Tajemství páté popelnice

26. března 2008, 11:47 - Čestmír Klos
26. března 2008, 11:47

Tažení proti biologicky rozložitelným odpadům na skládkách

V odpadovém zákoně přituhuje. Až bude schválen, obce a města budou muset občanům umožnit třídit z domovního odpadu nejprve čtyři a posléze pět komodit. K už zavedeným kontejnerům na papír, sklo a plasty definitivně přibude i nádoba na sběr nápojových kartonů. A postupně se bude rozrůstat systém sběru biologicky rozložitelných odpadů. Už nebude pohodlné vozit je na skládku. Poplatky za ukládání odpadů citelně stoupnou. Zacelí se i černá díra ve spalovnách komunálních odpadů, i tam se bude za dovezený odpad platit. Zájmem každé obce proto bude třídit co nejvíce. To, co lidé spořádaně nabídnou k recyklaci ve vyjmenovaných pěti nádobách, se zpoplatňovat nebude. Naopak, obec ještě může mít z některých vytříděných komodit, například PET láhví, slušný příjem a podporu Eko-komu. To ovšem bude velice záležet i na budoucí podobě obalového zákona, který se teprve připravuje.

Zelené úspory

Nejvíce lze ušetřit za skládkování či spalování zelené hmoty ze zahrad i z kuchyně. V kontejnerech a popelnicích na směsný odpad zabírá příliš mnoho místa a leckdy i dost váží. Na skládkách se podílí na vzniku skládkového plynu, který se vždy nevyplácí jímat a využívat. Proti tomu se v kompostárně po patřičné době fermentace promění ve velice žádoucí kompost. V bioplynové stanici se přemění v elektřinu a teplo.
Předpokládá se, že z komunálního odpadu lze bez problému vytřídit 60 procent využitelných surovin. V Česku se dle důvodové zprávy ministerstva životního prostředí k připravovanému zákonu třídí stěží dvacet procent. To jde z větší části na už zavedené komodity. Zelený odpad v Česku zatím třídí jen nepříliš četné Popelky v několika městech. Některé obce dokonce požadavek na sběr a využití zeleného odpadu berou jako přílišné obtěžování ze strany státu a Evropské unie. Až začnou platit nové skládkové poplatky, budou se divit.
„Základní funkcí poplatků je motivace k ekologicky žádoucímu nakládání s odpady a ke snižování zátěže životního prostředí plynoucího z odstraňování odpadů,“ uvádějí autoři důvodové zprávy a směřují k jednoznačnému cíli: ekonomicky znevýhodnit odstraňování odpadů a preferovat jejich využívání, zejména materiálové. Dosud nejlevnějším způsobem nakládání s odpady je jejich uložení na skládku. Rozdíl mezi náklady na skládkování a na oddělený sběr je zhruba 2500 korun za tunu. Má-li nastat výraznější změna nakládání s odpady, musí být ukládání na skládku zatíženo výrazně vyšší sazbou než v současné době. Postupné zvyšování sazeb bude tyto náklady vyrovnávat. A bude působit jako apel na obce, aby přijaly lepší řešení, než je skládkování.

Hradecký výkop

Stotisícový Hradec Králové rozehrál hru o zelený odpad jako jeden z prvních. V četných zdejších čtvrtích rodinných domů tvořila rostlinná biomasa 30 až 40 procent popelnic se směsným odpadem. U sídel s větší zahradou byl poměr ještě mnohem vyšší. Právě v těchto městských částech byly ideální podmínky pro zahájení takzvaného komunitního kompostování. Patronkou zvoleného postupu je náměstkyně primátora Pavla Finfrlová. „Od samého počátku mi šlo o to, zavést účinný systém sběru biomasy, a přitom nepřipustit, aby na městských nárožích páchly kontejnery. Nejdeme do toho po hlavě a postupujeme velice adresně ve čtvrtích s rodinnými domy. Sběr zavádíme postupně a dbáme, aby majitelé domů přebírali za zapůjčené nádoby odpovědnost. A tím vlastně i za to, jak a čím je naplní. Technické služby, které jsou naší městskou příspěvkovou organizací, musejí volit takový systém svozu, aby nádoby dlouho nestály na veřejných chodnících a nikoho nedráždily pachem fermentovaných rostlin,“ vysvětluje náměstkyně.

Knedlíková válka

Na chodník vystrčené hnědé popelnice s rostlinnými odpady opravdu nepáchnou. Vedoucí správy městské zeleně Daniel Jeřábek pohotově vysvětluje důvod: „Nejsou v nich žádné zbytky jídel, odpad z masa, kůže ani kosti. Pro městský kompost sbíráme jen nepotřebné části rostlin, slupky, kořeny, natě i spadané ovoce a špatnou zeleninu, ale nic vařeného. Nejvíce je listí, posekané trávy a nastříhaných nebo štěpkovačem posekaných kusů větví. Vítané jsou i drny se zeminou. Zato tu nemají co dělat knedlík, kuchyňský přepálený olej nebo zvířecí exkrementy.“
To jsou ovšem velice přísná pravidla a samozřejmě se vnucuje otázka, jak je lidi dodržují. „Překvapivě dobře. Zpracovatel hradeckého plánu odpadového hospodářství si nechal udělat studii, co všechno občané do takto vymezeného sběru rostlinné biomasy nastrkají. Ukázalo se, že nic. Chovají se šetrně a odpovědně,“ uvádí Jeřábek. Ručně odkládaný rostlinný odpad do popelnic je přitom ještě čistší než ten, který si Technické služby samy mechanicky posbírají při úklidu veřejných ploch.
Takový úspěch třídění je odměnou za pečlivost, s níž pracovníci Technických služeb uvádějí do sítě další a další klienty. Každý dostane v počítači nebo na papíře leták, v němž jsou velmi jednoduše a srozumitelně vysvětlena pravidla. Stejným způsobem, písemně nebo s pomocí internetu, se také může do systému přihlásit. Završí to osobní kontakt při předání popelnice. Jedinou skupinou, která má se správným tříděním zeleně problémy, jsou překvapivě místní zahrádkáři. Do kontejneru pro rostlinnou biomasu nacpou kde co. Vada nepochybně není v tom, že by zrovna oni nevěděli, co je a není vhodné pro kompostování. Potvrzují však obavy organizátorů z anonymního přístupu občanů ke sběrné nádobě. Lidé se slabší morálkou našli způsob, jak se zdarma zbavit komunálního odpadu, za který by jinak museli platit.

Není kompostér jako compostainer

Lingvisté by nejspíše trvali na tom, že je to totéž. Avšak v Hradci Králové to znamená dvě odlišné věci. Kompostér tu mají pro každého, kdo projeví ochotu sám kompostovat a vracet živiny své zahrádce. Zkušený odpadář Ivo Kropáček z Hnutí Duha dává takovému přístupu přednost. Nic se nemusí nikam převážet, shora se do nádoby dávají rostlinné zbytky a zespoda se vyhrabuje kvalitní hnojivo, z přírodního hlediska vítanější než jakékoli umělé směsi.
Compostainer se vyklubal z několikrát zmíněné hnědé popelnice. Důmyslná nádoba má na dně rošt a na boku a ve víku větrací otvory, a proto i v ní po naplnění rostlinnými zbytky začíná probíhat proces fermentace. Zelená hmota v ní zmenšuje objem i hmotnost. Při procesu navíc narůstá hodnota pH (ubývá kyselosti), což se velmi příznivě projevuje omezováním zápachu. Svislá žebra zabezpečují, aby obsah nepřilnul ke stěnám nádoby. Takto uložené zbytky jsou mnohem méně atraktivní pro obtížný hmyz než běžná popelnice na směsný odpad. Vyprazdňuje se ovšem úplně stejně. Jednou za čtrnáct dní sváží rostlinnou biomasu sběrný vůz Technických služeb odděleně od běžného domovního odpadu, o nějž se na základě smlouvy s radnicí stará specializovaná svozová firma Hradecké služby, dcera odpadářského gigantu Marius Pedersen.

Ani stéblo nazmar

Sběrový systém se mění v pravý čas. Lidé čím dál více opouštějí koncept vlastní zeleninové zahrádky u domu. Ba i květinových záhonů ubývá. Občané čím dál častěji kolem svých obydlí sestřihují anglické trávníky a posekané zbytky trávy by zcela nelogicky končily na skládce odpadů.
Lidé ovšem netuší, jak cennou surovinu posílají do městské kompostárny. Ta zpracovává zejména biomasu nashromážděnou při údržbě městské zeleně. V ní mají převahu větve a kompost z rozdrceného dřeva bývá snadno přesychavý. Příměs trávy ze zahrádek je velice vítanou složkou.
Po zimním prořezání mívají však i obyvatelé rodinných domků starost, co s větvemi. Pálit je se už dávno v Hradci Králové nesmí. Ti, co mají ve vybavení zahradní frézy drtič štěpků, nebo ti, kdo mají trpělivost a jsou ochotni vyřezané větve zahradnickými nůžkami nastříhat, mohou bez jakýchkoli obav využít hnědou popelnici. Kdo však má větví hodně, pak by neměl váhat a měl by je odvézt do nejbližšího sběrného dvora. Nemá-li takovou možnost, může si službu u Technických služeb objednat. Ať tak či onak, všechny zelené zbytky se stejně sejdou v jedné městské kompostárně u Březhradu.
Město je tu v nájmu a připravuje si vhodné místo jinde, přesto je třeba ocenit její polohu. Je velmi blízko města, a proto svozová auta nemusejí najíždět zbytečné kilometry. A natolik vzdálená nejbližší zástavbě, že nemůže nikomu překážet.
Jejím produktem je kvalitní zahradnický kompost, který ovšem nemá žádnou certifikaci k prodeji. Technické služby jej využívají k rekultivaci ploch městské zeleně. Kromě nevelké příměsi chybějících dusíkatých látek nemusejí městští zahradníci shánět žádná hnojiva.

Jen to neuspěchat

Hmotnost vytříděného zeleného odpadu má strmě vzrůstající tendenci. Loni bylo dle údajů Daniela Jeřábka do kompostárny z hnědých popelnic dovezeno 1006 tun bioodpadu, dvakrát více, než kolik se jej posbíralo v předloňském pilotním roce (405 tun). Ale také bylo do systému zařazeno více klientů. Jejich počet stále přibývá.
Compostainery se šíří čtvrt po čtvrti, a teprve až se systém zaběhne, postupuje se dál. Na mapě Hradce Králové však z barevného prstence jednotlivých etap sběru biomasy čím dál více vystupuje sněhobílé centrum města. Jen tam napsat Hic sunt leones.
„Ne, že by tam nebyla vhodná místa. V Hradci Králové je velmi rozšířen systém ozeleněných vnitrobloků. Ale hnědé popelnice tam dáme tehdy, až najdeme někoho, kdo si za ně a jejich obsah bude ochoten vzít odpovědnost,“ říká náměstkyně Finfrlová. Chybí také odvaha přidat hnědou popelnici k neosobním sídlištním hnízdům kontejnerů.
„Kromě veřejných oznámení, ve které čtvrti se začíná s tříděním bioodpadu, roznášíme také nabídky na composteinery do schránek. Ty schránky si ovšem vybíráme. A to podle toho, jaké popelnice stojí v den svozu komunálního odpadu před domem. Když je jen jedna stodvacetilitrová, nabídneme majiteli ještě druhou hnědou. U takového uživatele je naděje, že odpad třídí a že compostainer uvítá a bude jej řádně využívat,“ poznamenává Jeřábek. Technické služby si od samého počátku nechtějí samy zakládat na problémy, a proto nevyzývají uživatele velkoobjemových kontejnerů, u nichž nemají po dlouholeté zkušenosti, kdy samy svážely komunální odpad, jistotu dobrého hospodaření s odpady. Občané s velkým kontejnerem, a tudíž i velkou produkcí netříděného komunálního odpadu musejí sami projevit iniciativu, chtějí-li se i oni zapojit do sběru rostlinné biomasy.
Za hnědou popelnici ani za její užívání občan nic neplatí. Očekává se od něho jediné - ukázněné třídění. Jestliže v ní posádka sběrového vozu Technických služeb objeví nepravosti, například plechovky, kameny nebo už zmíněné knedlíky, popelnici nevyprázdní. Při opakovaných problémech si město svou popelnici zase odveze. Důležité je nastavit systém tak, aby od samého počátku dobře fungoval.

Když selže mrazák

Situace, kdy se zkazí větší množství potravin, hradecký sběr bioodpadů řešit neumí, a ani nechce umět. Sběr byl napojen na městský systém zpracování přírodních zbytků při ošetřování zeleně a je oboustranně výhodný - pro občany i pro kompostárnu. Hradecké Technické služby pečují o 520 hektarů zeleně, takže tisíc tun od občanů tvoří jen část zpracovávaných bioodpadů. V menším by svoz i kompostování musely fungovat tak jako tak. Jak budou nakládat s kuchyňskými zbytky, které rovněž na skládku komunálních odpadů nepatří, v Hradci Králové zatím neřeší. Náměstkyně Finfrlová předpokládá, že se bude muset hledat společná cesta s okolními městy a obcemi. I pro velký Hradec Králové jí připadá předpokládaný objem odpadů příliš malý, než aby se na něj dala vybudovat nějaká ekonomicky přijatelná zpracovatelská kapacita.
Ať či onak, hradecký sběr krásně funguje, skládkovat se bude o třetinu méně odpadů a vznikne spousta kvalitního kompostu. Když psali evropští komisaři směrnici o bioodpadu, možná jim takové řešení nepřišlo ani na mysl. Ale v Hradci funguje natolik dobře, že nepochybně brzy najde svoje následovatele.
Jsou však i jiní pionýři sběru bioodpadů, kteří na to jdou přesně naopak. Snadno se kazící biodpady rostlinného i živočišného původu jsou vítaným materiálem pro bioplynové stanice, jakou si právě postavili ve Vysokém Mýtě. Dříve než se však odpad dostane do vyvíječe plynu, musí být celou hodinu při 70 stupních Celsia pasterován. Vyvíjející se bioplyn bude pohánět dva motory s připojenými generátory, každý s výkonem 160 kilowattů. A zbytkovým teplem v hodnotě 200 kilowattů, po oddělení provozního tepla potřebného na vlastní výrobu, se bude topit.
I ve Vysokém Mýtě budou mít stejné compostainery, i tady budou mít starost, aby jim bioodpad nepáchl. Ale budou se naopak velice těšit na knedlíky a čajové sáčky. Život prokáže životaschopnost obou systémů. Lze se nadát, že budou dobře fungovat oba. Na lepší odhad si ponechme ještě čtvrt roku do letních úpalů. Ale už teď musíme počítat s jednou jistotou - nemůžeme se spoléhat na přirozenou inteligenci, co do kterého třídícího kontejneru vhodit. Co bude v Hradci Králové v hnědé popelnici zcela nepřijatelné, na to se ve Vysokém Mýtě budou těšit.

Tabulka:
Pilíře na okrajích města
Počty vydaných compostainerů v Hradci Králové k 25. březnu 2008*

Městská část 120-140 litrů 240 litrů
Malšovice 685 11
Malšova Lhota 141 3
Nový Hradec Králové 588 8
Svinary 149 0
Roudnička 137 2 Třebeš 240 3
Slezské Předměstí 287 2
Pražské Předměstí 396 1
Slatina 120 4
Kukleny 101 6
Plačice 60 0 Březhrad 73 0
Celkem 2977 40

* Každý compostainer v tabulce představuje jednu domácnost zapojenou do systému komunitního kompostování. Zatímco čtvrti s vilkami a rodinnými domy už usilovně třídí rostlinnou biomasu, obyvatelé centra Hradce Králové a panelových sídlišť takovou možnost nemají a nejspíše o sběru ani nevědí. Organizátoři se obávají, že v anonymních sběrných hnízdech kontejnerů by občané nedodržovali čistotu zelené hmoty určené pro kompostárnu. Zavádění sběru biomasy i v městských zelených vnitroblocích si v budoucnu vyžádá obezřetnost a velkou přípravu.

Pramen: Technické služby Hradec Králové

Souvislosti

Města a obce budou muset umožnit občanům vytřiďovat z domovního odpadu pět komodit místo dosavadních tří.
Ke kontejnerům na sklo, papír a plasty přibude nádoba na nápojové kartony a systém sběru biodpadu.
Z domovního odpadu se dá vytřídit nejméně 60 procent využitelných surovin. Využíváme jen dvacet procent.
Hradec Králové ve čtvrtích rodinných domů zahájil sběr rostlinné biomasy, která dosud tvořila 30 až 40 procent objemu popelnic.
Občané osvědčili vysokou míru odpovědnosti - v hnědých popelnicích pro zelenou hmotu se nenašlo nic, co tam nepatří.
Selhali jen zahrádkáři - do zvláštního kontejneru dávali všechno jiné než rostlinnou biomasu, kterou si nejspíše sami zkompostovali.
Z problémových odpadů dnes zraje kvalitní kompost, využívaný k ošetřování městské zeleně.
Ve Vysokém Mýtě pojali zužitkování biododpadů odlišným způsobem. Vystavěli bioplynovou stanici, která vyrábí elektřinu a teplo.
Vážné ponaučení. O tom, co lze odložit do hnědé popelnice na bioodpad, je nezbytné se informovat. V Hradci Králové a ve Vysokém Mýtě jsou podmínky doslova protichůdné.

Praporek 1: Nejvíce lze ušetřit za skládkování či spalování zelené hmoty ze zahrad i z kuchyně
Praporek 2: Za hnědou popelnici ani za její užívání občan nic neplatí. Očekává se od něho jediné - ukázněné třídění.
Praporek 3: Sběr Hradce Králové krásně funguje, skládkovat se bude o třetinu méně odpadů a vznikne spousta kvalitního kompostu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče