Technická a řemeslná zručnost nebudou stačit

27. ledna 2003, 00:00 - František Kuberna
27. ledna 2003, 00:00

Na co by se měly malé a střední firmy v přípravě na trh Evropské unie soustředit Podkapitalizování a špatný přístup k financím - to jsou určitě největší problémy českých malých a středních firem. Nejsou to však ani zdaleka jediné potíže, s nimiž se budou muset tuzemské podniky vyrovnávat po vstupu na jednotný trh Evropské unie.

Na co by se měly malé a střední firmy v přípravě na trh Evropské unie soustředit

Podkapitalizování a špatný přístup k financím - to jsou určitě největší problémy českých malých a středních firem. Nejsou to však ani zdaleka jediné potíže, s nimiž se budou muset tuzemské podniky vyrovnávat po vstupu na jednotný trh Evropské unie.

Jak přizpůsobit firmu požadavkům EU. Tak zní název studie, která porovnávala čtyři české, dvě německé a dvě rakouské malé a střední firmy, které v podstatě sídlí v příhraničních oblastech. Ukázaly se některé shodné přednosti podniků z těchto tří zemí, ale co je pro české firmy důležité, studie ukázala na jejich přednosti a slabiny, když je přehledně a poměrně striktně definovala. Společné přednosti jsou tyto:

* důraz na flexibilitu v přizpůsobení se trhu a přáním zákazníků

* mimořádná péče o klíčové zákazníky

* dobrá pozice v lokalitě působení, silné obchodní, personální a další vazby na sídelní region

* úsilí o kvalitu a snaha udržet technickou kompetenci maximální nasazení a zaujetí pro věc

* snaha odlišovat se od konkurence a snaha o větší specializaci

Mezi společné slabiny potom patří:

* závislost na výkonu, zaujetí a kontaktech jednotlivců, zpravidla majitele-manažera a jeho rodiny

* vyšší citlivost vůči výkyvům konjunktury v regionu či v oboru

* vyšší závislost na cizích finančních zdrojích

* omezená kapacita strategicky plánovat a cíleně formovat svou budoucnost (což je ovšem i logický důsledek předchozích slabin)

České přednosti a slabiny

Zabývejme se ale především českými přednostmi a slabinami. Mezi přednostmi se uvádějí především dvě:

* schopnost nabídnout nižší cenu než zahraniční konkurence při srovnatelné kvalitě

* snaha o všestrannější péči o zaměstnance

Obě tyto přednosti ale mohou být jen dočasné. Především to platí o současné cenové konkurenční výhodě, která se po vstupu do EU bude výrazně zmenšovat v souvislosti se změnami v cenové hladině (očekává se mimo jiné růst cen zboží a s ním i tlaky na růst mezd) i v souvislosti s pravděpodobným vývojem kurzu české koruny k euru a dolaru. Na možnou ztrátu této výhody je tedy již potřebné se nyní připravovat, zejména asi zvyšováním produktivity. Druhou zmiňovanou výhodu, všestrannější péči o zaměstnance - například důchodové připojištění, jazykové a odborné kurzy apod., často diktuje nutnost čelit platové atraktivitě zahraničních investorů, potřeba řešit bytovou situaci klíčových zaměstnanců, nebo větší nezbytnost zvládnout cizí jazyky. Mnohem delší je bohužel seznam oblastí, v nichž jsou české a malé střední firmy slabší než jejich rakouští a němečtí „kolegové“. Jsou mezi nimi mimo jiné:

* menší kapitálová síla a horší dostupnost externích zdrojů

* financování firmy a jejího rozvoje

* horší kvalita podnikatelské infrastruktury a pracovní síly

* rozdílná úroveň produktivity a cen (což české firmy pociťují například v rozdílech mezi vysokou cenou strojů či komponent nakupovaných v zemích EU a výrobky a službami prodávanými českým klientům).

Marketing, komunikace, obchod

Zastavme se ještě u necenových faktorů konkurenceschopnosti. V nich mají české malé a střední firmy oproti německým a rakouským mnohé slabiny. Především je to oblast marketingu a propagace. Rakouské a německé firmy využívají širší škálu propagačních a marketingových aktivit, mají více propracovanou „firemní identitu“, svoji „corporate image“ - ať již je to volba firemní barvy, jasně rozlišitelného loga a jejich umístění na propagační materiály, vozy, pracovní oděvy, kontejnery atd. Obdobně lze hovořit o jejich aktivitách na různých veletrzích a výstavách, které zahraniční firmy chápou i jako prostředek k tomu být veřejnosti stále na očích. Zatímco rakouské a německé firmy chápou tyto aktivity jako důležité a nezbytné atributy, vytvářející jejich jméno na veřejnosti, české firmy je považují především za nákladné, ale také za méně podstatné pro úspěch. Typická je zjednodušená věta: „Chápu potřebu těchto aktivit, ale nejprve musím zaplatit materiál, stroje, lidi. Na marketing a propagaci mi už nezbývá.“ Zapomenuto je ono Fordovo proslulé „když budu mít na podnikání dva dolary, jeden dám na reklamu“. Právě marketing, propagace, formování firemní kultury a cílené budování image firmy na veřejnosti jsou oblasti, jimž budou muset české firmy věnovat ve své přípravě na jednotný evropský trh větší pozornost. A hledat možnosti a způsoby, jak v těchto činnostech působit efektivně i při nedostatku financí (a příležitosti „prezentovat se za hubičku“ se nalézt dají). Tradiční české přednosti - mnohdy zdůrazňované - technická a řemeslná zručnost, přizpůsobivost a flexibilita, již samy o sobě, bez kvalitního marketingu a obchodu, nebudou podle všeho na jednotném trhu k úspěchu stačit. Obdobná situace je i ve sféře prodejních dovedností a kapacit. Rakouské a německé firmy na jejich rozvoj dbají více než české. Své zaměstnance školí nejen v odbornosti, ale podle potřeby i v prodejních dovednostech a komunikaci se zákazníkem. Pozornost věnovaná této sféře souvisí i s již zmíněným větším důrazem na propagační a marketingové aktivity.

Sedmero doporučení

Na zpracování studie se podílel i poradce konzultantské společnosti M.C. Triton Filip Rulc. Ten zpracoval získané poznatky do sedmi konkrétních doporučení, která mají dlouhodobější platnost a týkají se zřejmě většiny českých malých a středních podniků:

1. Položit důraz na rozvoj marketingově obchodních aktivit: zapojit do marketingové a obchodní činnosti více spolupracovníků, zvyšovat úroveň a prodejní schopnosti všech pracovníků přicházejících do styku se zákazníkem, prověřit možnosti rozšíření obchodních aktivit i formou externí spolupráce, rozvíjet vztahy s lidmi působícími v oboru.

2. Nastartovat personální práci na vyšší úrovni: ne jen pozornost stabilizaci klíčových zaměstnanců, ale i profesionálnější nábor, výběr, rozvoj a vzdělávání, motivace, měření výkonnosti a odměňování.

3. Identifikovat produkty a zakázky s vyšší přidanou hodnotou: na základě toho hledat a rozvíjet konkurenční výhodu a „čistit své produktové portfolio“.

4. Systematicky monitorovat novinky v oboru a aktivity klíčových zákazníků s cílem reagovat dříve než případná konkurence.

5. Tlačit na ceny svých dodavatelů všude tam, kde je to možné a hledat možnosti vnitřní efektivity.

6. Hledat partnery pro strategické aliance a spojení, pro spoluúčast na zakázkách, financování investic atd.

7. Věnovat systematickou pozornost nabízeným grantům a podpůrným programům pro malé a střední podniky.

Práce komor a cechů se musí výrazně zlepšit

Oproti svým českým kolegům mají podnikatelé v Německu a Rakousku (ale i v dalších zemích EU) mnohem jednodušší život. Mají jednoduchý přístup k důležitým informacím, ke vzdělávání, podporu od svých organizací - hospodářských či průmyslových a obchodních komor, řemeslných komor a profesních společenstev. Když má německý či rakouský podnikatel nějaký problém, obrátí se na hospodářskou komoru či profesní cech. A chce pomoc, řešení, například při jednání s bankou, v oblasti práva, zajištění potřebného školení, ale také v hájení zájmů při jednání s vládou či různými státními institucemi, i při lobování v Bruselu. Samozřejmou součástí tohoto fungujícího systému je rovněž přístup k mnoha informacím, které jsou pro podnikání zapotřebí. Mnohé z toho českým podnikatelům chybí. Hospodářská komora (ať již republiková či s regionální působností) i profesní společenstva v podstatě pomoc při jednání s bankou českým malým a středním podnikatelům neposkytují. Informací, kromě zpráv o kontaktních akcích či různých školeních, dostávají od těchto institucí jako šafránu. České komoře také chybí potřebné kompetence, které by jí umožňovaly mnohé služby poskytovat. Příkladem může být vzdělávání: Zatímco ve zmíněných zemích EU podnikatelé ovlivňují školní osnovy svých oborů, v České republice zatím stále převládá „patronát“ státu. Jedním z prvků vytváření odpovídající podnikatelské infrastruktury v ČR mají podle všeho být informační místa pro podnikatele (IMP), která začíná zřizovat Hospodářská komora ČR. Vše je ale zatím ve stadiu pilotního projektu - takováto místa fungují zatím jen dvě: v Děčíně a Jablonci nad Nisou. Informační místa budou v každé pověřené obci III. stupně. Bude jich tedy přibližně 200 a stát na jejich činnost vyčlenil zhruba 150 milionů korun. Filozofií IMP je, aby podnikatel dostal potřebné informace na jednom místě; počítá se tedy, že na jejich činnosti se budou spolupodílet například i státní agentury na podporu podnikání a další organizace. IMP mají také pomoci českým malým a středním firmám v jejich přípravě na jednotný trh Evropské unie. Mnoho času ale na to nemají - zhruba rok a půl.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Firefox x64 už je pro uživatele Windows výchozí. Je bezpečnější a stabilnější
AMD Ryzen 3 1200 a 1300X – Čtyřjádra za skvělé ceny (uživatelská recenze)
Nejprodávanějším smartphonem světa je iPhone 7, nezměnil to ani Galaxy S8
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít