Tendry LČR: Pyrrhovo vítězství úspěšných firem

10. ledna 2011, 11:28 - Petr Havel
10. ledna 2011, 11:28

Ačkoli tendry státního podniku Lesy České republiky (LČR) byly v minulosti prakticky vždy předmětem kritiky ze strany neúspěšných soutěžících, nebývá zas tak úplně časté, aby výběrová řízení kritizovali sami vítězové. Tentokrát to ale má svou logiku.

Foto: Zuzana Šmajlerová

Na první pohled přitom vyhlášené tendry splňují základní podmínky, o které v mnohaměsíčních diskuzích komerční firmy – potenciální partneři LČR – usilovaly. Totiž že se LČR vzdají obchodu s dřevem a ponechají tento byznys na podnikatelské sféře. Výhodnost tohoto pojetí prodeje dřeva pro LČR prokázaly mimo jiné analýzy komise ministerstva zemědělství posuzující dva základní modely prodeje dřeva v letech 2008 a 2009. Logiku má také vyhlášení tendrů systémem jedna firma na jednom lesním hospodářském celku, která bude na tomto území pro LČR vykonávat veškeré lesnické práce. A do třetice má logiku jako spravedlivé kritérium pro všechny zájemce o spolupráci s LČR výše nabízené ceny. Jenže právě dodržení cenových nabídek bude podle všeho v průběhu roku 2011 pro řadu vítězných firem problém.

Nadhodnocené nabídky

Ve snaze vyhrát výběrová řízení nabídly totiž některé privátní firmy LČR za dřevo vysoké ceny, aniž by si předtím udělaly analýzu možného cenového vývoje v roce 2011 včetně možností odbytu vytěžené suroviny a nákladů s tím spojených. Tiše se přitom mnozí spoléhali na to, že jednoroční tendry, i na základě podnětů od samotných podnikatelů a jejich organizací, zruší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokud by se tak skutečně stalo, musely by LČR hledat pro zajištění lesnických prací na rok 2011 jiné operativní řešení, a v takovém případě by vítězství v jednotlivých lokalitách zajišťovalo strategickou pozici „být ve hře“. Jenže ÚOHS nechal tendry projít. To pro vítěze tendrů znamená, že se smluvní podmínky včetně jimi nabízených cen nebudou měnit, pokud ovšem podepíší s LČR příslušné smlouvy. Otázkou je, kolik firem a na kolika lokalitách tak učiní. A také podle toho se bude vyvíjet zisk LČR.

Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy by pro LČR činila čistá výtěžnost tendrů v případě, že by všichni vítězové podepsali smlouvy s nabízenými cenami, zhruba 7,6 miliardy korun. Pokud by LČR podepsaly smlouvy s firmami z druhých míst tendrů, dosáhlo by čisté saldo pro LČR přibližně 6,8 miliardy korun, a kdyby odstoupily všechny firmy z prvních a druhých míst, měly by LČR z nabídek ze třetích míst profit 6,4 miliardy korun. Pro LČR tedy vyzní jednoroční tendry velmi dobře – podle všeho ale na úkor podnikatelů. Pikantní je, že spekulace na zrušení tendrů jako základní důvod k nadstřelení cen by nebyla vítězům stejně nic platná. „Pokud by byly tendry zrušeny a zakázky na práce v lesích by byly vyhlášeny systémem jednacích řízení bez uveřejnění (zrychlené výběrové řízení), nebudou firmy, které odstoupily, osloveny,“ konstatoval totiž v době, kdy ÚOHS mohl ještě soutěže zrušit, ministr Fuksa.

Zvláštní postavení

Lesy ČR nastavily v současných tendrech historicky nejtvrdší podmínky veřejných zakázek. Pro vítěze tendrů to znamená zásadní zvýšení úvěrového rámce, tedy vícenáklady v řádech stovek milionů korun. Některé firmy nyní považují smluvní vztah s LČR za nerovnoprávný, a také tím argumetovaly (například Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR) u antimonopolního úřadu. Zjednodušeně proto, že Lesy ČR například výrazně zvýšily bankovní záruky za provedení lesnických prací, dále ukončily dosavadní praxi – využití pohledávek jako zástav za provozní úvěrování, zavedly nové smluvní sankce při porušení smlouvy a také zkrátily splatnost faktur za dřevo ze zhruba 60 až 90 dnů na polovinu. Jak podotýká například šéf největší tuzemské lesnicko-dřevařské společnosti LESS Jan Mičánek, od vytěžení dřeva k fyzické dodávce jednotlivých sortimentů na místo jeho odběratele uplyne v praxi přibližně 100 dnů. „Podle smluv mají ale nyní faktury splatnost 30 až 45 dní,“ upřesňuje Mičánek. Smlouvy LČR navíc neumožňují o změně podmínek jednat. Jakákoli nutná změna vyplývající třeba z rozmarů počasí se tak může stát záminkou k pokutám či vypovězení smluv.

Špatné zkušenosti

Lesy ČR se proti podobným výtkám brání. Splatnost 45 dní je podle nich standardně užívanou u většiny tuzemských firem.

A například bankovní záruky jsou podle nich standardním instrumentem používaným v obchodním právu. „Státní podnik, a tím stát, chrání záruky zejména před případným neplněním finančních závazků vůči podniku,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. Obchodní obraty mezi Lesy ČR a smluvními partnery přitom měsíčně dosahují v rámci celé republiky stamilionových částek. Podle Boublíka bylo nutné bankovní záruky navýšit zejména vzhledem k předchozím negativním zkušenostem, kdy někteří smluvní partneři vůči Lesům ČR neplnili své finanční závazky a zůstávali tak podniku dlouho dobu dlužni, či nakonec skončili v konkurzu. U doby splatnosti faktur hradecký podnik narovinu přiznává, že nechce suplovat provozní ani jiné úvěrování privátních subjektů. „Mělo by být zájmem smluvního partnera, aby se dříví z lesa dostalo k odběrateli co nejdříve, protože čím déle se vytěžené dříví ponechá v lese, tím se zvyšuje riziko snížení kvality dřeva a současně i snížení jeho ceny,“ vysvětluje Boublík. Sami lesníci přiznávají, že v rámci sektoru firmy umí zkrátit dobu pohybu dřevní hmoty z lesa ke konečnému odběrateli. Například v Rakousku se tato doba pohybuje v řádech jednoho či dvou týdnů.

Kdo bude v lesích pracovat?

Komplikace s detaily smluv podle všeho způsobí, že počátkem roku nebudou mít LČR na mnohých lokalitách své smluvní partnery. Například vítězné České dřevařské závody Praha, jinak absolutní vítěz jednoročních tendrů, nebudou mít potřebné bankovní záruky. Ani ti, kteří smlouvy podepíší a předepsané podmínky splní, nemusí mít vyhráno. Pokud by se totiž v příštím roce snížily ceny dřeva, nemusí řada firem spolupracujících s LČR ekonomicky přežít.

Problémy se také přenesou do zpracovatelského průmyslu. Jak totiž podotýká předseda Asociace dřevozpracujících podniků Ivo Klimša, již v současné době jsou malé zásoby dřeva na pilách. Objem dřeva, který bude předmětem smluv mezi LČR a jejich partnery, tak podle Klimši zřejmě nenaplní potřeby tuzemského trhu. „Záleží na tom, kolik smluv bude od počátku roku skutečně fungovat,“ domnívá se šéf sdružení největších tuzemských zpracovatelů. Ten vidí i další problém. „Neumím si představit, že by firmy, které přepálily cenové nabídky pro státní Lesy, nabídly dřevo za takové ceny zpracovatelskému průmyslu,“ konstatuje Klimša. Vítězové tendrů tak nemusí v praxi vůbec podle svých představ vytěženou surovinu zhodnotit. Jedno je však jisté, současný tendr vytvořil prostor k obchodování s dřevní hmotou za spravedlivé ceny, leckde bez neopodstatněných výhod pro některé subjekty.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče