Tajnosti kolem bodláku

11. ledna 2012, 15:14 - Táňa Králová
11. ledna 2012, 15:14

Žádná legálně pěstovaná rostlina není opředena takovým tajemstvím jako ostropestřec mariánský. Přitom je na českých polích nejrozšířenější léčivkou. Když je v plném květu, může na dálku připomínat fialová políčka levandule v Provence. Pro zdejší pěstitele není ostropestřec ekonomicky nejatraktivnější plodinou. Je to byznys hlavně pro nadnárodní farmaceutické firmy.
Kolik se ho v České republice skutečně pěstuje, se ale lze jen dohadovat. Statistika nesleduje, na jaké ploše roste metr i víc vysoký bodlák s červenofialovým květem. Ministerstvo zemědělství odkazuje na zájmové sdružení Pelero zastupující pěstitele a zpracovatele léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. „Vycházíme z údajů jediného tuzemského zpracovatele ostropestřece – firmy Moravol. Ta si ale plochu chrání jako své know-how. Takže poskytujeme spíše kvalifikované odhady,“ vysvětluje předsedkyně Pelera Blanka Kocourková z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Osivo vázané k zakázce

Majitel firmy Moravol z jihomoravské Miroslavi Zdeněk Švehlík uvádí, že v loňském roce se výměra léčivky s latinským názvem Silybum marianum pohybovala kolem 3500 hektarů. To je velikost jednoho družstva nebo zemědělské akciovky. „Letos plocha půjde asi o padesát procent nahoru. Jsme před podpisem několika kontraktů, takže by se plocha mohla zvýšit zhruba na pět tisíc hektarů,“ předpokládá Švehlík. Moravol spolupracuje s padesátkou zemědělců. Kdo chce na poli ostropestřec pěstovat, neobejde se bez smlouvy s tímto zpracovatelem. Jinak se nedostane k osivu.
„V Evropě jsou jen tři registrované odrůdy a práva k nim mají firmy, které ostropestřec zpracovávají,“ doplňuje Kocourková. Dostupnost kvalitního osiva se známým a jasným původem limituje pěstování stále žádanější léčivé rostliny. „Pro zemědělce bude ale vždy jen doplňkem. Rozhodně to není jistota, která by mu dělala ekonomiku,“ říká šéfka Pelera. V české krajině bude nadále zářit lukrativnější žlutá řepka.
Dlouholetým pěstitelem ostropestřece je sedlák Václav Dašek ze Slavětína nad Metují na Náchodsku. „Nedaří se u nás ječmeni. S pšenicí tedy střídáme léčivku,“ říká zemědělec. Jako jeden z mála u ní zůstal i ve složitějších letech, kdy německé zdravotní pojišťovny přestaly hradit léky na bázi ostropestřece a obchodování s tamními firmami krachovalo. „Němci se k němu opět vracejí a mohutně shánějí pěstitele. Někteří tamní tradiční dodavatelé si totiž postavili bioplynové stanice a místo léčivky sejí na poli kukuřici,“ poznamenává Dašek. Pěstitelé nemají nic konkrétního sdělovat, což po nich požaduje odběratel.

Pro koně i velbloudy

Zdeněk Švehlík stojí za firmou Moravol a její matkou Irel, zaměřenou na úpravu léčivých drog, zejména ostropestřece a námele. Irel se představuje jako významný partner izraelské farmaceutické společnosti Teva, která v tuzemsku vyrábí v bývalé opavské Galeně. „Máme patentovaný speciální postup, abychom vytěžili maximum účinné látky. Teva pak z naší suroviny vyrábí substanci, kterou dodává farmaceutickým firmám pro léky,“ říká majitel Irelu bez dalších podrobností. Je totiž vázán smlouvami o utajení, které uzavřel s Tevou. Její produkt je základem pro tablety Flavobion od Zentivy k pomocné léčbě při cirhóze a při chronickém zánětu jater. Pro farmaceutické účely slouží takzvaný silymarinový komplex obsažený v pokrutinách získaných po vylisování oleje.
Irel je jednou z řady firem, které na bázi ostropestřece vyrábějí potravinové doplňky. Výrobci většinou slibují posílení funkce jater a žlučníku, příznivý účinek po prodělané žloutence, antioxidační efekt, dokonce i zlepšení paměti a koncentrace. Olej vylisovaný ze semen léčivky se využívá v kosmetice. Firma Irel nabízí i veterinární kosmetiku pro péči o zvířecí srst a pokožku. Má také patentované krmné doplňky pro různá zvířata, především koně.
„Prorážíme s nimi na arabský a západoevropský trh, kde dosud byly hlavně anglické a irské firmy. Zatím jsme v rozjezdu,“ říká Švehlík. Tvrdí, že se chce držet kvality, a ne se podbízet cenou. Především větší šance na prodej krmných doplňků od Irelu v zahraničí žene tuzemské plochy ostropestřece nahoru. „Otevírají se nám další možnosti odbytu do Arábie. Ostropestřec funguje u všech zvířat, hodí se pro koně, dojnice i velbloudy,“ ujišťuje podnikatel, který vládne tuzemské produkci nejrozšířenější léčivky.
Bodlák možná jednou bude pomáhat i při léčbě rakoviny. Akademie věd minulý týden oznámila, že čeští a španělští vědci vyvinuli přípravek z ostropestřece a zeleného čaje proti nádorům. V lékárně ale hned tak nebude. Vývoj léku potrvá několik let.

Ze světa léčivek Z celkového počtu 422 tisíc rostlinných druhů se jako léčivých na celém světě využívá přes padesát tisíc. V Evropské unii se jako léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR) používá asi dva tisíce druhů, z toho v Česku zhruba 300 druhů, v Německu 1500, ve Francii 900. Celosvětový obchod s léčivými rostlinami dosáhl dle posledních dostupných údajů téměř 3,2 miliardy dolarů. Mezi hlavní vývozce LAKR patří Čína, Německo, USA, Kanada a Indie. Největšími dovozci jsou USA, Čína, Německo, Japonsko a Francie.
pramen: ministerstvo zemědělství

Dlouhý život santalového monopolu Největším nepřítelem člověka bývá často on sám. Zná léčivé účinky mnohých rostlin, a přitom si sám sobě brání jich využít. Třeba u stevie, která je skvělým přírodním sladidlem, se tomu zuby nehty bránily úřady v Evropě i ve Spojených státech. Zlé jazyky přitom tvrdí, že v případě amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) za brzděním vstupu stevie jako potravinového doplňku na trh stály zájmy výrobců umělých sladidel. Jindy využití cenných látek zabrání nešikovná politika rozvojových zemí.
Nad výdělkem zplakala Indie v případě santalového dřeva a léčivého santalového oleje. Měla na tyto suroviny bezmála monopol. Ovšem promarnila svou šanci. Největší santalová plantáž na světě je tak dnes nikoli v zemi původu, ale v severozápadní Austrálii. Akciemi pěstitelské společnosti se přitom obchoduje na burze v Sydney. A patent na využití terpenoidů v santalovém oleji, jež se ukazují být nadějným lékem na papilovamaviry (kožní onemocnění), podala jedna malá biotechnologická firma z texaského San Antonia.
Jak Indie o lukrativní byznys, který běží již přes dva tisíce let, přišla? Santal měl natolik výjimečné postavení, že významný jihoindický panovník Tipu Sultán prohlásil v roce 1792 stromy santalu za „královské“ a fakticky si veškerý santal i obchod s ním přivlastnil. Úžasné je, že ve státech Karnataka a Tamilnádu, které se podílejí na celoindické produkci 90 procenty, vydržel státní monopol celých dvě stě deset let. Bez ohledu na to, zda strom vyrostl na soukromém pozemku, patřil státu. Soukromá držba více než 20 kg santalového dřeva byla protiprávní. Stalo se, co se stát muselo. Zbaveni jakýchkoli pozitivních ekonomických stimulů a vystaveni šikanování, soukromí vlastníci neměli na kultivaci žádný zájem.
Santal se vinou špatné politiky stal v Indii silně ohroženým druhem a nabídka se zhroutila. Zato ceny prudce stouply. Za posledních 18 let cena prémiových partií santalového dřeva rostla v průměru o 18 procent ročně a pohybuje se v přepočtu kolem dvou a čtvrt milionu korun za tunu. Je to dnes asi nejdražší tropické dřevo na světě. Cena santalového oleje v samotné Indii za uplynulé desetiletí stoupla na sedminásobek.
V Karnatace a Tamilnadu nakonec vyloženě škodlivý monopol zrušili před deseti lety, jenže to už se začaly zakládat santalové plantáže v zahraničí. Přitom cíleně pěstovat santal, který je částečně parazitický a potřebuje ke svému růstu kořenový systém jiných druhů stromů, není jednoduché. I při optimálních podmínkách trvá dlouho, než vyroste do komerční velikosti. To není dobrá zpráva pro malé zemědělce, kteří musejí investovat do projektů nikoli s nejvyšší současnou hodnotou, ale s rychlou návratností vložených prostředků, protože nemají přístup k levnému kapitálu. Návratnost investice sice může zrychlit vysazení ovocných stromů na stejné plantáži, protože generují pozitivní cash flow podstatně dříve, nicméně stejně jde o příležitost pro velké hráče.
O střelbě do vlastní brány tak budou moci Indové přemýšlet ještě dobrých deset let – než jim nějaké santaly na soukromých plantážích vyrostou. (zam)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče