Termín je šibeniční, proto čekáme

05. května 2008, 00:00 - Petr Kučera
05. května 2008, 00:00

REAKCE VLÁDY NA ZMĚNU NEMOCENSKÉ - Ani týden poté, co Ústavní soud rozhodl o opětovném vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, vláda neupřesnila své představy o stavu po 1. červenci.

O konkrétní úpravě vyplácení nemocenské po 1. červenci rozhodne vláda až poté, co obdrží písemné zdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu z předminulého týdne. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). Rozhodnutí včetně zdůvodnění je přitom v kompletní podobě už od minulého pondělí veřejně k dispozici na webu Ústavního soudu. „Zmíněné zdůvodnění je natolik povrchní a neerudované, že z něj nelze odpovědně vycházet,“ vysvětluje Nečas.

Profitem oslovení právníci ale považují ministrovy argumenty za absurdní. „Něco tak kuriózního jsem už dlouho neslyšel. Myslím, že jakýkoliv ministr by měl mít alespoň základní právní povědomí a vědět, že v písemné verzi zdůvodnění se nedočká jakékoliv odlišnosti od verze, jaká je k dispozici na webu,“ říká například brněnský podnikový právník Jan Beneš. Také podle mluvčího soudu Michala Spáčila je na webových stránkách kompletní nález. „Písemné zdůvodnění obsáhlejší nebude,“ potvrzuje.

Ústavní soud sice příslušné ustanovení zrušil, výjimečně dal ale vládě čas do 30. června, aby připravila konkrétní řešení vyplácení nemocenské a upravila další související předpisy. „Vláda tak teoreticky může učinit třeba 29. června. Biti ale budou opět podnikatelé, kteří se změnu důležitých pravidel dozvědí na poslední chvíli,“ dodává Beneš. Hned po verdiktu soudu už přitom Nečas varoval, že lhůta je šibeniční.

Více než vloni?

Od letošního ledna lidé v prvních třech dnech nemoci nemocenskou nedostávají. Od čtvrtého do třicátého dne nemoci mají nárok na 60 procent vyměřovacího základu, poté 72 procent základu. Do konce loňského roku dostávali v prvních třech dnech nemoci 25 procent základu, poté 69 procent.

Pokud se vládě nepodaří přijmout jinou úpravu, promítne se do zákona jen rozhodnutí Ústavního soudu. Zrušením výjimky týkající se prvních tří dnů by tak došlo ke sloučení pravidel pro začátek nemoci s pravidly pro čtvrtý až třicátý den. I v prvních třech dnech by tak lidé dostávali 60 procent, což by bylo výrazně více než vloni. „S pravděpodobností hraničící s jistotou bude od 1. července nemocenská ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu,“ vyjádřil se i ministr Nečas.

Jiným řešením může být podle neoficiálních informací pouze symbolická částka při začátku nemoci – tedy tak, aby vláda vyhověla Ústavnímu soudu jen formálně. „Soud ale jasně hovořil o přiměřené dávce, mimo jiné proto, aby si lidé během nemoci nemuseli čerpat klasickou dovolenou,“ upozorňuje Beneš na možná úskalí takového řešení. Další variantou je návrat sazby při začátku nemoci na zhruba 25 procent, ale současně by klesla podpora v další dny nemoci. A teoreticky lze využít také konstrukci z první republiky, podle níž by dávky za první tři dny náležely nemocným jen tehdy, pokud by pracovní neschopnost trvala přinejmenším čtyři dny.

Aktuální statistika od České správy sociálního zabezpečení přitom dává – alespoň na první pohled – za pravdu současné vládě a její snaze omezit počet simulantů: Za letošní první čtvrtletí klesl počet ukončených pracovních neschopností o 28 procent a počet prostonaných dnů o 11 procent. Podle kritiků však ze statistiky nevyplývá, kolik lidí si raději vzalo dovolenou a kolik raději nemoc „přechodilo“, což se v budoucnu může projevit vyšší finanční zátěží pro stát.

Jednou ano, jednou ne

Ohlasy čtenářů Profitu ukazují také obavy z rostoucí a veřejně deklarované neúcty politiků k Ústavnímu soudu. „Když soud vyhověl ODS a zrušil část zákoníku práce přijatého ČSSD, dal Jiří Paroubek najevo, že po návratu do vlády stejně znovu prosadí svou verzi. A že Ústavní soud prý rozhoduje podle not ODS,“ říká podnikový poradce Jiří Duchek z Olomouce. „Ale když v otázce nemocenské dal soud za pravdu ČSSD a zase zrušil normu přijatou ODS, rozčiluje se pro změnu ministr Nečas, který předtím Ústavní soud chválil,“ dodává.

Právník Beneš navíc upozorňuje, že řeči o zpolitizování Ústavního soudu nejsou na místě. „Vždyť jako strážce Ústavy chtě nechtě rozhoduje o politických věcech,“ vysvětluje. A přestože je současné složení Ústavního soudu jmenovaného prezidentem Václavem Klausem více politicky ovlivněno než jeho složení v předchozí dekádě, praxe ukazuje vyváženost a zejména dlouhodobou kontinuitu rozhodování. „Byl to čestný předseda ODS, kdo novým předsedou Ústavního soudu jmenoval bývalého vicepremiéra a ministra spravedlnosti za ČSSD Pavla Rychetského,“ připomíná Beneš.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče