Teď už vím, na co mám a na co nemám,

31. března 2003, 00:00 - Pavel Šnajdr, snajdr@profit.cz
31. března 2003, 00:00

říká současný správce družstevního domu Název firmy: Jan Hrabina - HOMBRE Forma podnikání: fyzická osoba, živnostník Datum vzniku: 1992 Předmět podnikání: redakční práce, organizační a koordinační činnost Klíčová osobnost: Jan Hrabina Cíl: udržet si určitou nezávislost a finančně přežít V současnosti živnostník a správce družstevního domu Jan Hrabina prošel od roku 1973, kdy odmaturoval na gymnáziu, mnoha dělnickými profesemi.

říká současný správce družstevního domu

Název firmy: Jan Hrabina - HOMBRE

Forma podnikání: fyzická osoba, živnostník

Datum vzniku: 1992

Předmět podnikání: redakční práce, organizační a koordinační činnost

Klíčová osobnost: Jan Hrabina

Cíl: udržet si určitou nezávislost a finančně přežít

V současnosti živnostník a správce družstevního domu Jan Hrabina prošel od roku 1973, kdy odmaturoval na gymnáziu, mnoha dělnickými profesemi. Několikrát se neúspěšně hlásil na teologickou fakultu. Nedostal však tehdy nezbytný státní souhlas. Absolvoval alespoň vysokoškolský kurz Večerní univerzita bohemistiky, který byl zahájen v letech 1988-90 jako ilegální vysokoškolské studium a v letech 1990-93 pokračoval jako dálkové studium na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Dělnické profese a disent

Pracoval jako hlídač dětského hřiště, lepič plakátů, poštovní doručovatel, řidič, ošetřovatel, tovární dělník a poslední čtyři roky před koncem komunizmu u nás jako topič. Osudným byl před rokem 1989 pro Jana Hrabinu podpis Charty 77, ve které se aktivně angažoval se všemi důsledky na soukromý a pracovní život. K tomu patřily i časté výslechy a domovní prohlídky prováděné komunistickou tajnou policií StB. „Hlavně ale bylo pobuřující, jak komunistická moc s kýmkoliv, kdo vyčuhoval z řady či se nějak odlišoval, zametala. Lhostejno, zda šlo o chartistu, někoho z undergroundu či kohokoliv neznámého, kdo se snažil svobodně vyslovit,“ popisuje tehdejší období nynější živnostník. Samotného Hrabiny se doba světlých zítřků dotkla velmi citelně. Začátkem 80. let odmítl jít na vojnu. Tehdy hrozilo, že armády Varšavské smlouvy napochodují do Polska, aby tam podobně jako u nás v roce 1968 potlačily sílící demokratizační procesy v socialistickém bloku. „Představa, že bych vstoupil jako okupant do Polska, byla tak absurdní, že jsem odmítl narukovat,“ poznamenal Hrabina. Za odepření výkonu vojenské služby z důvodu svědomí a přesvědčení byl odsouzen nepodmíněně na dva a půl roku. Jeho dceři byly čtyři týdny. Trest si odseděl v Praze na Pankráci a v Plzni na Borech, kde jeho spoluvězni byli mimo jiné Václav Havel a Jiří Dienstbier. Jistým zadostiučiněním mu může být, že byl v roce 1995 rehabilitován.

Nové příležitosti po roce 1989

Obrat nastal po sametové revoluci v roce 1989. Předtím se Jan Hrabina kromě dělnických profesí podílel na vydávání samizdatu, což využil ve svobodné společnosti k dalšímu profesnímu směřování. „Vylezl jsem z kotelny a rozhodoval se, co bude dál,“ uvedl. Spoluzakládal Nezávislé tiskové středisko, které vydávalo od prvních dnů revoluce deník Informační servis. Od roku 1990 následovalo vydávání týdeníku Respekt, Revolver Revue a knižní edice Revolver Revue. V týdeníku Respekt působil Hrabina jako provozní ředitel, což pro něj byla zcela nová zkušenost. Staral se o praktické věci, které s vydáváním časopisu souvisely. Zahrnovaly zajišťování telefonních linek pro redakci, tiskáren, papíren, nezbytných povolení k provozování činnosti, vybudování byrokratického aparátu včetně účetní a ekonoma. Zhruba po roce z týdeníku odešel. „Nešlo ani tak o mezilidské vztahy, ale spíš o koncepční spory. Byli jsme staří známí z disentu a samizdatu, bylo příliš krátce po revoluci a dělalo nám problémy přejít na komerční bázi ve vzájemném jednání. Měli jsme odlišné názory na další směřování časopisu, provozní a redakční části stály proti sobě velmi ostře. Jednalo se o jiný přístup na reklamu, distribuci atd.“

Začínat na zelené louce

Jan Hrabina se octl opět před rozhodnutím, jak dál. Nechtělo se mu jít ale zpátky do kotelny. Dostal příležitost pracovat v provozním oddělení nakladatelství Vyšehrad, které ale jako by zaspalo čas. „Byly to většinou staré struktury, vlna změn jako by sem vůbec nedorazila. Po dvou měsících jsem od nich utekl“, konstatuje podnikatel. Přijal nabídku jít pracovat do Mediaprintu, který se zabývá distribucí tisku, kde nejprve pracoval v obchodním oddělení a nakonec se stal ředitelem odbytu. „Znovu jsem začínal na zelené louce. Neustále začínám něco nového. Podobně jako s Informačním servisem a Respektem a později v Artérii.“ To bylo naposledy, kdy byl zaměstnancem.

Problém č. 1: Ze zaměstnance živnostníkem

Na vlastní nohy jako živnostník se Jan Hrabina postavil částečně z nezbytnosti. V letech 1992-1994 působil jako vedoucí provozu a částečně redaktor soukromé tiskové informační agentury Arteria (později Česká tisková agentura ČTA, respektive ČTI). „Dostal jsem nabídku vybudovat sportovní redakci. Ovšem s tím, že si budu muset pořídit živnostenský list,“ poznamenal. Po určité době, kdy přestala původní agentura existovat, se rozhodl, že bude dál pracovat ve sportovní redakční činnosti zaměřené zpočátku především na severoamerický hokej v rámci NHL. Jako již zkušený živnostník si založil vlastní agenturu a postupně si ze svého sklepa vybudoval kancelář. Vybavil si ji počítačem, vlastní know-how měl díky nedávné činnosti v profesionální agentuře, a chtěl začít pracovat.

Problém č. 2: Potřeba rozšířit pole působnosti

Agentura HOMBRE se zabývala denní distribucí sportovních zpráv pro zákazníky - ČTK, noviny, sázkové kanceláře (těch bylo v počátcích až patnáct) a podobně. Mezi její činnost patřil i denní výběr z českého tisku pro krajany v Kanadě. „Věděl jsem, že můžu díky nově získaným zkušenostem začít. Navíc už mě nebavilo neustále se s někým handrkovat - se svým nadřízeným, podřízeným atd. Chtěl jsem být zkrátka sám za sebe a mít svou vlastní firmu. Nechtěl jsem ani dál expandovat,“ popisuje začátek působení své vlastní agentury její majitel. Shodou okolností nebyly začátky agenturní činnosti vůbec jednoduché. Měsíc poté, co se agenturní práce rozeběhly, začali hokejisté severoamerické NHL stávkovat. Zpočátku se Hrabina věnoval jenom právě sportovním zprávám z NHL, což postupně byl nucen rozšířit o basketbal a baseball. Mezi jeho klienty vedle sázkových kanceláří a ČTK patřily některé deníky a další média. Díky tomu mohl fungovat. Obrat v prvních čtyřech letech dosáhl maxima jednoho milionu korun. Postupně si k této činnosti své agentury v důsledku poklesu obratu přibral organizaci a koordinaci konferencí organizace spisovatelů PEN klubu, založení pobočky Evropské kulturní nadace v ČR, organizační podíl na různých jednorázových akcích či expediční práci v nakladatelství.

Problém č. 3: Neexpandovat

V době, kdy začal klesat obrat a provoz agentury provozující denní distribuci začal být téměř ztrátový, stál Hrabina před dalším rozhodnutím - jak pokračovat dál. „Jednalo se o to, zda bych měl kromě NHL, basketbalu a baseballu dělat mnohem komplexnější sportovní zpravodajství. Znamenalo by to rozšířit své podnikání o další možné zaměstnance. Vědomě jsem to však neučinil. To by totiž znamenalo nezbytnost pronájmu jiné kanceláře. To bylo pro mě nepřijatelné i z finančních důvodů. Sám jsem se tím odsoudil k věčnému živoření. Pokud se tím dá alespoň uživit, tak to příliš nevadí,“ vysvětluje rozhodnutí dál neexpandovat živnostník.

Problém č. 4: Další možnosti

Zánik sázkových kanceláří, nechuť neexpandovat a nerozšířit úzce specializovanou činnost, nové možnosti na internetu ve sportovním zpravodajství - to vše dohromady přispělo k nutnosti začít se orientovat úplně jinak než doposud. Jan Hrabina využil příležitosti pracovat jako výkonný a provozní ředitel firmy Kingdom of Cards, která se zabývala dovozem a distribucí hokejových sběratelských kartiček, hokejové výstroje a výzbroje. Podnik se zabýval i velmi lukrativní distribucí karet se známými Pokémony. Od firmy odešel v důsledku poklesu zájmu o tyto karty a stěhování společnosti příliš daleko od Prahy.

Teď jsem správce domu

Po určitou dobu pracoval na různých brigádách, nikdy však nezrušil své živnostenské oprávnění a ponechal si kancelář ve sklepě. Organizačně se Hrabina podílel na privatizaci domu, ve kterém bydlí. Jedná se o zhruba 120 bytových jednotek. Družstvo, ve kterém kdysi pracoval v představenstvu, mu poté nabídlo možnost pracovat pro ně jako správce. Touto činností se zabývá doposud. Zároveň zprostředkovává nákup a prodej družstevních bytů. „Vidím v tom příležitost působit i do budoucna jako správní firma s tím, že bych pracoval pro více družstev. Není to ale vůbec jednoduché, protože těch jsou tady mraky. Hlavně ty velké by nejradši malé živnostníky spolkly. Snažím se odlišit individuálním přístupem. Ideální by bylo, kdybych měl na starosti alespoň čtyři domy. To by mě a mou rodinu dokázalo uživit,“ konstatuje Jan Hrabina. Stále stojí před hrozbou, že se mu v současném podnikání nebude dařit. Nicméně je rozhodnut se současné činnosti věnovat s maximálním nasazením. Tvrdí, že ví mnohem lépe než dříve, na co má a na co nemá. „Každá, byť špatná zkušenost mě obohatila a posunula o trochu dál. Není cesty zpátky,“ uzavírá živnostník.

Rady Profitu

* Když v nějaké činnosti neuspějete, nevzdávejte se a zkuste podnikat v jiném oboru. Někdy je lepší začínat na zelené louce.

* Pokud spoléháte jenom sami na sebe a bojíte se expandovat, musíte počítat i s rizikem, že vaše firma zanikne, nebo že nebudete nikdy příliš ziskoví.

* Být zaměstnán přináší často mnohem menší problémy než sám podnikat. Podnikání však znamená mnohem větší nezávislost, svobodu a spoléhání se jenom sám na sebe.

Podnikatel Jan Hrabina: „Každá špatná zkušenost mne obohatila.“

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče