Také filharmonici bojují o přežití

02. května 2005, 00:00 - PhDr. Ilja Šmíd,
02. května 2005, 00:00

Hlasy čtenářů Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Hlasy čtenářů

Se zájmem jsem si přečetl článek „Bojujeme o přežití“, který se v Profitu č. 15/2005 věnoval financování soukromých divadel. S podobnými problémy se potýkají i symfonické orchestry.

Také u nás jsou prostředky rozdělovány nerovnoměrně: jestliže příspěvkové orchestry mají soběstačnost 20-30 procent, Pražská komorní filharmonie či Český filharmonický sbor Brno mají soběstačnost 60-75 procent.

Současně je ale nutné dodat, že i příspěvkové orchestry mají podmínky k činnosti téměř katastrofální, někdy na hranici přežití.

Kromě dlouholetého lobingu na ministerstvu kultury a v parlamentu se účastním práce nového sdružení Iniciativa pro kulturu. Snažíme se podchytit co nejširší základnu neziskových uměleckých aktivit, z nichž mnohé (ale vůbec ne všechny!) vykazují stejné nebo i lepší výsledky než příspěvkové organizace, ale za nesrovnatelně horších podmínek. Na druhé straně si ale uvědomuji to, co v článku naznačil pan Gregorini: rozpor mezi takzvanou společenskou poptávkou a mezi snahou samotných umělců vytvářet nové ansámbly. Má to být řízené, regulované nebo jen volnou soutěží? Co a v jaké výši podporovat? Co je vlastně „společenská poptávka“? Kde leží hranice mezi „kšeftem“ a veřejnou službou? Jednoduchý recept podpory umění neexistuje.

V konceptu vícezdrojového financování umění, o kterém hovoří všechny polistopadové vlády, je problematická i ona ikona sponzorství. Těch několik málo sponzorů, kteří se věnují podpoře umění, dává raději peníze do příspěvkových organizací typu Národního divadla, protože ty jim mohou nabídnout reklamu, zatímco „neziskovky“ spotřebují peníze v běžném provozu. Nedokonalá legislativa nutí spojovat sponzorský záměr s reklamou.

Výdaje ze státního rozpočtu na kulturu mají rok od roku klesající tendenci, takže v letošním roce je podíl kapitoly ministerstva kultury nejmenší v celé polistopadové éře - 0,49 procenta. Kde je ono všemi politickými stranami vzývané jedno procento na kulturu, minimální v celé Evropě? 

PhDr. Ilja Šmíd, ředitel Pražské komorní filharmonie a předseda Asociace ředitelů symfonických orchestrů ČR

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Mitsubishi oživí jméno Evolution. Bude to koncept spojující…
Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo je „levná“ cesta k závodění
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji autonomních vozů potřeba
Toyota má nový program na úpravu svých vozů. Sportovní může být třeba i Prius
Estonská elektrická tříkolka je pořádné retro. A baterii si odnesete v kufru
Technologie
Vyšla přelomová verze Minecraftu pro mobily, konzole a Windows 10
HEIF podporují Dropbox a Google Photos, zato OneDrive (a Windows 10) nikoli
Člověk převlečený za sedadlo? Ito je při vývoji autonomních vozů potřeba
Změřte si rychlost internetu
Google nakonec koupí jen část HTC. Na Tchaj-wan za to pošle 1,1 miliardy dolarů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít