Takové možnosti už v Itálii nebyly

25. července 2005, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ
25. července 2005, 00:00

GIANCARLO BERTACCHINI Jeho podnikání v Česku začalo objednávkou kaolínu ze severních Čech. Během patnácti let tady postupně založil a vybudoval několik obchodnědodavatelských firem, hlavně z oblasti stavebnin a vybavení interiérů. Dnes už trvale žije v Praze a vloni si splnil sen: otevřel specializovanou vinotéku.

||
|Giancarlo Bertacchini: Takové možnosti byly v Itálii naposledy snad jen těsně po druhé světové válce. foto: Profit - Luděk Vycpálek|
GIANCARLO BERTACCHINI Jeho podnikání v Česku začalo objednávkou kaolínu ze severních Čech. Během patnácti let tady postupně založil a vybudoval několik obchodnědodavatelských firem, hlavně z oblasti stavebnin a vybavení interiérů. Dnes už trvale žije v Praze a vloni si splnil sen: otevřel specializovanou vinotéku.

Majitel pražské vinotéky VINOdiVINO, osmapadesátiletý Giancarlo Bertacchini, říká, že víno je jeho koníček. Aby se k němu dostal, musel nejprve vybudovat prosperující firmu - přesněji řečeno několik prosperujících firem. Podle obchodního rejstříku jich má v České republice sedm.

Základ jeho podnikatelských aktivit (a největší zdroj příjmů) nicméně podle jeho slov představuje obchodní společnost Technology Italian Services, která zastupuje na třicet italských výrobců: dodavatelů hydrauliky, zařízení koupelen, topných těles a nábytku.

PODNIKÁNÍ S PŘEDPONOU ENO

Pražský podnik VINOdiVINO, který otevřel v minulém roce, není klasická vinotéka ani restaurace. Majitel o ní proto mluví spíše jako o centru italské gastronomie. Vinotéka má v zásobě na dvě stovky vín z celé Itálie. V přilehlých prostorách, jež nabízejí pohled do supermoderní prosklené kuchyně, připravuje degustace vína zaměřené na jednotlivé regiony spojené s ochutnávkou tamních specialit.

Projekt tím ale nekončí: po prázdninách začne podnik se sommeliérskými kurzy. Zároveň nabídne gurmánům i milovníkům kuchařského umění kurzy vaření italských specialit. Italský kuchař, kterému host uvidí prostřednictvím kamer a velkoplošných obrazovek „až pod ruce“, přitom vysvětlí, proč a jak kterou z příslušných ingrediencí používat.

Osmapadesátiletý Bertacchini připouští, že se při založení firmy VINOdiVINO inspiroval v Itálii. Podnikání spojené s nabídkou vín, takzvaná enogastronomie a enoturistika, je právě to, co se tam v poslední době rozvíjí nejrychleji. Značku VINOdiVINO, jako název podniku i projekt, si proto zaregistroval nejen v Česku, ale i v celé Evropě. „Ten projekt je založen na tom, že nabízíme milovníkům dobrého vína spojení s italskou gastronomií,“ vysvětluje.

Pan Bertacchini může bez nadsázky tvrdit, že ho do Prahy, kde bydlí už deset let, přivedly stoleté vazby mezi českou metropolí a jeho rodištěm. Poprvé sice za byznysem cestoval do Mostu a Českých Velenic, kde jednal o dovozu kaolínu pro italské výrobce keramiky, ale i tam jel na základě nabídky podnikatelských možností, s níž hned po revoluci do města Trento, centra provincie Trentino, přijeli zástupci nové pražské asociace podnikatelů. Provincie, kterou tehdy zastupoval jako člen tamní asociace průmyslníků, byla vůbec prvním místem v Itálii, kde takto prezentovali průmyslové a obchodní možnosti tehdejšího Československa. Město si tehdy nevybrali náhodou - jeli tam se záměrem obnovit dávné kontakty Prahy s touto provincií. Ty podle pana Bertacchiniho vznikly už před pěti sty lety: jejich počátek se datuje do roku 1515, kdy provincie přijala do znaku dvouhlavou orlici. Povolení používat tento symbol vyjednal v Praze český biskup, který tehdy v Trentinu působil.

Bertacchini, který měl obchodní zastoupení pro několik místních výrobců, začal už v roce 1990 pravidelně jezdit do Prahy. Nejprve dvakrát do měsíce, pak každý týden a nakonec se už vracel do Itálie jen na víkendy. „Uvědomil jsem si, že porevoluční Československo nabízí možnosti, jaké byly v Itálii naposledy snad jen těsně po druhé světové válce. Zasáhlo mě, jaký má tato země obrovský potenciál růstu, jaké možnosti se nabízejí na neobsazeném trhu,“ vzpomíná.

Začátky ale podle něj nebyly jednoduché: „Naráželi jsme na byrokracii, absurdní normy a předpisy a na české straně také na nedostatek zkušeností s obchodováním,“ vypočítává. Jako příklad uvádí dovoz vodovodních baterií. Přestože se všude ve světě používají s patnácticentimetrovou roztečí, československé normy vyžadovaly rozteč 10 centimetrů. Když bylo jasné, že to nebude možné hned tak změnit, přesvědčil Bertacchini jednoho z italských výrobců, firmu Paffoni Rubinetterie, aby si pořídila nové stroje a začala pro odběratele v Československu vyrábět právě tuto rozteč. Tento krok se nakonec ukázal jako skvělá taktika: baterie Paffoni postupně ovládly český i slovenský trh a jsou na něm dodnes jedničkou.

NEZŮSTALO U JEDINÉ FIRMY

Pro dovoz baterií založil Bertacchini už v roce 1991 v Česku první firmu, základ jeho dnešní klíčové společnosti Technology Italian Services. Vedle ní vznikla firma Nautilus pro import italského nábytku. Dovoz potravinářských výrobků do obchodních řetězců zajišťovala La Fattoria, jež se později specializovala a přejmenovala na La Fattoria - vína a destiláty.

Pan Bertacchini některé firmy přímo řídí, jinde je společníkem. To je případ Baxi Heating Czech Republic, kterou pro distribuci topenářských výrobků založil společně s anglickou Baxi Overseas Holding. Tuto společnost řídí jeho syn Matteo, který už také přesídlil do Čech a ve firmě je generálním ředitelem.

Většina firem, které Bertacchini v Čechách založil, obsluhuje i slovenský trh. Podobný model podnikání - založený na zastupování italských výrobců a distribuci jejich produkce - využil i v Bělehradě, kde Technology Italian Services funguje už dvanáct let. Zemi ale poznamenala válka a podnikání je tam dodnes složitější než v Praze.

**GIANCARLO BERTACCHINI

Narodil se v roce 1947 v Cavezzo di Modena. Od roku 1971 žil v Trentu, kde podnikal jako obchodní zástupce regionu Trentino (smluvně zajišťoval odbyt pro několik italských výrobců) pro oblast stavebnictví. V Praze založil první firmu už v roce 1991 a postupně jich vybudoval dalších šest. Říká, že jeho české firmy „zastupují“ dvaatřicet italských výrobců vína či destilátů a dalších třicet producentů z oboru stavebnin, bytových doplňků a topenářské techniky. Výrobky z Apeninského poloostrova distribuují nejen pro český, ale i slovenský trh. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče