Tažení na Wall Street

29. ledna 2010, 14:04 - Karel Zaoral
29. ledna 2010, 14:04

Obamova opatření dalším krizím nezabrání

Vivisekce amerického finančního systému se blíží. Prezident Barack Obama a jeho poradce, bývalý šéf Fedu Paul Volcker, společně představili plán, jak učinit do budoucna americké banky „enough small to fall“ a současně z nich vysát státní podporu, kterou zkonzumovaly za poslední necelé dva roky. Leitmotivem celé Obamovy hry je teze o návratu do třicátých let k takzvanému Glass-Steagallovu zákonu, který odděloval investiční bankovnictví od komerčního. Je těžké hodnotit, do jaké míry jde o prvoplánový populismus, či do jaké míry to Obama myslí vážně. Prezident prohrál důležité doplňovací volby do Senátu, má nejnižší popularitu za dobu svého úřadování a většina Američanů mu vyčítá neplnění slibů. Zpackal také zdravotní reformu. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že se Obama zkouší tentokrát naladit na stejnou notu, jakou pískají voliči, značně znechucení chováním finančního sektoru během krize. Na druhé straně Volcker o svých plánech na rozpitvání bank hovořil už dříve.
Zbývá věcné hodnocení, do jaké míry může snaha Baracka Obamy skutečně fungovat coby reforma regulace finančních trhů. Tady už je odpověď jednodušší. Moc efektivní nebude. Zákaz kooperace s fondy nemá logiku, protože právě hedgeové fondy přestály krizi na rozdíl od bank poměrně dobře. Rozdělení přerostlých bank pak nutně narazí na Nejvyšší soud, který bude muset vyřešit otázky spojené s vlivem této legislativy na akcionáře, respektive na jejich majetek. Zpětné vysání vládní podpory vypadá na první pohled dobře – banky by měly vrátit to, co jim stát napumpoval do žil z erární pokladny. Jenže spolu s omezením přílivu peněz z vlastních obchodů a s tím, že vratka bude realizovaná formou daně, to znamená, že daňoví poplatníci vysázejí tytéž peníze na dřevo ještě jednou. Obyčejný člověk nebo malá firma jsou až na samém konci daňového řetězce a banky si od nich vytáhnou peníze přes poplatky nebo přes cenu úvěru. Nařízení o povinném rozdělování finančních institucí pak přispěje k tomu, že se managementy budou snažit jej všemi možnými způsoby obcházet, včetně přemísťování sídel částí svých struktur do jiných zemí se vstřícnější regulací.
Dokonce i rigidní a socialistická Evropa, jindy lačná každého utažení regulačních smyček kolem krku vrahů z Wall Streetu, je k Obamovým plánům skeptická. Částečně kvůli neschopnosti centrálně koordinované jednotné akce na půdě všech členských zemí v takto sofistikované oblasti, částečně však také kvůli narušení principu volné hospodářské soutěže. Ve větší aktivitě brání evropským politikům mimo jiné fakt, že jejich domácích institucí a trhů se Obamovy reformy příliš nedotknou, a to ani nepřímo.
Nedovolit socializaci ztrát je rozhodně správná myšlenka. Problém však spočívá v nalezení vhodné cesty, která mu skutečně zamezí. Už ve zmíněných třicátých letech to byla politická reprezentace, která drasticky protáhla dobu trvání krize. Jak jinak než necitlivými zásahy do ekonomiky. Současná krize spočívá opět na bedrech politiků, ač se tito snaží bankéřům přimalovávat rohy a ocas, jak to jen jde. Původ toxických aktiv, finančních derivátů et cetera leží v subprime hypotékách. A za ty je zodpovědný Bill Clinton, který vydíráním a výhrůžkami banky donutil půjčovat i lidem bez práce a bez majetku. Vysmívaný ekonomický mameluk George Bush se na počátku svého prezidentského období několikrát pokusil tuto praxi odstranit. Vzdal to poté, co byl demokraty obviněn z rasismu. Poslední ránu finančnímu systému pak vrazil svou extrémně uvolněnou měnovou politikou Alan Greenspann. Co je tedy správně? Léčit krizi, která vznikla drastickým zásahem státu do volného trhu, zásahem ještě drastičtějším (a zřejmě nesprávně cíleným)? Historie ukazuje, že takové řešení obvykle skončí ještě větší katastrofou.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít