Teplo z hlubin vytápí část Děčína

09. února 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
09. února 2004, 00:00

GEOTERMÁLNÍ TEPLÁRNA V DĚČÍNĚ JE UKÁZKOU VYUŽITÍ OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE, ALE TAKÉ ZAJÍMAVÝM PODNIKATELSKÝM PROJEKTEM. INVESTICE DOSÁHLY 550 MILIONŮ KORUN.

K výstavbě a provozování netradičního zdroje energie se spojilo město s firmou MVV Energie CZ GEOTERMÁLNÍ TEPLÁRNA V DĚČÍNĚ JE UKÁZKOU VYUŽITÍ OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE, ALE TAKÉ ZAJÍMAVÝM PODNIKATELSKÝM PROJEKTEM. INVESTICE DOSÁHLY 550 MILIONŮ KORUN. Sgeotermální energií lze úspěšně podnikat ve velkém. Příklad nabízí společnost Termo Děčín, a. s., která patří do skupiny nadnárodního energetického koncernu MVV Energie. Již druhým rokem Termo úspěšně provozuje geotermální teplárnu, vytápějící pravobřežní část Děčína a dodávající teplo do 180 domovních stanic. Teplárna patří k areálu Centrálního zásobování teplem (CZT), jehož součástí jsou také dvě kogenerační plynové jednotky a plynové kotle pro pokrytí odběrových špiček.Teplárna se osvědčila i v mrazivých dnech, které přinesl počátek letošního roku. Termo využívá v teplárně za pomoci dvou tepelných čerpadel geotermální vodu o teplotě zhruba 30 stupňů Celsia. „Je to dobrý příklad spolupráce energetiků a politiků. Ti se shodli, že nebudou kupovat lidem vitaminy, ale raději vloží peníze do důležité věci,“ hodnotí význam CZT v Děčíně mluvčí Teplárenského sdružení České republiky Pavel Kaufmann. Připomíná, že Děčín leží v kotlině a kvůli zastaralým kotelnám na pevná paliva zde trvala smogová situace dvě třetiny zimy. Město patřilo k lokalitám s nejhorším životním prostředím a nejvyšší nemocností obyvatel. „Šli jste do lesa a šustilo to, jak na listy padal popílek,“ připomněl dobu nedávno minulou výrobně technický náměstek Termo Jaroslav Moc. V současnosti problémy přinášejí pouze emise, především NOx z automobilové dopravy. Zprovozněním CZT byla dokončena významná etapa modernizace tepelného zásobování města. Již v roce 1996 se podařilo uvést do provozu kogenerační plynovou teplárnu v Děčíně-Bynově. O rok později stejný zdroj vyrábějící souběžně elektřinu a teplo v Děčíně -Želenicích. Za největší úspěch se ve městě považuje zbudování geotermální elektrárny. Podařilo se ji postavit ve spolupráci města se zahraničním investorem - společností MVV Energie CZ, která v Termu získala dvoutřetinový podíl. STARÝ KOMÍN SLOUŽÍ JAKO POUTAČ PRO REKLAMU Pouze 30 milionů získala firma Termo od dánské vlády, jinak si musela pomoci sama. Podstatnou část z investice tvoří úvěr 274 miliony korun od HVB Bank. Teplárna na uhlí s obdobným výkonem by stála podle odborníků asi třetinu. Tu by ale v Děčíně asi v současnosti nikdo nechtěl. Podle expertů by zde také její výstavbu nikdo ani povolil. Nedokončena tu totiž po nátlaku ekologů zůstala hnědouhelná teplárna o výkonu 120 MW. Stavba byla převedena v roce 1996 ze státu na město Děčín s podmínkou, že do roku 2003 zde vznikne zdroj, který by přinesl úlevu pro životní prostředí. Proto geotermální elektrárna v kombinaci s kogenerečními jednotkami a plynovými kotli. Po rozestavěné uhelné teplárně zůstal 172 metrů vysoký komín, který slouží jako poutač k reklamní účelům. Ostatní objekty se využily pro potřeby nového zdroje. CENY SE NEZVEDLY „V Děčíně se v souvislosti se zprovozněním CZT nezvedly ceny tepla,“ upozorňuje ředitel Terma Pavel Herites na fakt, že přes masivní investice do postavení nové teplárny společnost nezvýšila ceny. Zůstaly na asi 400 Kč bez DPH za gigajoul, protože se firmě podařilo podstatným způsobem snížit celkové provozní, zejména pak palivové náklady, především využitím levné geotermální energie. Ta se podílí na produkci tepla z CZT asi jednou třetinou. V řadě okolních měst, stejně jako na jiných místech ČR, teplárny zpravidla pro letošní rok zdražovaly o 10 až 15 korun. Především kvůli zvětšujícím se nákladům na paliva. Ředitel Terma předpokládá, že cena tepla z děčínské CZT by měla být dlouhodobě stabilizována, protože firmu nečekají v nejbližších letech větší investice do obnovy zařízení. To nelze říci o většině tuzemských tepláren spalujících například uhlí. V loňském roce děčínská geotermální teplárna vyrobila zhruba 250 000 gigajoulů tepla. NEZBYTNÝ JE SILNÝ INVESTOR Odborníci předpokládají, že ke zdražení výroby tepla dojde po roce 2008 také v souvislosti s uvalením ekologických daní na fosilní paliva. Termo bude moci na rozdíl od provozovatelů tepláren na uhlí nebo topné oleje obchodovat s emisními kredity za to, že nevypouští skleníkové plyny do ovzduší. Ročně ušetří jeho CZT asi 10 000 tun CO 2 proti klasické teplárně. Termo také vykazuje nižší provozní náklady na mzdy. Místo původních téměř 200 zaměstnanců ve firmě pracuje nyní 38 lidí. Celé CZT včetně vodárny dokáže obsluhovat z velínu vybaveného výpočetní technikou jeden člověk. Za loňský rok dosáhla firma v tržbách 350 milionů korun. „Je to opakovatelné,“ tvrdí Kaufmann. Podobné projekty na využití geotermální energie lze podle něj v České republice uskutečnit. Musí se k tomu ale najít schopný a ekonomicky silný investor. n Parametry tepelného čerpadla v geotermální teplárně**

Topný výkon ( kWt) 3283

Vlastní spotřeba (kWe) 962

Topný faktor 3,41

Vstupní/výstupní teplota 30/10 geotermální vody (°C)

Průtok vody (litrů/s) 28,8

Zdroj: Termo Děčín

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče