Ten, kdo dal jméno ČKD

03. ledna 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
03. ledna 2005, 00:00

Emil Kolben Významný český elektrotechnik, vynálezce, podnikatel a zakladatel koncernu ČKD se v Americe učil u samotného Edisona. Na rozdíl od něj však zastával názor, že střídavý proud je při dálkovém přenosu efektivnější než stejnosměrný. 20. století mu dalo za pravdu.

Továrna ČKD v pražských Vysočanech, rok 1997.

Praze-Karlíně, rok 1932. Libeň.

foto: ČTK (3x)

Emil Kolben  

Významný český elektrotechnik, vynálezce, podnikatel a zakladatel koncernu ČKD se v Americe učil u samotného Edisona. Na rozdíl od něj však zastával názor, že střídavý proud je při dálkovém přenosu efektivnější než stejnosměrný. 20. století mu dalo za pravdu.

Když se Emil Kolben v roce 1896 vrátil do Prahy ze své čtrnáctileté stáže ve Spojených státech a ve Švýcarsku,rozhodl se vybudovat vlastní továrnu, kde by mohl využít své bohaté zkušenosti z oblasti elektrotechniky. Ve Vysočanech si koupil pozemek o rozloze přibližně osmi tisíc čtverečních metrů, na kterém ještě tentýž rok postavil továrnu včetně vlastní elektrárny. Vznikla firma Kolben a spol., vyrábějící stroje a zařízení pro elektrárny sparním i vodním pohonem. Brzy si získala zákazníky v Německu, Nizozemsku, Francii i Velké Británii.

Z MALÉ FABRIKY SVĚTOVÝ KONCERN

V roce 1898 vyhrál Kolben v soutěži o zakázku na výstavbu pražské elektrárny a začal uvažovat i o nové firemní koncepci. Po dohodě s Živnostenskou bankou změnil svou firmu na akciovou společnost, která nesla název Elektrotechnická a. s. Její základní kapitál byl dva miliony zlatých. Firma brzy získala světové renomé, v roce 1904 dokonce úspěšně realizovala dodávku vodní elektrárny pro dalekou Tasmánii. Konstruktéři ČKD vyrobili první lokomotivu a v roce 1909 byla k závodu na několik desetiletí připojena také automobilka Praga. Potřeba dalšího růstu vedla ve 20. letech k fúzi s dalšími podniky, nejprve s Českomoravskou strojírnou a poté s firmou Breitfeld-Daněk. V roce 1927 tak vznikl slavný koncern Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), který vyráběl vše od lékařských potřeb přes lokomotivy, motocykly, letecké motory až po důlní zařízení. V jeho čele stál Emil Kolben až do svého zatčení nacisty v roce 1939.

Montáž automobilů v podniku Českomoravská Kolben-Daněk, rok 1931

ZMĚNA ORIENTACE

Na samém konci druhé světové války, 25. března 1945, byl při jednom z amerických náletů na Prahu koncern ČKD těžce poškozen. Byly zničeny budovy, stroje i technická dokumentace. Již v listopadu 1945 však byla v provizorních podmínkách opět zahájena výroba. V roce 1946 začalo ČKD znovu vyrábět lokomotivy. o nástupu komunismu došlo k někte rým organizačním změnám. Hlavním obchodním partnerem se stal Sovětský svaz, když v roce 1948 činil jeho podíl na exportu firmy přes padesát procent. V šedesátých letech se pak ČKD orientovalo vedle států takzvaného socialistického bloku také na rozvojové země jako Egypt, Írán, Pákistán nebo Indii. Mezi hlavní výrobní artikly patřily lokomotivy, turbokompresory a tramvaje.

KONEC VELKÉHO ČKD

Dnes je v bývalém areálu koncernu ČKD všechno jinak. Desítky hektarů prázdných hal srovnaly stavební stroje se zemí. Na pozemcích, kde stály výrobní provozy Lokomotivky a Mostárny, stojí sportovní hala Sazka Arena, v místech Sléváren vzniklo v loňském roce koncertní podium T-Mobile Park. Přitom takzvaná Výrobně-hospodářská jednotka ČKD zaměstnávala v roce 1989 ještě 46 tisíc lidí. V roce 1990 vznikla akciová společnost ČKD Praha, která vlastnila 18 dceřiných akciových společností. V roce 1994 prodal stát v rámci privatizace 51 procent akcií této společnosti firmě Inpro a vznikl tak ČKD Praha Holding. Brzy došlo ke snížení exportu, když se zpřetrhaly obchodní kon takty se zeměmi bývalého sovětského bloku a firmě se je nepodařilo nahradit zakázkami na Západě. Dceřiné podniky postupně přecházely do konkurzu. ČKD Kompresory a ČKD Elektrotechnika se sloučily do ČKD Praha Energo, následně se však dostaly rovněž do konkurzu. Konkurzní podstatu odkou pila česká firma 11Fite, která v roce 2000 společnost přejmenovala na ČKD Nové Energo. Tato společnost je vedle Holdin gu Praha ČKD a ČKD Dopravních systé mů, které vyrábějí vozy metra a příleži tostně také tramvaje, již jedinou vzpo mínkou na obrovský prvorepublikový koncern.

ČKD

Strojírenský komplex Českomoravská-Kolben -Daněk (ČKD) vznikl v roce 1927 sloučením společností Českomoravská-Kolben a Breitfeld-Daněk. V době svého vzniku zaměstnával 12 tisíc lidí. Již v roce 1965 měla Výrobně-hospodářská jednotka ČKD 19 závodů, ve kterých pracovalo 47 tisíc lidí. Koncern vyráběl kompresory, lokomotivy, elektrické stroje, tramvaje, naftové motory, elektromotory, kotelny, spalovny, dieselagregáty, dopravní systémy, chladicí zařízení či polovodiče.

EMIL KOLBEN (1862-1943)

Významný elektrotechnik, podnikatel a vynálezce se narodil 1. listopadu 1862 ve Strančicích u Prahy v židovské rodině hokynáře. Vystudoval reálné gymnázium v Praze na Malé Straně a pražskou Vysokou školu technickou. Po jejím absolvování dostal Gerstnerovo stipendium pro studijní cestu po západní Evropě a Spojených státech. V Americe se osobně seznámil s vynálezcem Nikolou Teslou i Thomasem A. Edisonem, v jehož továrně Edison General Electric byl roku 1889 dokonce hlavním inženýrem. V roce 1892 se rozhodl pro návrat do Evropy a nastoupil jako šéfkonstruktér u švýcarské firmy Oerlikon. V roce 1896 se vrátil do Prahy a založil továrnu Kolben a spol. ve Vysočanech, která se specializovala na výrobu elektrických strojů. V roce 1898 změnil Kolben svůj podnik na akciovou společnost, která od roku 1899 nesla název Elektrotechnická a. s. V roce 1921 se podnik spojil s Českomoravskou strojírnou a vznikla firma Českomoravská-Kolben, a. s. Poslední velkou fúzí bylo přičlenění továrny Breitfeld-Daněk v roce 1927. Zrodil se tak rozsáhlý koncern Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Emil Kolben v něm zastával funkci vrchního ředitele a místopředsedy správní rady až do nacistické okupace. V roce 1939 byl z rasových důvodů zbaven všech funkcí a internován v Terezíně, kde 3. července 1943 také zemřel. Jediným, kdo z rodiny přežil nacistickou okupaci, byl továrníkův vnuk Jindřich Kolben (narozen 1926). Po válce pracoval jako konstruktér v A vii a Motorletu. V roce 1968 odešel s rodinou do Mnichova, kde žije dodnes. Kromě slavné ČKD byl Kolben také zakladatelem Pražské továrny na kabely v Praze-Hostivaři a Pražské elektroinstalační společnosti v Praze-Hloubětíně. Byl celoživotním zastáncem střídavého proudu, stejně jako jeho přítel a vzor Nikola Tesla, a toto své přesvědčení dokázal ubránit v Americe proti Edisonovi iv Praze proti Křižíkovi. Hlavně díky Kolbenovi byl proto v Praze na počátku 20. století zaveden střídavý proud pro domácnosti.

VINCENC DANĚK (1827-1893) Český technik a podnikatel Vincenc (Čeněk) Daněk se narodil v Cholticích u Přelouče v rodině sládka. Stal se z něj významný český průmyslník a podílel se také na vzniku České spořitelny. Císař František Josef I. ho povýšil do šlechtického stavu a udělil mu titul von Esse. Byl zakladatelem strojírny v Praze-Karlíně, která proslula zejména výrobou cukrovarnických strojů. Když v roce 1872 došlo ke spojení jeho podniku s firmou Breitfeld & Evans, zanechal podnikání a posledních jedenadvacet let života prožil v ústraní na svém velkostatku Trnová na panství Tloskov. V roce 1927, kdy se jeho továrna stala součástí koncernu ČKD, byl již 34 let po smrti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče