Tereza Spencerová: Začátek konce ukrajinské krize?

25. srpna 2014, 10:25 - Tereza Spencerová
25. srpna 2014, 10:25

Informační šum kolem ruského humanitárního konvoje, který o víkendu projel do Luhansku a zpět do Ruska, jako by přehlušil to důležité: konvoj projel nerušeně a ze Západu zaválo jen pár slov o „provokaci“. Něco podobného se dalo pozorovat už před týdnem. Zatímco po tragédii malajsijského boeingu stačily k vyhlášení protiruských sankcí záběry z YouTube, po zprávě renomovaného listu Guardian o údajné ruské obrněné koloně na ukrajinském území už žádné hrozby ani ultimáta nepřišly. Něco se změnilo.

Německá kancléřka Angela Merkelová před pár dny v Rize v důležitém projevu vyzvala k vybalancování zájmů Západu a Ruska kolem Ukrajiny a vyloučila trvalou vojenskou přítomnost NATO u ruských hranic. To jsou přitom hlavní požadavky Ruska, které Západ až dosud odmítal nahlas pojmenovat, natož uznat. O víkendu pak kancléřka v Kyjevě dodala, že další sankce proti Rusku nejsou na pořadu dne, protože Berlín „nechce s Ruskem zbytečné třenice“, jak to shrnula ukrajinská agentura Unian. A vicekancléř Sigmar Gabriel do Kyjeva vzkázal, že Ukrajina bude federalizována, což je fakticky jen další ruský požadavek.

To vše před zítřejším jednáním v Minsku, kde by se Vladimir Putin měl potkat s Petrem Porošenkem a šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, naznačuje, že se nejspíš konečně bude seriózně jednat o míru. Je pravděpodobné, že je stále ve hře německo-ruský plán „plyn za území“, tedy výměna ruských dodávek zemního plynu Ukrajině, která by pak nemusela krást plyn proudící do Evropy, za Krym, který by zůstal Rusku, jež by Kyjevu jen doplatilo sumu dlužnou za zbývající roky pronájmu námořní základny v Sevastopolu.

Není jisté, zda je poslední vývoj jen iniciativou Německa, které se, jak napsala agentura AP, chce rázným vyřešením ukrajinské krize „z ekonomické mocnosti proměnit i ve velmoc diplomatickou“, nebo zda má podporu také z Washingtonu. Nicméně se zdá, že Barack Obama mezitím vytáhl do nové války proti teroru. Od chvíle, kdy fanatičtí radikálové z Islámského státu v Iráku popravili amerického reportéra, má podporu i od neokonzervativců, kteří jako by na Ukrajinu rázem zapomněli. Kvůli „společnému boji“ proti teroru Obama navíc na konec září připravuje jednání hlav států Rady bezpečnosti OSN. To napovídá, že je připraven spolupracovat i s Ruskem a Čínou, které mají v radě právo veta. Jako by si uvědomil, že průnik zájmů v oblasti mezinárodní bezpečnosti je skutečně velký, což je „zjištění“, které by mohlo zastínit sváry nejen o Ukrajinu. Uvidíme, zda Vladimir Putin a Si Ťin-pching do New Yorku opravdu dorazí. Politická cena za letenku jim bude muset připadat adekvátní.

Zítřejší rozhovory v Minsku napovědí, kudy se geopolitika v nejbližší budoucnosti vydá. I radikální ukrajinský portál Euromaidan ovšem v analýze uplynulých dní konstatuje, že „válka na východě pomalu končí“. Je totiž dobré mít stále na paměti, že USA na Ukrajině žádné strategické zájmy nemají, zatímco EU jen malé. A že všechny trumfy v ukrajinské krizi beztak drží Rusko.

Autorka je komentátorkou Literárních novin


Čtěte také:

Separatisté ohlásili protiofenzívu, Ukrajinci slaví nezávislost

Pavel Cesnek: Neutečeš, zemřeš

Merkelová nechce řešení ukrajinské krize, které by škodilo Rusku

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče