Technik, druh na vymření

22. října 2012, 12:37 - Tomáš Stingl, Jan Stuchlík
22. října 2012, 12:37

Dlouhodobě klesající počet technických odborníků a řemeslníků v Česku dospěl do kritického bodu. Firmy proto přestaly čekat na pomoc od státu. Vychovávají si specialisty samy, hledají je v zahraničí nebo se snaží zapojit co nejvíce žen. Vláda zase plánuje za výchovu techniků pro podnikatele další daňové úlevy.

Za posledních sedm let v Česku absolvovalo 110 tisíc lidí vysokou školu. Jenže jenom 10 tisíc z nich získalo technické vzdělání. A tak zatímco mnoho čerstvých právníků nebo psychologů spěchá ze školy rovnou do fronty na úřad práce, české firmy drtí naprostý nedostatek technických odborníků a řemeslníků. „Během pěti, nanejvýš deseti let odejde do důchodu poslední generace českých techniků, která ještě drží průmysl nad vodou. Nemá je kdo nahradit. Dneska je to tu samý humanitní magistr a bakalářík bez práce, ale my místo toho potřebujeme tisíce frézařů, svářečů nebo konstruktérů,“ shrnuje kritický stav prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání patří v současnosti mezi nadprůměrně poptávané obory například IT technici. V rozmezí let 2009 až 2013 bude vzhledem k růstu tohoto oboru a odlivu starších zaměstnanců do důchodu potřeba dokonce 14 600 nových pracovníků. Mezi skupiny s nadprůměrnou možností uplatnit se patří také elektrikáři, instalatéři, klempíři, izolatéři či telekomunikační technici.

Co s tímhle malérem? Náprava se chystá shora i zdola. Nesmyslnou strukturu vzdělávání, která neodpovídá potřebám českého hospodářství, se stát nyní snaží změnit. Firmy zase nečekají, až bude pět minut po dvanácté, a začaly si samy hledat různé vlastní cesty, jak získat kvalitní technické specialisty.

Zvednout daňové úlevy

Zákonodárci už s platností od loňského roku zavedli určitý odečet z daně pro firmy, které se zapojí do výchovy nové generace techniků. „Na podporu nejen středního odborného školství bylo do zákona o daních z příjmů doplněno ustanovení, které umožňuje jako daňový výdaj uplatnit takzvaný motivační příspěvek. Ten je dva tisíce korun pro středoškoláka a pět tisíc korun pro studenta vysoké školy,“ připomíná tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Tento příspěvek je pro studenta jakýmsi stipendiem za roční praxi ve výrobě.

Nyní ale přichází stát s daleko razantnějším plánem. Stipendia by mohla vzrůst na pět, respektive 10 tisíc korun za žáka. Ministerstvo průmyslu a obchodu, resort školství a podnikatelské organizace se navíc dohodly také na návrhu úpravy zákona o dani z příjmu, podle nějž by se z daní odečítal například i nákup strojů využitých převážně pro výuku. Zaměstnání žáků na praxi by se také výrazněji promítlo do snížení daně, a to podle jejich počtu. Splněna musí být ovšem zároveň podmínka, aby žák na praxi v podniku strávil minimálně 400 hodin ročně. Například výrobní firma s ročním hospodářským výsledkem 10 milionů korun, která by nakoupila na výuku stroje za dva miliony a umožnila by roční praxi 10 učňům, by zaplatila na dani o 627 tisíc korun méně než za současného stavu.

Návrh ovšem musí projít kompletním schvalovacím kolečkem a není zatím jisté, jak se k další daňové úlevě postaví v době poloprázdné státní pokladny zákonodárci a ministerstvo financí.

Na podporu technického vzdělávání navrhují autoři projektu převést 800 milionů korun z dosud nevyčerpaných peněz v Operačním programu Vzdělávání a konkurenceschopnost.

O kolik by při případném schválení nových podmínek vybral stát méně na dani z příjmu, to samozřejmě nelze předem odhadnout, protože bude záležet na množství podniků, žáků a škol, které by se do systému zapojilo.

Minsk - Praha - Brusel

České podniky už dávno přestaly spoléhat jen na pomoc státu. Metody, jak najít technicky vzdělané zaměstnance, zahrnují i originální nápady. Zkoušejí se poohlédnout za hranicemi nebo třeba mezi ženami.

„Letos jsme zorganizovali kampaň s názvem V RWE mají ženy zelenou. Byla spojena se soutěží pro studentky 4. a 5. ročníků technických vysokých škol. Deset vítězek obdrželo jako jednu z cen pět setkání s mentorkou - ženou na manažerské pozici v RWE. Dvě z těchto vítězek s námi již navázaly další spolupráci,“ uvádí personální ředitelka RWE Jitka Adámková.

Menší česká IT firma Memos Outsourcing zase vidí v Česku akutní nedostatek kvalitních programátorů. „V létě sice zkrachovalo několik IT firem závislých na státních zakázkách, takže na chvilku bylo pár volných programátorů k mání. Po těch se ale hned zaprášilo,“ říká spolumajitel Memosu Petr Kudláček.

Jeho firma ovšem vyvinula chytrý obchodní model, jak využít programátory především z Běloruska a dalších postsovětských republik. Protože software lze vyvíjet „na dálku“, firmu řídí Kudláček převážně z centrály v Praze, zatímco mnozí programátoři pracují na Východě. Zákazníky firma hledá hlavně v západní Evropě. „Dnes mám osm programátorů z Východu tady v Praze, dalších 17 pracuje v běloruském Minsku a čtyři v Belgii,“ upřesňuje podnikatel.

„Hlavní výhodou je, že na Východě si můžu víc vybírat, v postsovětském regionu žije 200 milionů lidí. Platy se už naopak prakticky srovnaly, protože i tam je poptávka po technicky vzdělaných lidech obrovská. Ale díky nižšímu zdanění a pojištění jsou náklady na tamější pracovníky pořád o 20 až 30 procent nižší než na Čechy,“ říká Kudláček.

Podle Františka Hýbnera z Českomoravské elektrotechnické asociace se nedostatek technických specialistů řeší mimo jiné jakýmsi samovolným přeškolováním nadbytečných absolventů ekonomek. „Především informatici z ekonomických škol nakonec stejně přecházejí do technických odvětví, kde se techniku doučí,“ říká Hýbner.

Dobrou příležitostí pro toto „mimoděk“ přeškolení jsou podle něj takzvané digitální továrny. „Dnes už jsou počítačové programy tak pokročilé, že umožňují tyto virtuální továrny vytvořit. To znamená, že nejprve navrhnete kompletně celou výrobu včetně všech procesů v počítači. Vyzkoušíte tak, jestli bude fungovat, a pak ji teprve postavíte v reálu. A protože s programem pracují informatici, získávají při stavbě digitální továrny i technické povědomí. I když se pak sami neoznačují za techniky, znalost si mimoděk osvojí,“ vysvětluje František Hýbner.


Čtěte také:

Ostravsko: Nejen firmám došla trpělivost


Na exkurzi s ředitelem

Při lákání učňů některé firmy nadějného žáka na den zavedou přímo do výroby. „Spolupracujeme hlavně se strojními průmyslovkami a učilišti v našem regionu. Takzvané dny s vedoucím pracovníkem pořádáme pro šikovné studenty, kteří si mohou vyzkoušet, co vše obsahuje práce technika na vedoucí pozici,“ říká mluvčí severomoravské strojírenské společnosti Huisman Konstrukce Vojtěch Bednář.

Podobnou metodu vyzkoušela firma EVRAZ Vítkovice Steel. „Pozvali jsme jednoho nadějného studenta do výroby, převlékl se do našich ochranných pomůcek a vyrazil za technickým zástupcem a šéfem ocelárny. Strávil s nimi v ocelárně jeden den. Výsledkem byla zpráva, kterou přednášel ve škole. Teď jsme ho zaměstnali v našem půlročním výukovém programu. Bude moci rotovat mezi dvěma provozy a pak si vybrat pracovní místo,“ vysvětluje HR manažerka EVRAZ Alena Zahradníková.

Vedle různých metod, jak firmy „loví“ technické pracovníky, a vedle navrhovaných daňových úlev jsou tu ještě další dílčí pokusy, jak změnit špatnou situaci na trhu práce.

Jde například o projekt Vzdělávejte se pro růst, v němž se posiluje technická odbornost zaměstnanců a na nějž bylo z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněno 850 milionů korun. „Projekt podporuje zaměstnavatele podnikající ve vybraných oborech vyhodnocených jako prorůstové. Převažuje zájem strojírenských firem, následován podniky stavebními. O vstup do projektu žádalo dosud na 1 200 podniků,“ uvádí Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí. Podle něj zhruba tisícovka firem uspěla a do konce července byly uzavřeny dohody na čerpání téměř 300 milionů korun. Projekt končí v červenci příštího roku, možnost získat peníze tedy trvá i pro další firmy.

Pokusem spojit úsilí škol a podniků je pilotní projekt tzv. duálního systému, kdy se učňové týden učí a týden chodí na praxi do továrny. Podobný systém byl dříve populární v Německu. V současnosti u našeho západního souseda ale sázejí na nábor „hotových“ a zároveň levných specialistů z Východu a z Jihu.

Pilotní ročník duálního systému v ČR, na nějž mělo být státem vyhrazeno asi 50 milionů korun a kterého se mají účastnit dvě školy a dvě firmy v každém kraji, měl původně odstartovat už v září. Jednání zahrnující kraje, ministerstvo školství, školy a firmy se však zpozdila, takže se také zpožďuje start pilotního projektu.

Další dílčí pokus motivovat střední školy bude mít podobu 20 milionů korun, kterou se tento měsíc ministerstvo školství rozhodlo rozdělit mezi školy, jejichž studenti mají úspěchy v různých soutěžích.

Ke stroji, nebo na pracák?

V poslední době tak přišla skoro smršť opatření na popularizaci technických oborů. Přesto se pořád plní spíš humanitně zaměřené školy. Stát nemůže sám o sobě změnit to nejdůležitější. Totiž mentalitu české populace, v níž pořád platí dávno překonané představy o tom, že nejlepší pracovní uplatnění najde právník, manažer nebo ekonom. Situace se nezlepší, dokud nastupující generace -a rodiče dnešních dětí - neukážou lepší soudnost při výběru budoucí profese.

Větší odpovědnost naštěstí už prokázaly české firmy. K mírnému optimismu přispěl i letošní výsledek každoročního průzkumu společnosti Manpower, která dlouhodobě sleduje vývoj na trhu práce. Zatímco ještě v roce 2008 mělo v Česku zásadní problém najít vhodného zaměstnance plných 37 procent firem, letos nedostatek potřebných profesí potvrdilo 14 procent podniků. Snad to není jen průvodním jevem útlumu hospodářství během krize, ale i nadějným trendem pro budoucnost.

Hutě a strojaři se spojili se školami

Důkazem, že firmy a technické školy na pomoc vlády nečekají, je mimo jiné i severní Morava s vysokou koncentrací hutního a strojírenského průmyslu. Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje v uplynulých letech připravila tři projekty financované z evropských peněz, které měly technické školy a průmyslové firmy více propojit. Cílem bylo také zpopularizovat technické profese mezi mladými lidmi. Zájem dětí o studium na průmyslovkách obecně klesá. „Díky větší propagaci technických oborů ze strany Krajské hospodářské komory a díky našim vlastním aktivitám se však situace na naší škole lepší. Letos jsme otevřeli jednu třídu ve všech oborech, kromě oboru hutnictví-koksárenství,“ říká Tamara Fujkusová, zástupkyně ředitele Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy Frýdek-Místek. Škola studentům nabízí i odborné praxe a stáže v partnerských firmách, které si díky těmto programům mohou vytipovat a vyzkoušet budoucí zaměstnance. Až 80 procent studentů frýdecko-místecké průmyslovky ve firmách po maturitě zůstává. Firmy v regionu se postupně učí, jak se studenty a absolventy lépe pracovat, aby je už při studiu dokázaly zaujmout. EVRAZ Vítkovice Steel spustil pilotní program pro absolventy středních škol nazvaný První meta. V něm jako zaměstnanci projdou určenými provozy a následně si mohou vybrat z nabízených pracovních míst, ve kterém provozu zakotví. „Studentům posledních ročníků středních a vysokých škol preferovaných technických oborů je určen náš motivační program EVRAZ Pool. Mohou tak získat finanční příspěvek na sportovně-kulturní aktivity nebo i podporu studia angličtiny, brigádu, možnost zpracovávat u nás diplomovou nebo bakalářskou práci,“ vysvětluje Alena Zahradníková, HR manažerka EVRAZ. Běžná začíná být i finanční podpora škol a studentů ze strany firem. Firemní nadace dávají peníze na lepší vybavení škol. Talentové programy zase odměňují výjimečné studenty.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče