Takže daň z daní

05. října 2007, 21:39 - Čestmír Klos
05. října 2007, 21:39

Společná výroba elektřiny a tepla šetří zdroje, může tak platit dvakrát

Klasická kondenzační elektrárna na uhlí nebo plyn zaplatí novou ekologickou daň z vyrobené elektřiny. Množství tepla, které při výrobě zbůhdarma uniká, nikomu nepatří a nikdo jej není s to ani zdanit. A výtopna, která spálí uhlí (nebo plyn) a vyrobené teplo přes různé prostředníky dopraví až do radiátorů, zaplatí daň ze spotřebované suroviny.
Takzvaná kogenerační jednotka, jež vyrobí elektřinu jako elektrárna a odpadní teplo zužitkuje zase jako výtopna, zaplatí daň jak za surovinu, tak za vyrobenou elektřinu. Nic nevadí, že u toho proti oddělené výrobě ušetří 40 procent paliva a emituje do ovzduší o 40 procent méně skleníkových plynů. Když ušetřila, tak ať platí! Před strašlivým osudem může producenty elektřiny a tepla z kogenerace - a s nimi i jejich zákazníky -, zachránit jen Kalouskova kocourkovská klička.

Osvobození s podmínkou.

Tvůrci čtyřicáté sedmé části klíčového zákona o stabilizaci rozpočtů (až do svého schválení označovaného jako batoh), se na poslední chvíli zřejmě zalekli, co by dvojí zdanění učinilo s domácnostmi odebírajícími teplo. A tak byl do článku LXXII o dani z pevných paliv vtělen osmý paragraf, který od daně osvobozuje uhlí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je-li toto teplo dodáváno domácnostem.
Samo znění osvobozujícího paragrafu nikomu na klidu nepřidalo. Kogenerace má smysl jen v případě velkého odběru tepla, který je schopna zajistit jen rozsáhlá síť centrálního zásobování teplem. A jsou-li vedle domácnosti na síti i školy, nemocnice a další veřejné budovy či soukromé podniky, je to jen dobře. Odhadem je struktura městských sítí rozdělena v poměru 60:40 ve prospěch domácností. To by dle prostého výkladu dotyčného paragrafu znamenalo, že 40 procent paliva by bylo zatíženo daní, 60 procent nikoli. Bylo by proto nutné zavést po vzoru minulého režimu dvojí ceny? Nebo se vícenáklady pro veřejné budovy a podniky rozpustí do celkového nákladu a na domácnosti padne i díl za školy, nemocnice, úřady a další nebytové odběratele? Vždyť ordinaci nebo obchod v domě ani nelze od sítě účetně oddělit.
Kalouskův úřad má na tyto starosti „velice sofistikovanou“ odpověď: v podmínce pro osvobození od daně je plurál. Podmínka bude tedy splněna, když na síti budou alespoň dvě vytápěné domácnosti, a použité palivo bude osvobozeno od daně v celém rozsahu, ujišťují úředníci ministerstva financí včetně náměstkyně ministra Dany Trezziové. Sami se ovšem s tímto řešením příliš neztotožňují a považují ho za výsledek politického gesta.

Co je tedy domácnost?

Dokud ministerstvo financí nevydá výklad zákona, nejsou výrobci této podezřelé kličce ochotni uvěřit. Vždyť napojení minimálně dvou domácností nemůže být problémem ani pro kogenerační jednotku, jež dosud vyráběla teplo jen pro technologické účely. Proč by tedy zákonodárci prosadili tak formální podmínku? Na tom přeci musí být něco hlubšího… Rodí se tak další omyl. Vykladačem zákona nemůže být žádný ministerský úředník, ale pouze soud. Ale takovému výkladu by musela předcházet žaloba. K tomu zatím nenalezl nikdo žádný důvod. A nejistota potrvá dál.
Požadovanému výkladu mohou navíc překážet současné obchodní a vlastnické vazby. Jen málokde dodává výrobce teplo přímo do radiátoru příjemce. Častý model je, že výrobce prodá teplo distribuční společnosti. Odběratelem tepla od teplárny nebo zmíněného distributora tepla nebývá domácnost, ale zpravidla bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek, které samo o sobě z právního pohledu domácností není. Domácnosti jsou přímým odběratelem tepla od tepláren výjimečně. Je tedy možné pro účely tohoto zákona považovat bytová družstva a společenství vlastníků jednotek za domácnosti? Alespoň v té části dodávky tepla, která slouží v konečné spotřebě domácnostem? Za předpokladu že ano, bude od daně osvobozeno i teplo, které výrobce tepla dodá distribuční společnosti, a teprve až ta dodá teplo bytovým družstvům? To se finančním úředníkům nepochybně líbit nebude. Ale mají se kvůli tomu bořit už osvědčené obchodní struktury?

Výrobci Kocourkovu nevěří.

Protože výrobci příliš nevěří, že by se společná výroba elektřiny a tepla mohla zbavit zničující daňové kombinace pouhou kličkou s dvěma domácnostmi, posuzují své možnosti v případě doslovného znění zákona. A zjistili, že dodržet literu právní normy je takřka nemožné. Protože teplárenská společnost se nikdy nemůže dostat k podkladům o množství tepla užitého v domácnostech. V objektech, kde jsou jak domácnosti, tak různé nebytové prostory, se obvykle mezi účastníky rozdělují náklady na pořízení tepla, nikoli gigajouly, v nichž distributorům teplo účtuje teplárenská společnost. Její představitelé tak nemohou vědět, kolik tepla vyfakturovat s ekologickou daní a kolik bez ní. I v případě, že by účastníky distribuce tepla přiměli k tomu, aby mezi sebou rozdělovali technické jednotky - tedy gigajouly -, nemohou se teplárníci dostat k věrohodným údajům vzhledem ke komplikovaným smluvním vztahům, které má odběratelská distribuční společnost s družstvy a společenstvy vlastníků či s ostatními odběrateli v zásobovaných objektech.

Rána trhu s teplem.

Ať tak či onak, budou-li se platit obě daně, nepříznivě se promítnou do peněženek spotřebitele tepla. Tím ovšem daňový nárůst nekončí. Teplo z kogenerace bude daňově zatíženo vlastně třikrát, protože daň z přidané hodnoty se počítá z celkové částky, v níž se už odráží daň za uhlí a za elektřinu. Takže daň z daní. Navíc zvýšená z pěti na devět procent.
„Jestliže se stát rozhodl danit neobnovitelné zdroje, je to pochopitelná cesta. Je to způsob, jak zahrnout do ceny služeb a produktů škody, které lidská činnost páchá na životním prostředí. Rozumím i snaze ke sjednocení daně z přidané hodnoty. Jestliže se má naplnit státní rozpočet, ať platí všichni stejně. Méně srozumitelné už je, že společná výroba elektřiny a tepla je kromě výjimky daněna dvakrát. To je v rozporu s faktem, že kogenerace je v celé Evropě považována za přínos životnímu prostředí,“ diví se generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela, místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.
Nejvíc však Drápelu rozzlobilo narušení rovnováhy na trhu s teplem tím, že kogenerace, a tím i dálkové rozvody tepla, byly zatíženy daní dvojnásobně, zatímco domácím plynovým kotlíkům v síti zemního plynu byla daň zcela odpuštěna. „To je ohrožení tržního prostředí obchodu s teplem. To není žádná ekologie, ale tvrdý lobbing. Zvýhodnění jednoho hráče na trhu proti ostatním. Tím se Česko vymyká zásadám Evropské unie - jednoho od daně osvobodí, druhému víc naloží. Přitom o ekologickém přínosu kogenerace není sporu,“ zlobí se Drápela.

Nachystejte peněženky.

Na centrálním zásobování teplem jsou v Česku závislí desetitisíce lidí. Jeho rozsah je předmětem obdivu teplárníků z jiných zemí. Svůj význam má i při pouhém spalování plynu a uhlí v moderních kotlích, které mají mnohem větší účinnost a menší emise než domácí kamínka a plynové kotlíky. „Ve spojení s kogenerační výrobou tepla je centrální zásobování unikátní a přínosné jak z ekologického, tak ekonomického hlediska. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie je totiž výrazně účinnější než oddělená výroba obou komodit,“ vysvětluje Martin Maňák z J&T. A dodává: „Dvojí daň však vytlačí ceny tepla z kogenerace nahoru, s jasnými negativními důsledky v sociální oblasti.“ Drápela upozorňuje, že cena za gigajoule se za těchto okolností může vyšplhat až nad hodnotu 400 korun, která byla pro spalování uhlí dosud vnímána jako horní hranice. Tu sice nelze vnímat absolutně a některé teplárny či výtopny ji už dříve překročily, ale ekonomicky úspěšné systémy se držely kdesi nad polovinou mezní částky. Nyní i vedoucí oddělení teplárenství Energetického regulačního úřadu Stanislav Večeřa čeká velké zvýšení. Uvádí, že daň ze spalování plynu je 30,60 koruny za každou megawatthodinu a pevných paliv je 8,50 koruny na gigajoule spalného tepla v hořlavině. Takže tržně může zdražit gigajoule o 30 korun, další průvodní efekty mohou přírůstek vytáhnout až o stokorunu.
Lepší představu o zdražení tepla z kogenerace si však spotřebitel udělá z odhadu, který si sama pro sebe spočítala Elektrárna/Teplárna Komořany ze společnosti United Energy, jež patří do skupiny J&T. Dálkové teplo z Komořan zásobuje města Most a Litvínov. V šedesátimetrovém bytě občan Mostu letos protopí 12 592 korun, po započítání daně a vyššího DPH se v příštím roce platba zvedne na 13 764 korun. V Litvínově bude platba za vytápění stejného bytu ještě vyšší - 13 966 korun.

Jsou kotlíky za vodou?

Přitom domácí plynové kotle žádnou daň neplatí. „Hrozí tedy, že se některé sítě centrálního zásobování teplem rozpadnou a lidé budou přecházet na vytápění plynem. To v lepším případě. V horším začnou spotřebitelé kvůli zdražení tepla z dálkového zásobování využívat vlastní lokální vytápění a topit tím, co jim přijde pod ruku. Takové palivo ani emise z jeho spalování nelze prakticky kontrolovat. Ekologická reforma tím absurdně vytváří riziko zamořování obecního ovzduší smogem,“ myslí si Maňák.
Kotle na plyn i na harampádí sice vydají s mnohem většími ztrátami teplo, ale nevyrobí žádnou elektřinu. Maňák připomíná: „Hromadný přechod na lokální vytápění může vést až k útlumu centrálního vytápění teplem a celkovému snížení kogenerační výroby tepla a elektřiny. Uvážíme-li, že zhruba deset procent elektřiny je v ČR získáváno právě kogenerací, pak je zřejmé, že vzniklý výpadek kogenerační výroby tepla i elektřiny může být podstatný a bude muset být nahrazen z jiných, méně ekologických zařízení. To pochopitelně bude mít za následek růst emisí.“

Na zpátečku to vpřed nejede.

Současný poměr českého státu ke společné výrobě elektřiny a tepla neodpovídá ideovým záměrům české vlády z nedávné minulosti. Podpora kogeneraci je zakotvena ve Státní energetické koncepci a prosazuje ji i Státní politika životního prostředí. Velký důraz na ni klade i několik dokumentů Evropské unie. Směrnice o ekologické daňové reformě doporučuje osvobodit ji od ekologické daně, nebo alespoň prosadit sníženou úroveň zdanění. Český stát však zařadil zpátečku. A jeho nový zákon kogeneraci nejen nepodporuje, ale ještě brzdí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče