Technické normy dávají světu stejné rozměry

27. ledna 2003, 00:00 - Přílohu Speciál připravil Pavel Verner, verner@profit.cz
27. ledna 2003, 00:00

Nejsou povinné, ale jejich dodržování přináší úspěch v podnikání Samostatná příloha týdeníku Profit 5/2003 Technické normy jsou ve světě provázány. Většina z těch, které se používají v České republice, jsou zároveň normy evropské, případně mezinárodní (světové).

Nejsou povinné, ale jejich dodržování přináší úspěch v podnikání

Samostatná příloha týdeníku Profit 5/2003

Technické normy jsou ve světě provázány. Většina z těch, které se používají v České republice, jsou zároveň normy evropské, případně mezinárodní (světové). Proces přejímání i tvorby technických norem je z větší části financován státem, přesto nejsou veřejně přístupné (např. na internetu) a nejsou zadarmo.

Tento evidentní rozpor se zákonem o svobodném přístupu k informacím se zatím sice nestal předmětem diskuzí podnikatelů, ale o polemice by se dalo přinejmenším uvažovat. Není bez zajímavosti, že například specifické telekomunikační normy (ETSI) jsou k dispozici bez poplatků.

Předmět technické normalizace

Předmětem technické normalizace jsou materiální objekty. S pomocí technických norem jsou stanovovány optimální způsoby technologií jejich výroby. Technická normalizace se užívá pro bezpečnost osob a věcí, měrové jednotky, názvosloví a značky, výrobky a činnosti.

Co jsou technické normy?

Technické normy jsou dokumentované dohody, které obsahují technické specifikace nebo jiná určující kritéria používaná jako pravidla, směrnice/pokyny nebo definice charakteristik k zajištění, že materiály, výrobky, postupy a služby vyhovují danému účelu. V e společnosti s rozvinutým tržním hospodářstvím jsou to kvalifikovaná doporučení, žádné příkazy. Jejich používání v podnikání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné. Například podnikatel může vyrábět na racionální technické základně a konečný uživatel si zase může být jist, že s normalizovaným výrobkem získá jakostní výrobek. V průmyslu a obchodu představují základ konkurenceschopné a nákladově efektivní výroby. Podporují vztah jakost - nákladnost, stanoví kritéria bezpečnosti a slouží jako referenční úroveň, k níž se poměřuje úroveň výrobku nebo služby. Vytváření technických norem má význam pro každého. Naše bydlení je stále pohodlnější, domácí spotřebiče spolehlivější a hračky našich dětí bezpečnější. Každodenní podnikatelská činnost s nejrůznějšími druhy výrobků nás přivádí do bezprostředního kontaktu s normami stanovenou ochrannou, což si ani neuvědomujeme. Rozměrová normalizace výrazně usnadňuje nakupování. Například formáty kreditních a telefonních karet - odvozené od mezinárodní normy - umožňují jejich celosvětové používání. Dobrovolný charakter norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu. Tím se technické normy stávají pomocníkem marketingu a efektivním nástrojem konkurenčního boje v prostředí svobodného podnikání. V obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem se mohou stát smluvně závaznými. Také veřejnoprávní kompetentní instituce mohou vyžadovat povinné používání norem, zejména u veřejných zakázek. Princip odkazů na normy se uplatňuje v právním systému. Závazné právní předpisy stanoví rámcové základní požadavky. Na ně navazují harmonizované technické normy, které doporučují, jak jim vyhovět technickým řešením. Splnění požadavků takové normy vytváří předpoklad splnění požadavků závazného technického předpisu a umožňuje volný přístup k podnikání.

Úkoly technické normalizace

Komise pro studium zásad normalizace mezinárodní normalizační organizace ISO stanovila zásady, které jsou stále aktuální:

1. Všeobecná hospodárnost vyjádřená množstvím potřebné společenské práce, spotřebou materiálů, energie atd. při výrobě a směně zboží.

2. Ochrana zájmů spotřebitelů zajištěním přiměřené a stálé jakosti zboží a služeb, což je i zájem společnosti.

3. Bezpečnost a ochrana zdraví lidí při práci.

4. Vytváření vyjadřovacích a dorozumívacích prostředků mezi všemi stranami, které se účastní nákupu, prodeje či výměny zboží.

Mezi jednotlivými úkoly nelze vést dělicí čáry, neboť všechny mezi sebou souvisejí.

Pokračování na straně II

Dokončení ze strany I

Přitom je vhodné respektovat zásady:

1. Při zmenšování rozmanitosti druhů obdobných výrobků za účelem možnosti náhrady a směny jejich dílů nejde o snížení počtu jiných variant obdobných výrobků a jejich faktickou likvidaci v tržním prostředí, ale o stanovení optimálních a všeobecně dostupných řešení v jejich zachované mnohotvárnosti.

2. Dosažení dohod o podobě optimalizace řešení by mělo být výsledkem všeobecného konsenzu.

3. Zavedení normy podmiňuje její zveřejnění a dostupnost.

4. Normy by se měly prověřovat nejen v pravidelných intervalech, ale vždy, když bude v důsledku zavedení nových technologií revize zapotřebí.

5. Při specifikaci vlastností nebo jiných charakteristik výrobku je třeba zařadit i popis zkušebních metod, které umožňují zjistit, zda se výrobek shoduje se specifikací. Užije-li se vzorkování, stanoví se i rozsah a období odebírání vzorků.

6. Legislativní podpora normy je odvislá od regionálních potřeb a zákonů.

7. Normy lze vyhlašovat na různé úrovni: mezinárodní (pro celosvětovou potřebu), regionální (skupinou států za účelem dosažení vzájemných výhod), národní, podnikové.

Normalizační organizace spravuje systém ČSN

Český normalizační institut (ČSNI) je rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu č. 203/1997 pověřen zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem za těchto podmínek: a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích norem a vydaných normách ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci a zkušebnictví (ÚNMZ), b) jednotnost a vzájemný soulad norem a jejich soulad s právními předpisy, c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, d) uplatňování ochrany veřejného zájmu e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní spolupráce f) projednávání návrhu normy s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu normy přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu normy ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění, g) řádná distribuce vydaných norem do dvou týdnů po doručení objednávky. Hlavní činnost Českého normalizačního institutu spočívá v tvorbě českých technických norem, jejich vydávání, rušení překonaných norem a celkovém udržování fondu národních norem v aktuálním, souladném a použitelném stavu. Národní normalizace hraje důležitou roli v restrukturalizaci národního hospodářství ČR, vytváření tržního prostředí, definování technické úrovně skupin výrobků, podpoře růstu jakosti. Normalizační činnost na národní úrovni se zakládá na mezinárodně přijatých principech: na otevřenosti a dobrovolnosti a ochraně veřejných zájmů. Opírá se při tvorbě norem o aktuální stav vědy a techniky. Plnění náročného programu tvorby norem se po stránce odborné opírá o technické normalizační komise (TNK), které působí jako poradní orgány ČSNI. Přístup k nim je zcela otevřený a každý, kdo má zájem v nich pracovat, se může stát jejich členem. Jsou v nich zastoupeny všechny zájmové skupiny: výzkumníci, výrobci, obchodníci, spotřebitelé, školy, veřejná správa apod.
Účast v TNK je dobrovolná, účast na jednáních je na vlastní náklady. Rozhodující podíl v současné normotvorné činnosti má zavádění evropských norem a navazujících mezinárodních norem do soustavy ČSN, zatímco tvorba norem čistě domácího původu tvoří jen malou část každoročního programu normalizačních prací (okolo 10 %).

Mezinárodní normalizační organizace

Český normalizační institut (ČSNI) udržuje rozsáhlé styky s evropskými/mezinárodními normalizačními organizacemi a s národními normalizačními organizacemi řady zemí. Jako nástupce dřívějších československých normalizačních orgánů reprezentuje Českou republiku a je řádným členem v Mezinárodní normalizační organizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnické komisi (IEC). Na evropské úrovni je řádným členem Evropské komise pro normalizaci (CEN) a Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) se všemi právy a povinnostmi. V Evropském institutu pro telekomunikační normy (ETSI) má statut pozorovatele. Těžiště mezinárodní normalizační spolupráce je v účasti na tvorbě evropských/mezinárodních technických norem v pracovních orgánech mezinárodních organizací. Pro tuto spolupráci zajišťuje ČSNI veškeré kontakty s příslušnými organizacemi prostřednictvím svého úseku mezinárodní spolupráce. Čeští delegáti se účastní práce v pěti stech technických komisích a subkomisích ISO a IEC. V evropských normalizačních organizacích se Češi účastní na tvorbě technických norem v 150 komisích CEN a 32 komisích CENELEC. V průměru jde o padesátiprocentní pokrytí všech pracovních orgánů uvedených evropských/mezinárodních normalizačních organizací. Také při spolupráci s ETSI zajišťuje ČSNI veřejné projednávání evropských telekomunikačních norem v ČR. Pokud by se však mělo hodnotit prosazování našich hospodářských zájmů, výsledky jsou vesměs nevalné. Na vině je malá průbojnost, někdy odborná i jazyková způsobilost delegátů. Česká soustava norem je díky bezhlavému přejímání evropských norem v nedávné minulosti těžkopádná, kolosální, v nejrůznějších dodatcích, změnách a zrušených normách se obtížně orientuje i zběhlý technik. Ostatně o provázanosti českých technických norem s evropskými a mezinárodními sám ředitel ČSNI ing. Otakar Kunc ve výroční zprávě uvádí: „ČSNI již několik let provádí systematickou prověrku čistě národních norem s cílem navrhnout ke zrušení všechny normy, které jsou již zastaralé a prakticky se nepoužívají. Výsledky této akce, která je poměrně náročná, nejsou zatím příliš přesvědčivé. Rozhodně se nedaří zrušit tolik norem, kolik jich každoročně do soustavy přibude. Výsledkem je absolutní nárůst počtu titulů, takže česká soustava je po německé druhou nejpočetnější, přinejmenším v evropském srovnání.“

Kde seženete české a mezinárodní normy

V ČSNI (prodejna Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1) lze zakoupit české, případně též evropské/mezinárodní normy, popř. si je ve studovně za poplatek vypůjčit ke studiu. Zasílání objednaných norem někdy vázne a není dodržován zákonný dvoutýdenní termín. Paradoxní je, že v některých případech je třeba platit i za vydávané dodatky - opravy norem, které byly zaviněny správcem norem: ČSNI.

Jak vznikají technické normy

Námět na zpracování české technické normy může podat kdokoliv. Prostřednictvím ČSNI může navrhnout i zpracování mezinárodní nebo evropské normy. V současné době se u nás této možnosti prakticky nevyužívá, proto návrhy na zpracování mezinárodních, resp. evropských norem téměř výhradně přicházejí od mezinárodních /evropských organizací.

Technická normalizace jako fenomén moderního obchodu

Technická normalizace je činností, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití, zaměřená na dosažení optimálního stupně pořádku v dané souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy. Tato činnost sestává zejména z vypracování, vydávání a zavádění norem. Důležitým přínosem normalizace je zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám v obchodu a usnadnění technické spolupráce.

(Definice normalizace ISO)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče