslavou - 3 tisíce m2 Texlen Trutnov - 80 tisíc m2 Pramen: CzechInvest

Kordárna, kterou ze 70 procent vlastní Martin Trna, je v insolvenčním řízení už přes půl roku a prodej zadlužené firmy z Velké nad Veličkou na Znojemsku odstartoval letos v září. O podnik se ucházejí domácí finanční skupiny, ale podle dobře informovaných zdrojů především jejich mocní konkurenti z Číny. Jména uchazečů jsou bedlivě utajována. V Číně se obdobnou výrobou zabývá řada firem, například Shandong Hualian Group, Ningbo Nylon, Zhangjiagang City Ruiqi Tire Cord nebo Dikai Group.

Ve hře může být i indická Alok Industries. Ta již v tuzemsku za 450 milionů korun koupila 80procentní podíl v hořické Miletě. Indové si tak už udělali „okénko do Evropy“, Mileta většinu své produkce prodá na unijním trhu. Bombajská společnost východočeskou textilku podpořila finanční injekcí přesahující 200 milionů korun a nyní dokončuje investice do výroby za více než 100 milionů korun. Letos by se tento producent košilovin měl po čtyřech letech vrátit do zisku.

Vítěz výběrového řízení na Kordárnu má být znám v lednu příštího roku. Nový majitel získá lukrativní zákazníky ze světa výrobců pneumatik, jako jsou Continental, Bridgestone, Sibur, Nokian Tyres či Mitas. Převezme ale též technologie produkce technických tkanin využívaných pro dopravní pásy a žádaných geotextilií pro stavebnictví. Rozhodujícím kritériem bude vzhledem ke snaze maximálně uspokojit věřitele nabídnutá cena.

Česko bránou do EU

Kordárna byla jedním z prvních případů, v němž věřitelé a soud využili možnost řešit úpadek takzvanou reorganizací. Výtěžnost transakce je v tomto případě údajně několikanásobně vyšší. Celková suma přihlášených pohledávek dosahuje 5,7 miliardy korun. K prodeji je nabídnuta část společnosti Kordárna provozující stěžejní podnikatelskou činnost, tedy všechna zařízení a stroje, továrna a zázemí včetně certifikací a smluv se zákazníky a dodavateli materiálů. Součástí tohoto podniku jsou i stoprocentní majetkové účasti v servisních dceřiných společnostech Kordservice a Technické a úklidové služby a 47procentní účast ve slovenském Texiplastu. Jde o společnosti, jejichž činnost přímo souvisí či navazuje na produkci Kordárny.

Podle poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers se o firmu ucházejí jednak domácí i zahraniční finanční skupiny, zejména však strategičtí investoři. „Získají tak hráče etablovaného na trhu Evropské unie, který má vybudovány vztahy s odběrateli, což bude pro ně po odeznění krize velmi významné,“ vysvětluje Petr Smutný z PricewaterhouseCoopers. Kordárna je podle svého mediálního zástupce Karla Samce již několik měsíců v provozním zisku a má zajištěny zakázky na několik měsíců.

Nový podnik nebude podle Smutného již zatížen dluhy z minulosti a bude disponovat potřebným provozním kapitálem, což umožní zachování výroby. Vstup nového majitele je součástí finálního reorganizačního plánu, který budou schvalovat věřitelé. V čele jejich výboru jsou zástupci České spořitelny, E.ON Energie a ČSAD Hodonín. Souběžně s Kordárnou se uskuteční i výběrová řízení na prodej slovenských společností skupiny KORD - Slovkord, Kordservice SK a Slovenský hodváb. Všechny tři firmy jsou rovněž v insolvenci a budou rozčleněny do sedmi samostatných tematických majetkových balíčků.

Jedním z nich je například dosud nedokončená investice za zhruba 135 milionů eur (přibližně 3,4 miliardy korun) do nové výrobní linky ve společnosti Slovkord v Senici. Dalším je nevyužitý průmyslový areál společnosti Slovenský hodváb, rovněž v Senici. Na prodej jsou také fungující provoz recyklace PET, zařízení na výrobu textilního vlákna nebo čistírna odpadních vod a odkalovací nádrže. „Zájemci se mohou zúčastnit buď jen výběrového řízení týkajícího se Kordárny, nebo všech či jen některých výběrových řízení na prodej majetku. V rukou nových vlastníků skončí i ostatní firmy skupiny KORD, které v insolvenci nejsou,“ popisuje Samec. Celý prodejní proces českých i slovenských firem řídí ustanovený krizový management společností za asistence PricewaterhouseCoopers.

Na Tři krále o krok dále

Předluženou píseckou textilku Jitex čeká počátkem příštího roku zásadní existenční rozhodnutí. V případě prodeje lze rovněž očekávat zájem asijských investorů, podle neoficiálních informací by však spíše měla být výroba ukončena a areál využit k jinému účelu. „Výroba neustále klesala, takže neočekávám, že by v ní někdo chtěl pokračovat,“ míní osoba dobře obeznámená se situací v textilním průmyslu. Poslední slovo ale ještě nepadlo. „Schůze věřitelů je 6. ledna, ta je oprávněna rozhodovat o dalším postupu v realizaci majetku, případně ukončení činnosti podniku,“ říká insolvenční správce podniku Štěpán Bláha. Jitex Písek je ve vlastnictví společnosti KNIT, kterou ovládají čtyři fyzické osoby – Jan Prokop, František Laur, Josef Turek a Jan Roušal. Výrobce pleteného ošacení je v konkurzu, výroba podle správce pojede do konce roku. Závazky vůči věřitelům dosahují 47,7 milionu korun, ale další věřitelé se mohou ještě přihlásit. „Hodnota majetku moc velká není. Jsou tam sice zásoby za 20 milionů korun, ale prodejnost bude 25 až 30 procent, protože se jedná o staré zásoby,“ míní Bláha. Jitex přitom v loňském roce po několika letech ztráty dosáhl zisku 15,7 milionu korun. Stojí za tím hlavně prodej části podniku za 43,6 milionu a prodej dlouhodobého majetku, materiálu a strojů.

Písecká textilka tedy může následovat neslavný osud padlých kolosů Textilana, Tiba či Slezan. Co jim dalo ránu do vazu? Odpověď není pro jednotlivé firmy jednoznačná, lze však vystopovat společné rysy. „Jednalo se o podkapitalizaci a vnitřní zadluženost firem na začátku 90. let, často neblahé dopady privatizace, které zadluženost ještě zvýšily a vedly rovněž k rozdělení některých firem na dvě a více části s velmi problematickou životaschopností,“ vypočítává prezident textilní asociace Josef Novák. Dále šlo o ztrátu trhů ve východní Evropě, oslabení vývozců dlouhodobě posilující korunou, zostření konkurence liberalizací mezinárodního obchodu textilem, neregulérní dovozy textilu, růst nákladů na ochranu životního prostředí, energie, deficit výrazných prodejních značek a z toho všeho plynoucí nedůvěra bankovního sektoru a potíže při financování restrukturalizačních procesů.

Tahanice o tři čtvrtě miliardy

V brzké době vypukne souboj o využití rozsáhlého areálu zkrachovalé textilky Perla v Ústí nad Orlicí. Lokalita svým charakterem umožňuje velkolepé developerské projekty. „Mohly by se tu realizovat projekty za tři čtvrtě miliardy korun,“ tvrdí starosta tohoto východočeského města Richard Pešek. Sama radnice je jedním ze zájemců o koupi areálu, dalším uchazečem má být vsetínská developerská firma Fastav. Ta se soustřeďuje na přípravu projektů pro maloobchodní potravinářské řetězce. Jejími hlavním obchodními partnery jsou Kaufland, Tesco, Ahold, Rewe či Lidl. „Areály na zajímavých místech v centrech měst převzali developeři pro výstavbu prodejních prostor – supermarketů,“ potvrzuje Novák.

Výběrové řízení bude vyhlášeno po odsouhlasení podmínek návrhu věřitelským výborem a nabídky se budou poté přijímat zhruba do poloviny února. „Očekávaný výnos z prodeje je kolem 60 milionů korun. Vyhraje ten, kdo nabídne vyšší cenu,“ podotýká insolvenční správkyně Eva Mlčochová. Dluhy textilky přitom dosahují 276 milionů korun, z toho okolo 13 milionů korun je dluh městské energetické firmě Tepvos, která však do výboru zvolena nebyla. V něm jsou například Citibank a Velveta. Radnice si je ochotna peníze půjčit a přitom také zohlednit svoji pohledávku. „Bez problému získáme úvěr, města jsou teď pro banky jistějším klientem než soukromé firmy,“ předestírá Pešek.

Osmkrát větší než hlavní náměstí

Závod, o který radnice usiluje, je osmkrát větší než Mírové náměstí. Podle Peška chce město na tříhektarovém pozemku postavit obytné domy, k tomu odpovídající služby, parkové plochy a také parkoviště a parkovací dům. A také chce něco vydělat, třeba prodejem části pozemků. „Především ale chceme mít kontrolu nad využitím celého areálu,“ tvrdí starosta Pešek. V úvahu přichází i spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvané PPP projekty, rozsah prací podstatně ovlivní též případné dotace z evropských fondů.

Podle insolvenční správkyně se však nejprve prodá majetek a poté se teprve uspokojí věřitelé, a to v pevně daném pořadí. Jistější navrácení dluhů mají věřitelé se zástavním právem na nemovitostech Perly. Na některé věřitele se nemusí dostat vůbec. „Přihlásilo se 84 věřitelů, sedm z nich má zástavní právo. Jestli Tepvos získá peníze zpět, nevím. Má sice zástavní právo, ale bude záležet na tom, zda z prodaného majetku něco zbude, protože se věřitelé uspokojují podle pořadí,“ vysvětluje Mlčochová. Perla je v konkurzu od poloviny června. Tradice textilní výroby v Ústí nad Orlicí přitom sahala až do poloviny 19. století. Perla však podle bývalého vedení nemohla obstát v asijské konkurenci. Na konci srpna propustila poslední stovku zaměstnanců. Ještě loni zaměstnávala 400 lidí.

Perla není jediným zpustlým textilním areálem v okolí, k mání je rovněž opuštěný areál s budovami bývalého výrobce košilovin Primona v nedaleké České Třebové o rozloze 27 tisíc čtverečních metrů. Lokalita je podle informací agentury CzechInvest připravena a je možná regenerace či rekonstrukce celé nebo dílčí části areálu.

Desítky textilek na smetišti dějin

Od počátku 90. let minulého století zkrachovaly desítky textilních firem, z nichž některé byly opravdu velké. Stačí jen vzpomenout, kromě již zmíněných, na společnosti Tepna, Texlen, Jitka nebo Moravolen. Liberecká Textilana dokonce úplně zmizela ze světa, neboť před pěti lety těžká technika zbourala budovy a demoliční četa posléze odstřelila i komín. Na jejím místě v centru Liberce mělo vyrůst zábavní centrum podle plánů nizozemského investora. Ten ale záměr posléze přehodnotil a na místě bývalé továrny by měly vzniknout byty. Textilana zaměstnávala v dobách své největší slávy osm tisíc lidí, v roce 2001, v době prohlášení konkurzu, tam už bylo jen 700 zaměstnanců a o tři roky později výroba vlněných látek s touto značkou zcela zmizela.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče