TEXTIL BOJUJE S ČASEM

07. července 2008, 00:00 - Petr Bayer
07. července 2008, 00:00

JOSEF NOVÁk, PREZIDENT ASOCIACE TEXTILNÍHO, ODĚVNÍHO A KOŽEDĚLNÉHO PRUMYSLU - Český textilní průmysl se řítí jako po horské dráze. Po loňském období vzestupu letos následuje sešup. „Řekněme si na rovinu, že textil nebude oborem, který výkonově poroste,“ říká šéf oborové asociace Josef Novák. Budoucnost podle jeho slov spočívá ve složitějších technologiích, například nanovláknech.

Textilní průmysl je podle nejčerstvějších letošních čísel zatím opět v propadu. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?

Řekněme si na rovinu, že textil nebude oborem, který výkonově poroste. Jestliže se celé hospodářství orientuje směrem k náročnějším výrobám, stejnou cestou musí jít i textil. Šanci mají pouze ty firmy, které se odlišují specifickým produktem.

Uveďte pět hlavních okolností, které jej srážejí ke dnu.

Drtivá je především skutečnost, že v současné době nastává souběh několika smrtících faktorů. Je to volný přístup textilního zboží z Dálného východu, přičemž na asijské straně zůstaly nepřekonatelné překážky proti dovozům z Evropy. Dalšími ranami do odkrytého hledí jsou vysoké náklady na energie, recese na americkém trhu ženoucí další asijské zboží do Evropy, politická netečnost vůči celému odvětví, nemluvě o posilující koruně.

Právě silná česká měna je dnes alfou a omegou. Jak to vstřebává textilní průmysl?

Je to zničující. Řadě textilek láme vaz dvojitý „kurzový nelson“, kde pákami jsou protiexportně posilující koruna a oslabující dolar, za který výhodněji nakupuje konkurence. Textilní průmysl tradičně pracuje s nízkými maržemi, které to už neutáhnou. Proces je tak rychlý, že řada textilek nemá čas provést nutnou restrukturalizaci.

A aby toho nebylo málo, strmě šplhají i ceny pohonných hmot…

Doprava je čím dál dražší a výrobce to nutí hledat odbytiště blíže než třeba v Kanadě či Spojených státech, což jsou navíc dolarové trhy. Textil neměl žádné „sádlo“, ze kterého by mohl brát. 

Zmínil jste také úlohu politiků v budoucnosti tohoto tradičního odvětví. Jaká tedy ve skutečnosti je?

Politiky tento problém vůbec nezajímá, textil byl z jejich pořadníku odepsán a musí si pomoci sám. Pokud třeba automobilka oznámí investici, stát okamžitě cpe peníze do infrastruktury. O tom si můžeme nechat jen zdát. Něco muselo být obětováno ve prospěch rozvojových zemí, když uvolnění podpory zemědělství nebylo politicky průchodné.

TEXTIL BYL OBĚTOVÁN

Textilní průmysl patřil v minulosti mezi nejmohutnější odvětví v Česku. Neudusí jej nakonec levné asijské šunty?

Tlak asijských producentů bude dopadat zejména na firmy s jednoduchou výrobou, například pracovních oděvů i módních materiálů, které nabyly masových rozměrů, jako třeba manšestr. I když celá řada výrobců získává výhody v jedinečném produktu či servisu, odvětví se nadále bude zužovat.

 

Jsou současné zbraně na čínského draka účinné?

V poslední době sice přibývá konfiskací nelegálního zboží, neděje se to však skutečně nekompromisně. Asi jde i o politický problém, protože by to mohlo poškodit vývozní zájmy státu v jiných oborech, jako jsou strojírenství či chemie, na velké asijské trhy. Evropský výrobce se rovněž nemůže pustit do sebevražedného přímého cenového souboje, ale odlišit se vyspělejší technologií, kterou zatím na východě nezvládnou.

Buďme však i trochu optimističtí. Jaké máme výhody oproti levné konkurenci?

Technologickou převahu, náskok ve vývoji, v kvalitě produktu, servisu. Přirozenou výhodou jsou krátké vzdálenosti k zákazníkům v Evropské unii. Jsme součástí největšího trhu a můžeme zajistit dodávky a servis, které Číňané ani Indové nemohou se svými kontejnery dát dohromady.

Mnohé firmy již prošly restrukturalizací a ty největší dále expandují, jako například Juta, Kordárna, Pegas, Technolen, Fezko, Veba.

Kolik textilních firem zkrachovalo?

Jsou to desítky, z nichž některé byly opravdu velké. Textilana, Tiba, Tepna, Texlen, Jitka, Moravolen. Další zápasí o život, a tento počet proto není konečný. Asociace předložila řadu materiálů s návrhy východisek, odezva z ministerstev ale naprosto neodpovídá vynaložené energii.

NEJISTÁ PODPORA Z BRUSELU

Lze získat podporu alespoň z evropských fondů?

V současném rozpočtovém období na léta 2007 až 2013 půjdou do Česka zdroje na zvyšování konkurenceschopnosti firem. My jsme představili komplexní materiál týkající se textilního průmyslu na příslušných ministerstvech. O posílení marketingu a prodeje, kvalifikaci zaměstnanců, technologickou úroveň se hlásí řada firem. Reakce je ale zatím velmi chabá. Posuzování projektů celkově je totiž velmi zpožděno a ani nebyl určen partner k dalšímu jednání. Za vším je cítit politický neklid od posledních voleb.

Co brání státu se o to vážněji zajímat?

Váhavě se prosazují důležitější reformy, jako například veřejných financí, a na toto nezbývají kapacity ani síly. Současně stále přetrvává despekt k textilu a neochota vytvářet podpůrné programy, když je zde už „vymalováno“. Věříme však, že alespoň část našeho programu konkurenceschopnosti se prosadit podaří. Obrovskou roli zde ale hraje čas. Není vůbec jedno, jestli tyto zdroje budou čerpány v roce 2008 nebo 2012. Zdržení o rok či dva znamená, že se mohou dostat do vážných problémů i firmy, které by mohly použít tuto pomoc.

S jednoduchou výrobou asi už nevystačíme. Které výrobky mají největší šanci na úspěch?

Perspektivu mají výrobky, které se odlišují, nedají se lehce napodobit, jako třeba technický textil, geotextilie pro stavbu silnic, specifické výrobky pro lékařství. Vývoj jde zde velmi rychle kupředu, třeba ve snaze nalézt lepší zvukové a pachové izolanty pro automobily. Speciální módní úpravy, například brokát, se od nás vyváží do chudé Afriky. Zatímco výroba montérek zde již nemá budoucnost, profesní úbory pro hasiče, vojáky, kosmonauty, lékaře skýtají obrovský prostor pro tuzemské výrobce.

 JOSEF NOVÁK (54)

Narodil se v Broumově. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po absolvování v roce 1978 nastoupil do společnosti Veba Broumov, kde posledních 16 let pracuje jako generální ředitel. Ve volném čase se věnuje literatuře, rád běhá a cestuje. Je ženatý a má dvě děti.

Fenoménem je dnes automobilový průmysl. Může textil významněji pozvednout?

Automobily ovlivňují textil velmi výrazně, řada firem se na ně výhradně orientuje. Vyrábějí vnitřní vrstvy pneumatik, autopotahy, plachty na nákladní vozy. Postupně se propracovávají mezi špičky v celém oboru. Perspektiva je zde minimálně na deset, patnáct let, s delším horizontem ani nikdo nepracuje.

NANOVLÁKNA ČERPAJÍ Z PŘÍRODY

Nanovláknům se díky jejich jedinečným vlastnostem předvídá skvělá budoucnost. Jak si v této specifické oblasti vede textilní průmysl?

Česká republika patří k lídrům ve výzkumu nanovláken a jejich aplikací i v textilním prostředí. Tento obor je v obrovském rozvoji, zatím však převažuje výzkum nad výrobou. Lékaři budou mít roušky z textilních vláken, která jsou tak malá, že mezery mezi nimi jsou menší než bacil. Fungují tedy automaticky jako přirozený filtr. Nanovlákna se budou využívat na povrchu staveb, protože odpuzují špínu, jako třeba listy leknínu. Jejich aplikace jsou nekonečné.

Důležitá je spolupráce s univerzitami. Jak tato symbióza probíhá?

Firmy zadávají příslušná témata univerzitám i výzkumným ústavům, které si zase vlastní projekty ve firmách ověřují, například novinky ve spřádání vláken. Kontakty jsou však málo intenzivní, protože univerzity nemají dostatečný ekonomický motiv spolupráci rozvíjet.

Evropská unie podporuje sdružování firem do takzvaných klastrů. Může to být cesta pro zvýšení konkurenceschopnosti i českých textiláků?

Vznik klastrů sem přišel jako móda a dostal určitou podporu. Ta bohužel trvala asi dva roky a narazila na byrokracii. Nicméně funguje Clutex, který například společně nakupuje technologie a testovací přístroje, jež slouží všem členům. Zvažujeme založení dalšího klastru bytového textilu.

V čem je tedy problém?

Zmíněný klastr má velké problémy s měnícími se pravidly financování, což v důsledku znamená méně peněz. Byrokratická zátěž je mnohonásobně vyšší, než jsme předpokládali při jeho zakládání. Pravidla najednou přestanou platit a chystané projekty se mohou zmačkat a vyhodit. Je to alibistická snaha státu tyto aktivity utlumit.  

Není také obvyklé, aby asociace privatizovaly firmy. Z jakého důvodu usilujete o Textilní zkušební ústav, kterého se nyní zbavuje stát?

Jde nám o to, aby neskončil, protože jej využívá řada firem. Je otázkou, zda by mohl existovat na čistě privátní bázi. Jednání stále probíhají, jde o záchrannou variantu, kdyby se nepodařila žádná jiná.

ČESKÝ TEXTIL S POLSKÝMA RUKAMA

Každé průmyslové odvětví si stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jak velký je to problém v textilní sféře?

Textilní průmysl se potýká hlavně s nedostatkem odborníků, protože střední textilní školství přestalo existovat a vysoké školy jsou zaměřeny trochu jiným směrem, než textilní praxe vyžaduje. Vysoká poptávka je po nich v oblasti výroby, vývoje, marketingu i prodeje. Paradoxně klasické textilní profese, jako jsou přadlena, tkadlena, byly nahrazeny stroji, kde stačí pouze zaučení. Problémem jsou ale podprůměrné mzdy, které odrazují případné zájemce.

Narazil jste na malé platy, což však může být pro firmy i výhodou. Je to dlouhodobě únosné?

Z krátkodobého pohledu jde o výhodu, dlouhodobě to však udržitelné není. Nedovedu si představit textilní enklávy v českém průmyslu, kde Češi budou pracovat za podstatně horších podmínek než jinde. Textil bude výdělkovou úroveň nutně zvyšovat, musí však zvýšit i kvalitu výrobků, aby byl konkurenceschopný. Na druhé straně bude sílit zaměstnávání cizinců, kteří vykonávají práci pro tuzemce nepřijatelnou.

Je zaměstnávání těchto cizinců jednoznačnou výhodou?

Textilní průmysl sedí na hraničních kamenech. Pro tyto podniky je jednoduché přilákat za rohem bydlící Poláky, kteří prchají před vyšší nezaměstnaností a nižší životní úrovní. Pro ně je stále zajímavé vydělávat v Česku a utrácet v Polsku. Na druhé straně se nevyplatí zaměstnat Asiaty pouze na několik měsíců či let.

Na závěr rýpnutí. Nosí prezident textilní asociace, navíc s krásným českým jménem, i české oblečení?

To, co já mám nyní na sobě, protože nejsem přehnaně značkově orientován a v pátek míváme den oděvní nekázně, je převahou asijského původu. U obleků jde jednoznačně o kvalitní evropskou výrobu. Mezi patnácti kusy se nalezne jeden či dva i z Česka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče