Temelín a Temelínek

31. března 2011, 15:23 - Blahoslav Hruška
31. března 2011, 15:23

Po Fukušimě čeká stavbychtivou českou vládu nejistá sezona

Češi a Rakušané toho mají mnoho společného. Tak třeba zálibu v poněkud sžíravém humoru. Existuje ale jedna výjimka. Zatímco vtipy o blondýnách nebo policistech fungují stejně dobře v české i rakouské hospodě, o Temelínu se v Rakousku nežertuje. Jediným pokusem, který si z vážného tématu jaderné elektrárny chtěl v Rakousku před třemi lety udělat legraci, byla hra Temelin und Temelinchen napsaná členy Divadla Sklep. Rakušané se sice bavili, ale samotné představení poněkud příznačně proběhlo v sále, který provozuje český emigrant. Alespoň že v té době už nikdo hranice kvůli „Schrottreaktoru“ neblokoval, takže se s trochou nadsázky dalo mluvit o velmi mírném politickém tání. Z Rakouska sice nadále znělo odmítání Temelína, nelze si ale nevšimnout, že ono ne mělo různou intenzitu – od kategorického popírání v Horním Rakousku až po vlažné a spíše povinné kritizování ve Vídni.
Tragédie v japonské Fukušimě ale všechno vrátila o pár let zpátky. Premiér Petr Nečas musel před dvěma týdny v Hofburgu ujišťovat, že české jaderné elektrárny jsou bezpečné a na oplátku si zase vyslechl, že Rakousko bude tlačit v EU na odklon od atomové energie a nové přezkoumání technických parametrů všech existujících jaderných zařízení. Obvyklý politický folklor, dalo by se říct. Jenže premiér Nečas už zdaleka nemohl být tak klidný a argumentovat tím, že Fukušima je na druhé straně zeměkoule a nijak se nás netýká. Minimálně po ekonomické stránce japonská havárie zamíchala kartami i v dalekém Česku.
Plán dostavit třetí a čtvrtý blok Temelína a dát ještě opci na další tři reaktory pro Dukovany nebo Jaslovské Bohunice je ještě mlhavější, než byl kdy předtím. Zatímco loni na podzim ČEZ neveřejně přiznal, že uvažuje o hledání spoluinvestora a zapochyboval, jestli má do mamutí akce na jihu Čech kvůli nižší prognóze poptávky po elektřině vůbec jít, teď už si ani nemůže být jistý tím, jak si strach z jádra, který obchází Evropou po japonské tragédii, správně vyložit. Na první pohled by se zdálo, že Fukušima je pro investora nových jaderných bloků výhrou. Výrobce – ať už to bude Areva, Westinghouse nebo Atomstrojexport – se bude muset poprat s neoblíbeností svého produktu a jít s cenou dolů. Jenže i „atomová lady“ Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která jinak zůstává nad věcí, již prohlásila, že po japonské zkušenosti budou muset jaderná zařízení zvyšovat svou bezpečnost. Potíž je, že nikdo neví, kam až by taková snaha měla jít. Jeden příklad za všechny – experti vidí jako fatální chybu, že Fukušima byla koncipována na šestimetrovou přílivovou vlnu, nakonec ji ale smetla osmimetrová tsunami. Příměr s Temelínem by mohl vypadat asi takto: zatím je postaven způsobem, že přežije i pád dopravního letadla. Bude muset ten nový přežít letouny dva? Navíc je téměř jisté, že pod pojmem „zvýšená bezpečnost“ se myslí ani ne tak nějaké počítačem řízené libůstky, kterým v Česku rozumí jen pár desítek expertů. Půjde spíš o bezpečnost, která uspokojí nejen obyvatele Temelína, ale i hornorakouskou vládu nebo třeba Evropskou komisi. Jinými slovy další a další tuny betonu a železa, které samotný reaktor řádně obloží a kilometry nových plotů, které elektrárnu ještě více odříznou od okolí. Nemluvě o meziskladu vyhořelého paliva, který loni dostavěla neprůhledná firma CEEI s anonymními vlastníky v Lichtenštejnsku a navíc podle projektu, který se musel v průběhu stavby předělávat. Jistě – v podstatě jde jen o větší betonový bunkr, na němž nelze nic zkazit. Jenže to, co bylo před Fukušimou pouhým zaškobrtnutím, se dnes může ve světle obav z budoucnosti jaderné energetiky snadno jevit jako ohrožení bezpečnosti.
Nabízí se ale ještě jiný scénář vyústění úvah o tom, jak naložit s českým atomem – projekt Temelína III a IV se ukáže jako neprůchodný a vláda ho nakonec odpíská. ČEZ sice má několikasetstránkové studie o tom, že novou energii z jádra opravdu potřebujeme, jenže to ministerstvo obrany v případě nákupů gripenů i letounů CASA tvrdilo také. Nakonec nám tak místo nového a vůči Rakousku politicky provokativního Temelína zbude jen ten starý, všem dobře známý Temelínek. Malý, ale náš.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče