Tajemství norských vosků

22. října 2011, 08:06 - Tomáš Nohejl
22. října 2011, 08:06

Více než tři čtvrtiny produkce lyžařských vosků pocházejí z Norska, zemi lyžování zaslíbené. Celé dvě třetiny ovládá značka Swix, která teď vlastní i druhý nejvýkonnější brand Toko. České Skivo z Druchemy pokračuje jen na lokální mapě.  

Foto: Dainese.com

Copak jinde neumí správně smíchat (nebo okopírovat recepis) chemické ingredience? Co přidávají Norové za tajemnou příměs, hodnou zdroje Coca-Coly? „Co tam dávají? Asi srdce, takové vosky nikdo jiný nemá,“ zamyslel se až básnicky Jan Weisshäutel mladší, zaměstnanec české firmy Sprint, která vosky Swix dováží. Nedávno se vrátil z „mazačského kongresu“ v proslulé továrničce v Lillehammeru, malé „garáži“, která zásobuje téměř celý svět.

Kdo maže, ten jede

Swix nabízí 20 vosků skluzných (tedy na sjezdovky, bruslařské běžky a skluzné části klasických lyží), 20 stoupacích (pro klasické lyže), desítku speciálních závodních prášků, k tomu klistry, spreje, čističe a další. Základní sestava červený–modrý–zelený ale zůstává. „Nejen díky posledním dvěma dobrým zimám se prodává mnohem víc také doplňkového materiálu, kartáčů, škrabek, žehliček a čističů,“ dodává Jan Weisshäutel senior, majitel firmy a bývalý lyžař, který stál u světových začátků Kateřiny Neumannové. Podle něj tvoří vosky okolo osmi procent tržeb z prodeje lyžařského materiálu včetně lyží, bot i oblečení.

V základních voscích je pro Swix malé Česko třetím největším trhem po Norsku a  Švédsku. „Mazací kultura tady trvá už generace. Turisti v alpských zemích používají často běžky se šupinami, které se nemažou,“ hledá příčinu Weisshäutel starší. Význam však mají vosky ještě větší než podíl na trhu. Experti se shodují, že na úspěchu lyžaře se podílí ze třetiny jeho fyzická výkonnost, ze třetiny materiál a z další třetiny právě „máza“. „Trénovanost jezdců se vyrovnává, prkna jsou podobná, proto získává mazání stále větší význam,“ potvrzuje Marek Jelínek, reprezentační trenér snowboardistů. Už i oni, volnomyšlenkářští bohémové, začínají poctivě mazat. Poznávají to rychle. Ráno na umrzlém jim to skáče, ale v poledne na tajícím se už zpomaluje a při skocích jde o zdraví. Elitní tým českých běžců na lyžích proto vyčleňuje v ročním rozpočtu na vosky přes milion korun.

Dehet, smůla, včelí vosk

Z českých servismanů se byli na „kongresu“ poučit Martin Krátký od sjezdařů, Jaroslav Lučan od skikrosu a Petr Frühauf, syn slavného šumavského trenéra, který čerstvě nastupuje jako posila k běžcům. A dozvěděli se ledacos zajímavého. „Největší význam kladou Norové na přípravu nové lyže. Jak ji promažete, tak vám bude jezdit, tak vám vydrží. Učili nás, jak správně brousit hrany, čistit je, kolik pokládat vrstev, jak silně žehlit,“ vypráví Weisshäutel junior. 

V počátcích lyžování se mazalo dehtem, který má neukončenou chemickou stavbu, takže v průběhu jízdy reagoval. Pak se přidával včelí vosk, smůla jehličnanů, tuky a oleje. První vosk na umělé bázi vyrobili právě ve Swixu. Norské firmě, založené Švédy. Nyní se do vývoje vosků investují tisíce eur ročně. Vývoj nového typu trvá až tři roky, vše se musí řádně otestovat. Nositelem progresu je hlavně závodní řada Cera Nova.

Nejdůležitější poznatky přicházejí z vrcholné úrovně ve světovém poháru. Kromě servismanů národních týmů vysílá Swix i další značky své vlastní specialisty, kteří objíždějí celý seriál závodů. Ve sjezdařské sekci tu pracují bývalí slovinští závodníci Sparovec nebo Rebečak. Běžci zase mají vlastní testovací základnu ve Sjusjöenu. I skokani používají stejné vosky, jen je na skluznice většinou roztírají pouze korkem, bez použití žehličky.

Norové myslí i na životní prostředí. „Fluor je toxický až při 300 stupních Celsia a lyže se zažehlují při 110 až 170 stupních, při 180 se skluznice roztaví. A v přírodě se fluor rozpadává velmi rychle,“ vysvětluje zažitá klišé Weisshäutel mladší. Proti velkému množství prachu používají servismani ochranné štíty a masky. V kamionu norského týmu najdete i speciální vzduchové odsávačky, za milion korun jednu.

A co z toho plyne pro obyčejného turistu, který se složitou alchymií nechce zabývat? Každopádně si nechte lyže připravit, hlavně ty nové, v servisu. „Zkontrolujte si pak, zda vám zažehlený vosk správně strhli ze skluznice. Často se tam nechává a lidi se pak diví, proč jim lyže nejede, když je navoskovaná,“ radí Weisshäutelové. Pak taky zapomeňte na kombi-lyže. Nejedou ani jedním stylem. Do kopce kloužou, po rovině brzdí. „V Norsku už se ani nevyrábějí, nikoho tam by nenapadlo si je koupit. Každý má dvoje, jedny na ,bruslení‘, druhé na klasiku,“ dodávají oba svorně.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče