Tajený propad

03. září 2009, 15:33 - Táňa Králová
03. září 2009, 15:33

Malí se chlubí, velcí nemají čím a chtějí informační embargo

Prodej piva se v porovnání s loňskem stále více propadá. Slábnoucí žízeň pivařů pociťuje nejsilněji vedoucí trojka – Plzeňský Prazdroj, Staropramen a Heineken. Dohromady jejich výroba klesla v červenci o 9,5 procenta v porovnání s loňskem, prozradila konkurence. Přesně o tolik se přitom snížila produkce celého tuzemského pivovarnického průmyslu. Znamená to, že celkový výstav všech ostatních pivovarů se meziročně nezměnil. Absolutně nejhlubší propad si připsal největší Prazdroj. Průběžné výsledky stejně jako další velcí hráči nezveřejňuje. Z neúspěšného vývoje je ale značně nervózní. V Prazdroji končí generální ředitel Mike Short, což vedení společnosti vysvětluje jeho přestupem na vyšší pozici do londýnské centrály SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje. Nervozita v Prazdroji se projevuje tím, že firmě najednou vadí pravidelná výměna údajů o výrobě mezi ostatními pivovary a nechce už dál poskytovat informace. Týdeníku EURO to potvrdil zdroj z branže.
Data o výstavu jednotlivých výrobců průběžně soustřeďuje Český svaz pivovarů a sladoven. Podrobnou svazovou statistiku pak rozesílá všem členům a zveřejňuje pouze celková čísla za obor. Dlouhá léta taková praxe nikomu nevadila, až teď nejsilnější hráč přišel s tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž. Zaběhlý servis profesního svazu chce zrušit. Někteří producenti přitom čísla sami ochotně sdělují médiím. Zpravidla se chlubí malé pivovary, kterým jdou prodeje nahoru.

Ještě víc klesá vývoz Tuzemské pivovary jako celek letos ztrácejí na českém trhu i v zahraničí. Za první pololetí vyrobily 9,2 milionu hektolitrů, což je meziroční pokles o 6,8 procenta. Na domácím trhu prodaly o 5,4 méně piva, export poklesl o 12,6 procenta. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý vysvětluje horší výsledky hlavně chladnějším počasím a omezením pivní turistiky. Odhaduje se, že zahraniční návštěvníci se na celkové spotřebě piva podílejí asi pětinou a slabší příjezd turistů je znát. „Za nižší vývoz pak může zejména ekonomická krize. České značky patří v zahraničí k těm dražším a lidé si je mohou jednoduše odřeknout,“ poznamenává Veselý.
Mění se také český pivař. Utíká od uniformity nejrozšířenějších značek a řídí se více chutí než reklamou. Malým výrobcům, kteří nikdy neměli na marketingovou masáž, jen nahrává situace, kdy velcí pivovarníci šetří a škrtí přitom výdaje na reklamní kampaně. Lepší výsledky hlásí třeba Rodinný pivovar Bernard, který za první pololetí zvedl výrobu o 5,2 procenta oproti loňsku. Humpoleckému pivovaru stoupl především odbyt lahvového a nealkoholického piva. Tradičně dobře si vedou Svijany, expandující do dalších regionů. Jejich výstav se za prvních sedm měsíců meziročně zvýšil o 19 procent, rekordy lámal červenec. Rozhodně si nestěžuje ani Pivovar Černá Hora. „Od ledna do srpna nám prodeje meziročně stouply o čtyři procenta. Vynikající byl srpen s nárůstem o jedenáct procent,“ vyčísluje stav majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek. Daří se mu rozvíjet vývoz. Díky Anglii, Vietnamu a Ukrajině, kam nyní začíná dodávat, bude Černá Hora už v sedmnácti zemích.
V prodejích na českém trhu si jako celek polepšily pivovary ze skupiny K Brewery. Celá šestice dodala tuzemským odběratelům v prvním pololetí přes 222 tisíc hektolitrů, což je o 5,5 procenta meziročně víc. Tahounem byl jihlavský Ježek, který prodej v tuzemsku ztrojnásobil. Zvýšil ho ještě Lobkowiczký pivovar, ostatním pivovarům z uskupení domácí odbyt poklesl, kupříkladu protivínskému Platanu téměř o třináct procent. „V pivovarech Platan a Janáček výroba několik týdnů stála kvůli investicím,“ poznamenává mluvčí K&Brewery Barbora Burešová. Zhruba na polovinu se meziročně propadl export pivovarů K Brewery. Za hranice vyvezly během prvního pololetí necelých 73 tisíc hektolitrů. Firma exportní útlum vysvětluje tím, že nechce vyvážet velké objemy za každou cenu.

Sudy a lahve nastejno Letos poprvé se v tradiční pivařské zemi, jakou je Česká republika, vyrovnala spotřeba točeného a lahvového piva. „Podíl sudového piva klesal dlouhodobě. Krize to ještě urychlila,“ říká Veselý. Ještě před dvaceti lety byl poměr šedesát ku čtyřiceti ve prospěch sudového. „Příklon k lahvovému pivu je celosvětovým trendem. Podíl točeného piva je u nás stále ještě vysoký,“ porovnává ředitel pivovarnického svazu.
Možná překvapivě se nedostavuje reakce pivního trhu na propad ekonomiky. Obvykle platilo, že pivaři příliš neomezovali množství, ale přecházeli od dražších vícestupňových piv k levnějším méněstupňovým. S tím neladí současný český hit, kterým jsou jedenáctky. Výrobci se této módě pružně přizpůsobují. Prazdroj loni na podzim úspěšně nasadil jedenáctistupňový Gambrinus Excelent, kterým ovšem zčásti vytlačuje svou desítku Gambrinus. Budějovický Budvar před létem vyšel s jedenáctkou Echt Pardál a má velkou naději, že půjde ve šlépějích zdatného desetistupňového Pardálu. S kompromisem mezi kvalitnější a dražší dvanáctkou a levnější a slabší desítkou přicházejí také další pivovary, které jedenáctku nikdy nevyráběly. Populární jedenáctistupňová piva útočí nejen na dvanáctky, ale i desítky, což pociťuje zejména Gambrinus. V první polovině roku spadla spotřeba výčepních piv meziročně o 9,7 procenta, zatímco ležáků, mezi něž patří jedenáctky, se vypilo o téměř pět procent víc.

Pití bez promile Trvale roste spotřeba nealkoholických piv, kde laťku s kvalitou vysoko nasadil Radegast se svým Birelem. Piva pro řidiče prodaly tuzemské pivovary za první pololetí o 1,7 procenta více než před rokem. Dobře se ujaly i jeden a půl litrové plastové lahve, do kterých letos v dubnu začal pivo stáčet Zlatopramen. „Český konzument, nejnáročnější pivař na světě, dokázal ocenit nové balení, jeho praktičnost a především kvalitu piva. Doufáme, že maxilahev se Zlatopramenem uspěje i v Německu,“ uvádí Kateřina Zemanová, exportní manažerka skupiny Heineken Česká republika. Společnost začíná pivo v plastu dodávat do řetězce Netto v nových spolkových zemích Německa. Krize nekrize, Češi neslevují z kvality a nespokojí se s extra levnými „lahváči“. Některá se vyrábějí také v Polsku, což se maskuje nápisem Made in EU. Prodej piv pod privátními značkami obchodních řetězců podle informací pivovarnického svazu klesá.
Češi sice vypijí méně piva – v průměru 154 litrů na obyvatele za rok oproti ještě nedávno uváděným 160 litrům, jejich chuť se ale čím dál více tříbí. Jednoznačně to potvrzuje rostoucí obliba regionálních značek malých pivovarů a také popularita restauračních minipivovarů. Zatímco před deseti lety bylo při hospodách jen kolem dvaceti pivovárků, nyní je jich asi osmdesát. A očekává se, že brzy jich bude stovka.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče