Tajemství norských vosků

22. října 2011, 08:06 - Tomáš Nohejl
22. října 2011, 08:06

Více než tři čtvrtiny produkce lyžařských vosků pocházejí z Norska, zemi lyžování zaslíbené. Celé dvě třetiny ovládá značka Swix, která teď vlastní i druhý nejvýkonnější brand Toko. České Skivo z Druchemy pokračuje jen na lokální mapě.  

Foto: Dainese.com

Copak jinde neumí správně smíchat (nebo okopírovat recepis) chemické ingredience? Co přidávají Norové za tajemnou příměs, hodnou zdroje Coca-Coly? „Co tam dávají? Asi srdce, takové vosky nikdo jiný nemá,“ zamyslel se až básnicky Jan Weisshäutel mladší, zaměstnanec české firmy Sprint, která vosky Swix dováží. Nedávno se vrátil z „mazačského kongresu“ v proslulé továrničce v Lillehammeru, malé „garáži“, která zásobuje téměř celý svět.

Kdo maže, ten jede

Swix nabízí 20 vosků skluzných (tedy na sjezdovky, bruslařské běžky a skluzné části klasických lyží), 20 stoupacích (pro klasické lyže), desítku speciálních závodních prášků, k tomu klistry, spreje, čističe a další. Základní sestava červený–modrý–zelený ale zůstává. „Nejen díky posledním dvěma dobrým zimám se prodává mnohem víc také doplňkového materiálu, kartáčů, škrabek, žehliček a čističů,“ dodává Jan Weisshäutel senior, majitel firmy a bývalý lyžař, který stál u světových začátků Kateřiny Neumannové. Podle něj tvoří vosky okolo osmi procent tržeb z prodeje lyžařského materiálu včetně lyží, bot i oblečení.

V základních voscích je pro Swix malé Česko třetím největším trhem po Norsku a  Švédsku. „Mazací kultura tady trvá už generace. Turisti v alpských zemích používají často běžky se šupinami, které se nemažou,“ hledá příčinu Weisshäutel starší. Význam však mají vosky ještě větší než podíl na trhu. Experti se shodují, že na úspěchu lyžaře se podílí ze třetiny jeho fyzická výkonnost, ze třetiny materiál a z další třetiny právě „máza“. „Trénovanost jezdců se vyrovnává, prkna jsou podobná, proto získává mazání stále větší význam,“ potvrzuje Marek Jelínek, reprezentační trenér snowboardistů. Už i oni, volnomyšlenkářští bohémové, začínají poctivě mazat. Poznávají to rychle. Ráno na umrzlém jim to skáče, ale v poledne na tajícím se už zpomaluje a při skocích jde o zdraví. Elitní tým českých běžců na lyžích proto vyčleňuje v ročním rozpočtu na vosky přes milion korun.

Dehet, smůla, včelí vosk

Z českých servismanů se byli na „kongresu“ poučit Martin Krátký od sjezdařů, Jaroslav Lučan od skikrosu a Petr Frühauf, syn slavného šumavského trenéra, který čerstvě nastupuje jako posila k běžcům. A dozvěděli se ledacos zajímavého. „Největší význam kladou Norové na přípravu nové lyže. Jak ji promažete, tak vám bude jezdit, tak vám vydrží. Učili nás, jak správně brousit hrany, čistit je, kolik pokládat vrstev, jak silně žehlit,“ vypráví Weisshäutel junior. 

V počátcích lyžování se mazalo dehtem, který má neukončenou chemickou stavbu, takže v průběhu jízdy reagoval. Pak se přidával včelí vosk, smůla jehličnanů, tuky a oleje. První vosk na umělé bázi vyrobili právě ve Swixu. Norské firmě, založené Švédy. Nyní se do vývoje vosků investují tisíce eur ročně. Vývoj nového typu trvá až tři roky, vše se musí řádně otestovat. Nositelem progresu je hlavně závodní řada Cera Nova.

Nejdůležitější poznatky přicházejí z vrcholné úrovně ve světovém poháru. Kromě servismanů národních týmů vysílá Swix i další značky své vlastní specialisty, kteří objíždějí celý seriál závodů. Ve sjezdařské sekci tu pracují bývalí slovinští závodníci Sparovec nebo Rebečak. Běžci zase mají vlastní testovací základnu ve Sjusjöenu. I skokani používají stejné vosky, jen je na skluznice většinou roztírají pouze korkem, bez použití žehličky.

Norové myslí i na životní prostředí. „Fluor je toxický až při 300 stupních Celsia a lyže se zažehlují při 110 až 170 stupních, při 180 se skluznice roztaví. A v přírodě se fluor rozpadává velmi rychle,“ vysvětluje zažitá klišé Weisshäutel mladší. Proti velkému množství prachu používají servismani ochranné štíty a masky. V kamionu norského týmu najdete i speciální vzduchové odsávačky, za milion korun jednu.

A co z toho plyne pro obyčejného turistu, který se složitou alchymií nechce zabývat? Každopádně si nechte lyže připravit, hlavně ty nové, v servisu. „Zkontrolujte si pak, zda vám zažehlený vosk správně strhli ze skluznice. Často se tam nechává a lidi se pak diví, proč jim lyže nejede, když je navoskovaná,“ radí Weisshäutelové. Pak taky zapomeňte na kombi-lyže. Nejedou ani jedním stylem. Do kopce kloužou, po rovině brzdí. „V Norsku už se ani nevyrábějí, nikoho tam by nenapadlo si je koupit. Každý má dvoje, jedny na ,bruslení‘, druhé na klasiku,“ dodávají oba svorně.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít