Téma týdeníku Euro: Okultismus a úspěch

30. července 2015, 16:00 - Daniel Deyl
30. července 2015, 16:00

Jak odlišit mystiku od mystifikace? Řada politiků se vydala po cestě, která odpověď na tuto otázku vyžadovala. Obvykle si tím mnoho nepomohli

Lidé věří lecčemus. Američané mají na penězích napsáno, že věří v Boha, zatímco Francouzi v něj věřit nesmějí, vykonávajíli veřejný úřad. Jihoafrický prezident Jacob Zuma je přesvědčen, že ochranu před nákazou AIDS při nechráněném sexu vyřeší sprcha ex post, zatímco američtí prezidenti mají sklon věřit centrálním bankéřům.

A protože i politici jsou jen lidé, mnoho z nich se utíká pro pomoc při rozhodování ve věcech státnických i osobních do říše okultismu, paranormality, astrologie, numerologie – zkrátka disciplín, jimž byste obvykle nesvěřili důležitá rozhodnutí.

Následující odstavce přinášejí několik více či méně barvitých příkladů toho, co bližší kontakt s takovými disciplínami za poslední zhruba stovku let v mezinárodní politice dokázal. Výčet si ovšem nečiní nárok na úplnost.

ZAČÁTEK 20. STOLETÍ – GRIGORIJ RASPUTIN

Kníže Felix Jusupov vyběhl do přízemí svého rodinného paláce u petrohradské řeky Mojka s očima navrch hlavy. „To zvíře je pořád naživu!“ křičel. Psal se 17. prosinec roku 1916 a oním zvířetem, které ne a ne zemřít, byl Grigorij Rasputin, mystik, lidový léčitel, megasukničkář, turboopilec a vůbec muž neobyčejného osobního kouzla. Tak silného, že mu propadla i carevna Alexandra a nakonec i car Mikuláš II., jinak bytost spíše skeptická.

Rasputin nejprve zachránil život zraněné dceři budoucího premiéra Petra Stolypina. Díky tomu se o něm car Mikuláš dozvěděl. V roce 1906 jej povolal, aby pomohl uzdravit mladého careviče Alexeje z akutních problémů způsobených hemofilií. Alexej se uzdravil – alespoň natolik, že se dožil masové popravy s ostatními členy rodiny v červenci roku 1918. Rasputin, posílen úspěchem, začal carovi radit, jak má vládnout. Mikulášovi, jenž považoval svůj úřad jen za nutné zlo, nikoli poslání, to moc nevadilo.

Když se však Rasputin jal cara zrazovat od účasti v první světové válce („Půjdeš-li do války, bude konec Romanovců i monarchie“), začalo to ohrožovat zájmy bojechtivých vojáků v Mikulášově nejbližším okolí, mezi nimi Felixe Jusupova. Kníže a jeho svita v paláci u Mojky nakonec Rasputina otrávili, prostříleli a polomrtvého hodili do řeky; až tam zemřel. Jeho proroctví o konci Romanovců se o několik měsíců později doslova vyplnilo.

20. LÉTA – ADOLF HITLER A TH ULE GESELLSCHAFT

Vzhledem k nepěkné pověsti, již si Adolf Hitler během své dvanáctileté vlády získal, není o fantaskní hypotézy pojící jeho osobu s temnými silami absolutního zla nouze. Ověřená skutečnost vypadá prozaičtěji: budoucí říšský kancléř se dostal do kontaktu se společností Thule (Thule je název fiktivní ideální země kdesi na severu, jakési teutonské verze Atlantidy), která se specializovala na vyzdvihování předností lidí árijského původu, ovšem pouze krátce v roce 1919. Ačkoli byl veden jako její člen, nikdy tam neměl přednášku a neexistuje záznam, že by kdy jednání společnosti navštívil.

Stalin se měl o věci duchovního kalibru začít starat těsně před padesátkou, když jej začalo zlobit zdraví. Nepochopitelně tehdy posunul datum svých 50. narozenin z 18. na 21. prosince 1928.

Je nicméně pravda, že v Thule byli organizováni prominentní nacisté Rudolf Hess, Hans Frank a Heinrich Himmler, který údajně informovaností o všem okultním vynikal. Společnost také dodala Hitlerově pozdější NSDAP partajní logo v podobě svastiky a zprostředkovala Hitlerovi známost s Dietrichem Eckartem, jenž jej učil, jak na veřejnosti mluvit a používat řeči těla za účelem dosažení maximální přesvědčivosti. Thule Gesellschaft ukončila činnost koncem třicátých let.

Zajímavou kapitolu spojení nacistického Německa s neprobádanými silami tvoří jedna z verzí dodnes uspokojivě nevysvětleného letu Rudolfa Hesse do Británie 10. května 1941. Podle ní měl nadšený okultista Hess najít v Británii podobně smýšlející spojence, kteří by mu pomohli dojednat separátní mír; hodlal se spojit například s Aleisterem Crowleym, výstředním a vlivným Angličanem honěným ve všem tajemném. Jak víme, Hess neuspěl.

20. AŽ 40. LÉTA – JOSIF STALIN A MOSKEVSKÁ ARCHITEKTURA

Bohatý, ovšem nikdy nepotvrzený zájem o okultní vědy měl mít i sovětský vůdce Josif Stalin. Ti, kteří na tuto Stalinovu vlastnost přísahají, jsou v menšině, mají však po ruce několik přinejmenším zábavných argumentů. Stalin se měl o věci duchovního kalibru začít starat těsně před padesátkou, když jej už zlobilo zdraví. Nepochopitelně tehdy posunul datum svých 50. narozenin z 18. na 21. prosince 1928 – astrologové to připisují snaze mít lepší horoskop alespoň retro aktivně – a zadal projekt stavby první trati moskevského metra.

MOSKEVSKÉ „METRO 2“. Predpokládaná trasa tajné druhé trasy metra, urcené pro politické prominenty; je vyznacena jako silná prerušovaná cára vedoucí od jihozápadu na severovýchod Zdroj: http://www.moscow-russia-insiders-guide.com/

Na jeho návrhu se sám podílel. Vybral stanice na místech zcela nesmyslných a trval na jejich přesném umístění, aniž by komu řekl, proč tak činí. Metro začalo jezdit v roce 1935; mezitím už Stalin údajně nakázal postavit takzvané Metro 2, jehož existence není dosud spolehlivě doložena; trať má vést po zhruba stejné trase (!) jako první trať, jen přibližně o 50 metrů hlouběji.

Konečně ve 40. letech nechal Stalin v Moskvě postavit sedm mrakodrapů v duchu brutalismu; jejich umístění údajně nese jakési hluboké okultní poselství (posuďte sami – viz mapka). Buď jak buď, vědci až v 90. letech vlastně omylem zjistili, že obě trasy metra přesně kopírují místo, kam dopadá sluneční světlo během zimního slunovratu – tedy 21. prosince.

STALINOVY MRAKODRAPY O umístení rozhodoval sám Josif Stalin; má skrývat okultní poselství Zdroj: andrew.gough.co.uk, wikipedia.

A shodou okolností přes Vrabčí hory, kde stojí mrakodrap moskevské univerzity, svítí slunce v témže datu přesně v poledne na Leninovo mauzoleum na Rudém náměstí. (Alespoň tak to uvádí britský historik Andrew Gough; týdeníku Euro se nepodařilo informace ověřit z jiných zdrojů.) Zní to za vlasy přitažené, ale koneckonců, kolektivizace je taky pitomost, a neznamená to, že nebyla.

1986 – GEORGE W. BUSH

Mystický zážitek dovedl na vrchol politické kariéry i George Bushe mladšího. Ještě v 80. letech se dnešní abstinent často a s gustem věnoval whisky. „Jednou ráno jsem vyběhl z domu, abych se zbavil kocoviny, když mě oslepila neskutečná záře,“ popisoval událost jara šestaosmdesátého roku pozdější 43. prezident USA. Podle svých slov se mu zjevil Ježíš Kristus a domluvil mu, aby nechal bourbon bourbonem. Bush jej poslechl a dal se na politiku; v očích mnohých Američanů je to důkazem, že i Syn boží se může splést.

80. LÉTA – RONALD A NANCY REAGANOVI

V době, kdy Ježíš rozmlouval s nameteným Georgem W. Bushem, si jeho otec kroutil šestý rok ve funkci viceprezidenta USA. Šéfem Bushe seniora byl Ronald Reagan, nejstarší muž, který byl kdy zvolený americkým prezidentem (tehdy mu bylo 75 let). Měl často ve zvyku přesouvat schůzky na bizarní, ale vždy přesně stanovenou denní dobu (až si jeho mluvčí Marlin Fitzwater dělal na tiskovkách legraci: „První otázku zodpovím přesně v 12.33 a půl minuty.“).

Stejně naložil dokonce i se svou druhou inaugurací. Mělo se za to, že za to může jeho pokročilý věk a podlomené zdraví po atentátu z roku 1981. Až po odchodu z Bílého domu vyšlo najevo, že v tom měla prsty jeho žena Nancy, která hojně využívala služeb hollywoodské astroložky Joan Quigleyové a plánovala svému muži program podle toho, jak řekly hvězdy. „Nikdy jsem žádné své politické rozhodnutí neudělal na základě astrologie,“ bránil se později Reagan.

90. LÉTA – CHERIE BLAIROVÁ A NEW AGE

Manželka britského ministerského předsedy Tonyho Blaira se dostala na přelomu tisíciletí do řečí. Provalilo se, že konzultuje všechno možné od sexuálního života přes volbu šatníku až po relaxační akupunkturu s bývalou porno modelkou Carole Caplinovou. Shodou okolností byla v té době Caplinová zároveň partnerkou usvědčeného podvodníka Petera Fostera, který se mimo jiné pohyboval v realitách – a dohodil paní Blairové investici do nejméně dvou bytů v Bristolu s třetinovou slevou. Blairová musela Caplinovou propustit, ale investice už jí zůstala.

ZAČÁTEK 21. STOLETÍ – MAHMÚD AHMADÍNEDŽÁD

Někdejší íránský prezident proslul mimo jiné tím, že svá vystoupení na půdě OSN posouval na „dny příznivé islámskému kalendáři“. Z jeho pohledu to nebylo nelogické: v šíitském islámu je numerologie silnou disciplínou. Ovšem Ahmadínedžád také hlásal, že holocaust si vymysleli sami Židé a ve skutečnosti nic takového neproběhlo – což věrohodnosti jeho argumentace nepomáhá.

Abychom však ke svéráznému íránskému exprezidentovi byli fér, záliba v číselných hrátkách s daty není jeho výsadou. První světová válka oficiálně skončila 11. listopadu za čtyři minuty čtvrt na dvanáct, tedy v 11.11 dne 11. 11. 1918. Olympijské hry v Pekingu před sedmi lety zase začaly s údajem 08-08-08 08:08:08, tedy 8. srpna 2008 v osm hodin, osm minut a osm vteřin.

2010 – CHRISTINE O’DONNELLOVÁ A ČARODĚJNICTVÍ

„Je cosi úžasného na tom, když kandidátka do amerického Senátu v televizi přesvědčuje voliče, že není čarodějnice,“ napsal zdvořile The Economist v roce 2010. Onou dámou byla Christine O’Donnellová, senátní kandidátka konzervativního křídla Republikánské strany ze státu Delaware. Během kampaně vyšlo najevo, že se coby teenagerka zúčastnila jednoho satanistického rituálu (z něhož se později vyklubalo několik piv na místě, kde se satanisté scházeli o rok dříve). O’Donnellová natočila předvolební spot, v němž opakovala „nejsem čarodějnice“.

Do tohoto výčtu patří proto, že klip, jenž na první pohled vypadal jako politická sebevražda (O’Donnellová také ve volbách prohrála), se ukázal jako chytrý tah. Upevnil mezi nejkonzervativnějšími republikány z hnutí Tea Party názor, že okruh washingtonských politických insiderů mezi sebe nepustil „obyčejnou holku“ a jako záminku si zvolil údajný satanismus. Tea Party dodnes drží republikány pod jejich politickým krkem.

DNES – AFRIKA

„Nenajdete jedinou africkou hlavu státu, která by neměla svého kouzelníka,“ napsal uznávaný spisovatel Ahmadou Kourouma těsně před smrtí v roce 2003. „Magická a politická síla jsou prakticky jedno a totéž,“ dodal. To vysvětluje leccos – od Jeana-Bédela Bokassy ze Středoafrické republiky, který své protivníky občas pojídal, až po již zmíněného prezidenta JAR Jacoba Zumu, jehož oblíbeným prostředkem potvrzení politické převahy nad oponentem je vynucený anální sex. Okultní poznání v politice vede různými cestami k různým výsledkům. ?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče