Tápání v mlze

06. září 2007, 16:39 - Jan Štětka
06. září 2007, 16:39

Státní opera stále v nejistotě, ministerstvo čeká na rozpočet a na audity

Nikdo neví, co bude dál. Taková je začátkem září nálada na ministerstvu kultury a v jeho dvaatřiceti příspěvkových organizacích. Dá vláda resortu chybějící miliardu korun, kvůli níž hrozil ministr Václav Jehlička demisí nebo aspoň hlasováním proti návrhu rozpočtu na rok 2008? Premiér Mirek Topolánek minulé pondělí nečekaně prohlásil, že dá. Jenže například ekonomický náměstek ministra Antonín Tesařík (KDU-ČSL) o tom nic netuší. A nejen to. Když Jehličkův první náměstek František Mikeš (ODS) zahajoval novou sezonu v Národním divadle, neuměl upřesnit šéfům naší první scény, nebude-li k jejich organizaci už za několik měsíců připojena Státní opera Praha (SOP). Čeká se prý totiž stále - už dva měsíce - na oficiální odpověď pražského magistrátu, kterému byla SOP nabídnuta k převzetí od státu. SOP by zase už koncem letošního roku měla začít uvažovat o nástupci dosavadního ředitele Jaroslava Vocelky, jenže neví, zda bude tou dobou ještě vůbec samostatně existovat. Podobně nejistě jsou na tom Divadelní ústav, Památník národního písemnictví a mnohé další příspěvkové organizace ministerstva kultury, o jejichž zániku nebo reorganizaci se kvůli finančním úsporám mluví.

Hlasování o opeře.

Alespoň kolem Státní opery by mohlo být jasněji už za dva týdny. Pražský radní pro kulturu Milan Richter (ODS) řekl minulé úterý týdeníku EURO, že k návrhu ministerstva kultury na převzetí SOP městem právě chystá text odpovědi, o němž by buď 11., nebo 18. září měla jednat a hlasovat jedenáctičlenná Rada zastupitelstva. Ministr Jehlička sice primátora Pavla Béma v „nabídkovém“ dopise z 3. července žádal, aby se radnice do konce onoho měsíce července vyjádřila, to se však nestalo. „Budu proti převzetí, vždyť by to pro městský rozpočet byla zátěž nějakých 120 milionů korun ročně,“ odmítá Richter rezolutně převod SOP na město. Prestiž operního domu podle něj není důvodem, aby se magistrát pokusil po vzoru některých světových velkoměst provozovat svou metropolitní operu. „Naopak, právě proto si myslím, že by se o to mělo starat ministerstvo kultury,“ přehazuje Richter horký operní brambor zpět na pole státu. Přitom SOP se svými, převážně zahraničními návštěvníky plní funkci jednoho z turistických magnetů hlavního města. A příliv peněz ze zahraničí je také paradoxně jedním ze stěžejních argumentů radnice pro uspořádání hypernákladné olympiády.
Bémovi podřízení ovšem už v červenci vyprodukovali závěr (EURO 30/2007), v němž se tvrdí, že „hlavní město Praha v souladu se schválenou Koncepcí kulturní politiky neuvažuje o rozšiřování počtu svých příspěvkových organizací“ a že „logiku by mělo sloučení Státní opery Praha s Národním divadlem“. Výsledek hlasování a následná oficiální odpověď radních tak vyzní zřejmě negativně, což očekává i Jehličkův náměstek Tesařík. „O zamítavé odpovědi se spekuluje, ale oficiálně nám dosud nepřišla. Budeme tedy s městem dále jednat,“ řekl týdeníku EURO.

Vznikne komise.

Avšak ani když eventualita vzniku Metropolitní opery Praha spadne pod stůl, zaměstnanci SOP i ND mít jasno nebudou. Čtrnáctého září se má slavnostního zahájení sezony v opeře zúčastnit první náměstek ministra kultury František Mikeš, jenže očekávanou informaci, zda SOP zůstane samostatná, nebo bude přičleněna k Národnímu divadlu, opět nesdělí. Ministr Jehlička totiž zřídil expertní komisi, která se poprvé sejde 11. září a má půl roku sledovat činnost příspěvkových organizací. Teprve pak prý navrhne, co s nimi dále. „Je to nezodpovědné vůči vedení jak Národního divadla, tak Státní opery,“ myslí si o tom šéf opery ND Jiří Heřman. Dojednává už totiž spolupráci se zahraničními umělci na rok 2011 a obává se, že jakékoli rychlé přesuny by mohly poškodit plánované projekty a kredit divadla v zahraničí. Změny prý možné jsou, osobně si umí představit jak existenci dvou samostatných oper, tak jejich sloučení, ale musí se to dít uváženě a hlavně transparentně. Ještě hůř je teď na tom Státní opera, kde by s převodem na město mohla nastat i přeměna ve scénu staggionového typu, to znamená bez stálého souboru. „Šestiměsíční nejistota bude devastovat chuť lidí do práce, nejde nic plánovat,“ obává se jeden z úředníků SOP, který nechce být jmenován. A skepticky dodává, že i kdyby vláda dala na kulturu chybějící miliardu, opera z toho asi stejně nic mít nebude, protože Jehlička má jiné priority.
Tesařík, který je členem komise, přiznává, že i kdyby Topolánkův kabinet kultuře přidal chybějící miliardu, na plánu zhruba dvousetmilionových úspor v kulturních příspěvkových organizacích to nic nezmění. „Navržené desetiprocentní krácení jejich rozpočtů nebylo důsledkem miliardového propadu rozpočtu, ten se projevil jinde, například u festivalů. Spíše jsme chtěli vytvořit na příspěvkové organizace tlak, aby se příslušní ředitelé zamysleli nad svými výdaji,“ uvedl náměstek. Například SOP příští rok přijde zhruba o deset milionů z letošních 140 milionů korun, což i bez reorganizace výrazně ovlivní její provoz.

Peníze mají, tak co?

Topolánkovo překvapivé oznámení z minulého pondělí, že kultura nakonec slíbenou miliardu z rozpočtu dostane, nechtěl Tesařík nijak komentovat. „Vůbec nic o tom nevím. Pro nás pořád platí vládní návrh rozpočtu z letošního června, podle něhož resort kultury dostane 6,7 miliardy korun oproti letošním 7,5 miliardy,“ řekl týdeníku EURO. Náměstek však odmítá obavy některých kulturních institucí o budoucí finanční zabezpečení. „Ministerstvo zpracovalo na rok 2008 rozpočet pro všech dvaatřicet příspěvkových organizací, které v současnosti existují. Částky pro každou z nich jsou známé, není tedy v tuto chvíli například pro Státní operu Praha podstatné, aby věděla, zda bude fungovat samostatně, nebo společně s Národním divadlem, protože finanční výhled je zajištěn,“ zdůraznil. Na případné organizační změny se podle náměstka může reagovat rozpočtovými opatřeními, projednanými vládou a sněmovním výborem podle zákona o rozpočtových pravidlech. „Není to tak, že by naše instituce nevěděly, s čím a jak mohou pracovat, všechno mají rozepsáno a připraveno, zabezpečeno to je. Ale nic nebrání v přemýšlení, je-li všechno dobře,“ ujišťuje Tesařík.

Audity začínají.

Každá z rozpočtových organizací by podle Tesaříka měla v příštích měsících projít auditem. „Jako první přijde na řadu Národní památkový úřad, kde už zbývá jen rozhodnout o zahájení auditu,“ upřesnil s tím, že jeho výsledky by měly být známy zhruba do konce letošního roku. Ministerstvo bude na provádění hloubkových analýz činnosti svých příspěvkových organizací vypisovat výběrové řízení. „Zřejmě se to bude odvíjet po skupinách institucí podle zaměření: muzea, divadla a podobně,“ říká a doplňuje, že určitě nepůjde o zakázku pro jedinou auditorskou firmu. Podrobněji se prý organizací auditů bude zabývat už první zasedání transformační expertní komise. Podle informací týdeníku EURO v ní kromě Tesaříka zasednou například ředitel Národní galerie Milan Knížák, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, předseda Rady České televize Jan Mrzena, šéf Činoherního klubu Vladimír Procházka či Yvona Kreuzmannová z Iniciativy pro kulturu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče