Taková reality show

11. září 2008, 13:00 - Luděk Bednář
11. září 2008, 13:00

Většina manažerů praktiky novinářů v kauze Jana Moravy podporuje

Schvalujete postup novinářů v kauze poslance ODS Jana Moravy?

  • Ano 49,2 %
  • Ne 29,9 %
  • Nevím 20,9 %

V neděli 7. září odvysílala televize Nova reportáž Janka Kroupy. Ta odhalila, že poslanec za ODS Vlastimil Tlustý chtěl tajně nahrávat premiéra Mirka Topolánka. Dalšího poslance za ODS, Jana Moravu, pak zachytila, jak se pokouší vydírat s pomocí kompromitujících materiálů, jež mu poskytli reportéři. Reportáž vyvolala jednu zcela zásadní otázku: Mohou média vytvářet provokace, aby vyzkoušela morální integritu politiků? Na naši otázku pak 49,2 procenta manažerů odpovědělo, že postup novinářů schvaluje.
Velký problém odpovědět měl respondent: „První moje reakce byla, že neschvaluji, protože kauza je nechutná, nečestná a podává žalostný obraz o stavu české politiky a naší společnosti.
Po zamyšlení však odpověď měním na nevím. Záleží na tom, jak média vidí svou roli v české společnosti. Mají-li reality show největší sledovanost, pak tato kauza je velice úspěšným takovým pořadem. Uměle se vytvářejí podmínky, aby se politici ukázali takoví, jací jsou (nikoli takoví, jací se obvykle představují na volebních plakátech, v tisku a elektronických médiích). Že se to týká zrovna jedné politické strany, je smůla - koneckonců každý odpovídá pouze sám za sebe a své chování. Nepříjemné je, že na reality show se můžete, ale nemusíte dívat, zatímco ,kauze Morava‘ jako volič uniknete jen obtížně.“
Podobné dilema se objevuje v kladné odpovědi: „Ani jedna z možností zcela nevystihuje mé pocity při přemýšlení. Po dlouhé úvaze jsem se rozhodl pro ano. Je možné odhalovat nečestné jednání lidí v jakékoli sféře jinak, než jak to udělali novináři v tomto případě? Přece není možné, aby se lidé držící v rukou moc cítili zcela neohroženě a neohrozitelně a mohli dělat to, čeho jsme byli svědky, pokud náhodou nějaký novinář odvede dobře svou práci.
Mám však i pochybnosti. Především o etice tohoto kroku. V tomto případě odstoupí poslanec Jan Morava, malý pěšák na šachovnici, a hlavní figury pojedou dál. Navíc si všichni ti, kdo páchají nepravosti, budou dávat větší pozor. Opakuji, budou si dávat větší pozor - nezmění způsob chování. A stanou se rezistentní i proti metodám novinářů.“
Jednání novinářů jednoznačně odsuzuje manažer: „Dle mne se novináři při ,výrobě‘ této kauzy chovali víceméně stejně jako poslanec Morava. Provokací překročili novinářskou etiku. Jsem přesvědčen, že novináři nejsou o nic lepší než politici, z jejichž kauz se místo seriózní investigace a zpravodajství často snaží udělat senzaci, sloužící k jejich vlastnímu prospěchu. Pokud pominu bulvár, v našem prostředí prakticky neexistují nestranní novináři - nebo je jich opravdu velmi málo.“
Tento respondent sice má také výhrady k postupu novinářů, ale nezazlívá jim je: „Za předpokladu fungování ,normálního‘ politického prostředí bych takový postup neschválil. Motto ,účel světí prostředky‘ nelze používat ve všech oblastech a za všech okolností. A už vůbec není možné jím porušovat obecné etické zásady. Je tady však jedno velké ale. A tím je právě předpoklad ,normálního‘ politického prostředí, do kterého máme velmi daleko. Naše bahnitá, korupcí a jinými neřestmi páchnoucí politická scéna si přímo říká o nestandardní postupy v zájmu dopátrání se pravdy a reálných informací. A protože je tato scéna jedním velkým neprůhledným propletencem zájmů, vzájemné podpory a snahy neublížit si, nemohu novinářům zazlívat uvedené postupy. Pouze se jimi přizpůsobili situaci a podmínkám.“
Postup novinářů odmítá manažer: „Postup novinářů neschvaluji minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, zašli za hranice reportážní etiky a dle mého laického názoru porušili právo na ochranu osobnosti minimálně sledováním a dokumentováním nezúčastněné osoby. A za druhé, obtížně se smiřuji s představou, že by se novinář pod jakousi svatozáří objektivního a pravdivého zpravodajství mohl takových kroků dopouštět. Považuji to za velmi nebezpečný precedens.“
Opačný názor má respondent: „Všichni vědí, jak to u nás chodí. Přesto především hlas potrefených vždy křičí něco o domněnkách bez důkazů. A nebýt médií, nikdy by se nedostaly oficiálně ven. Jen by mě zajímalo, kdo tenhle celospolečenský chlív vyčistí. Na to už jsou média krátká.“

Odpovídalo 134 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče