Také filharmonici bojují o přežití

02. května 2005, 00:00 - PhDr. Ilja Šmíd,
02. května 2005, 00:00

Hlasy čtenářů Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Hlasy čtenářů

Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Také u nás jsou prostředky rozdělovány nerovnoměrně: jestliže příspěvkové orchestry mají soběstačnost 20-30 procent, Pražská komorní filharmonie či Český filharmonický sbor Brno mají soběstačnost 60-75 procent.

Současně je ale nutné dodat, že i příspěvkové orchestry mají podmínky k činnosti téměř katastrofální, někdy na hranici přežití.

Kromě dlouholetého lobingu na ministerstvu kultury a v parlamentu se účastním práce nového sdružení Iniciativa pro kulturu. Snažíme se podchytit co nejširší základnu neziskových uměleckých aktivit, z nichž mnohé (ale vůbec ne všechny!) vykazují stejné nebo i lepší výsledky než příspěvkové organizace, ale za nesrovnatelně horších podmínek. Na druhé straně si ale uvědomuji to, co v článku naznačil pan Gregorini: rozpor mezi takzvanou společenskou poptávkou a mezi snahou samotných umělců vytvářet nové ansámbly. Má to být řízené, regulované nebo jen volnou soutěží? Co a v jaké výši podporovat? Co je vlastně „společenská poptávka“? Kde leží hranice mezi „kšeftem“ a veřejnou službou? Jednoduchý recept podpory umění neexistuje.

V konceptu vícezdrojového financování umění, o kterém hovoří všechny polistopadové vlády, je problematická i ona ikona sponzorství. Těch několik málo sponzorů, kteří se věnují podpoře umění, dává raději peníze do příspěvkových organizací typu Národního divadla, protože ty jim mohou nabídnout reklamu, zatímco „neziskovky“ spotřebují peníze v běžném provozu. Nedokonalá legislativa nutí spojovat sponzorský záměr s reklamou.

Výdaje ze státního rozpočtu na kulturu mají rok od roku klesající tendenci, takže v letošním roce je podíl kapitoly ministerstva kultury nejmenší v celé polistopadové éře - 0,49 procenta. Kde je ono všemi politickými stranami vzývané jedno procento na kulturu, minimální v celé Evropě? 

PhDr. Ilja Šmíd, ředitel Pražské komorní filharmonie a předseda Asociace ředitelů symfonických orchestrů ČR

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni…
Že fotbalisté touží nejvíce po Bentley? Omyl. Nejžádanější auto vás určitě překvapí
Bentley si myslí, že speciálních edicí není nikdy dost. Continental GT proto dostal další
Auto za průměrný plat? Jde to, ale musíte slevit z mnoha požadavků
Rolls-Royce dnes představí nový Phantom. Premiéru můžete sledovat živě
Technologie
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
USB 3.2 se představuje. Zrychlí na 20 Gb/s i se starými kabely, mohlo by přijít už brzy
Google po sedmi letech vypnul Instant Search. Návrhy výsledků vyhledávání se již nezobrazují
Microsoft zkouší, jak při prohlížení webu přejít z mobilu na počítač [Windows Insider]
Ryzen 3 jde na trh, cenami míří pod Core i3. A konečně vychází i APU Bristol Ridge
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít