Ten uměl to, a ten zas tohle

15. listopadu 2004, 00:00 - PŘEMYSL HOUŽVIČKA
15. listopadu 2004, 00:00

Nejbohatší invalidní důchodci v P raze. Tak se mezi lidmi říkalo vekslákům, postávajícím převážně v P raze přes prodejnami Tuzexu. Takzvaný bon, tedy poukázka na nákup zahraničního zboží, bylo možné nejrychleji získat právě od nich. A nejen bony, ale i prakticky jakoukoliv valutu v téměř libovolném množství.

Bony a klid: Roman Skamene v jedné ze svých nejznámějších filmových rolí.

Nejbohatší invalidní důchodci v Praze. Tak se mezi lidmi říkalo vekslákům, postávajícím převážně v Praze přes prodejnami Tuzexu. Takzvaný bon, tedy poukázka na nákup zahraničního zboží, bylo možné nejrychleji získat právě od nich. A nejen bony, ale i prakticky jakoukoliv valutu v téměř libovolném množství. Mělo to drobný háček: prodávali za zhruba dvojnásobek oficiálního kurzu. Přesto neměli o zájemce nouzi - množství peněz, které socialistický režim dovolil lidem vyvést do kapitalistické ciziny, byl směšně nízký a právě veksláci lidem splnili sen. Mohli si tak na Západě koupit vysněný videorekordér či jiné zboží. Přestože některé veksláky zatkla někdejší Veřejná bezpečnost, byla to jen špička ledovce. Režim je víceméně toleroval - lidé byli s jejich „službami“ spokojení a policisté na ulici nezřídka také dostali desátek. Vydařenou výpověď o veksláctví, byť s ideologicky zabarveným koncem, představil veřejnosti v roce 1987 Vít Olmer, režisér filmu Bony a klid. Zatímco veksláci nepřežili pád komunismu (respektive někteří podnikavější se po revoluci transformovali do podoby oficiálních směnáren), mnohé nelegální obchody měly a mají delší život. I dnes člověk zaslechne historky o překupnících, zaměřených především na sběratelské předměty: počínaje knihami a konče starožitnostmi. I ti našli mezery v centrálně plánovaném ekonomickém systému. Byla to sociálně rozmanitá skupina: vedle samotných sběratelů, kteří rovněž nepohrdli přivýdělkem, se mezi nimi dali nalézt i taxikáři, instalatéři, řezníci, zelináři, lékaři či studenti… „Jejich hlavním působištěm byly burzy,“ řekl Profitu někdejší překupník s dobrodružnou literaturou, dnes vážený antikvář, který si přál zůstat v anonymitě. Přestože hlavním sortimentem byly právě knihy, koupit se zde dalo téměř vše - nedostatkové zahraniční audiokazety i videokazety, plechovky od limonád či piva, odznaky, nerosty a mnohé další zboží.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Česko - nová brána japonských investic do EU?
Paradoxy životního pojištění: Češi se bojí úrazů, největším rizikem jsou ale nemoci
8 mýtů o zdravotním pojištění
Kolik stojí dítě v první, druhé a třetí třídě
Ceny nemovitostí rostou a hovoří se i o realitní bublině. Je na čase prodat investiční byt?
Auta
Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory
Opel si připravil pro Frankfurt tři světové premiéry. Překvapením nebude ani jedna
Ferrari Portofino nahrazuje Californii. Má čtyři sedačky a jede 320 km/h
Harley-Davidson drasticky překopal nabídku, Dyna a Softail splynuly v novou řadu
Hyundai i30 N: Krátké svezení s dalším korejským dítětem Alberta Biermanna
Technologie
Konsolidujte těžbu! Asus vyrobil pro kryptokopy monstrózní desku s 19 sloty PCI Express
Budoucí mobily budou mít vzadu hned tři velké objektivy
Zoner Photo Studio bylo příliš levné, proto tvůrci u verze X zavedli předplatné
Internet si při zatmění Slunce ulevil. Američané vyšli ven a koukali na oblohu
Asus uvádí monitory s technologií ELMB. Low motion blur konečně i pro LCD s FreeSync
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít