Menu Zavřít

Tetované neonky, průhledné žáby

1. 10. 2007
Autor: Euro.cz

Tetují se už i akvarijní rybičky

BRAND24

Ačkoliv jsem se domníval, že o tetování už leccos vím, nedávno mne šokovala jedna reportáž. Nejnovějším trendem v akvaristice je prý - podržte se - laserové kérování rybiček. Přejete si živý a třepotající se dárek ozdobený srdíčkem a iniciálami vaší milé? Žádný problém! V Hongkongu, kde se tato specialita začala nabízet již před rokem, frčí prý čínská přáníčka. Napadá mne, že by se v Singapuru, odkud pochází jeden z nejvhodnějších akvarijních druhů, dala objednat i zásilka doslova ve firemních barvách a s logem: třeba oranžové „čezky“, modré „česobky“, růžové „t-mobky“…
„Používáme slabých paprsků. Poznačeny jsou pouze šupinky, nikoliv tkáně, takže rybky ani nekrvácejí,“ vysvětluje Alen Lee z „megazverimexu“ HK Aquaria Mall. Užitá technika se podobá té, kterou od roku 1993 značkovali biologové Lee Blankenship a Dan Thompson divoké lososy při jejich pouti. Různé rybičky (experti prominou) od cichlid, bojovnic, sumečků, tlamovců, parmiček až po tetry se prý obarvovaly už od 80. let vstřikováním směsí, což vedlo ke stížnostem ochránců zvířat. Těm ostatně vadí i tetování. Doktor ichtyologie Peter Burgess říká: „Vyjmutí z vody rybky zbytečně stresuje. A jak můžeme vědět, že je to nebolí?“
Když v roce 1975 vyšla kultovní kniha Osvobození zvířat z pera Petera Singera, odstartovala vlnu zájmu o týraná zvířata ve velkochovech (slípky v pidiklíckách) či laboratořích (opice s vyteklýma očima kvůli zkrášlující kosmetice): „Obyčejní lidé - ne několik zvláště krutých a bezcitných - se aktivně podílejí na znevažování práv zvířat a dovolují, aby se z daní platily činnosti, které vyžadují oběti jiných živočišných druhů pro nejtriviálnější vlastní zájmy.“ Za oběť experimentům prý každoročně padne 300 milionů jedinců, uvádí Eugen Drewermann v knížečce O nesmrtelnosti zvířat.
O tom všem lze přemýšlet i ve chvíli, kdy zoologové přišli s bezbolestnou metodou, jak „pitvat“ žáby. Křížením z albínů vyšlechtili skokana s průsvitnou kůží, skrze níž jsou vidět orgány. Profesor Masajuki Sumida vysvětluje: „Průsvitné žabky budou užitečné v laboratořích, neboť lze lépe pozorovat postup rakoviny, stárnutí orgánů nebo účinky léků.“ Dalším krokem má být vpravení fluorescentních proteinů, které by způsobily světélkování obojživelníků. Aktivní geny pak vědcům „osvítí“ jejich funkci. Aha.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).