Tajemství čtvrté skupiny

17. října 2010, 05:07 - Šimek Robert
17. října 2010, 05:07

Tři krevní skupiny sice již před ním rozpoznal rakouský biolog Landsteiner, teprve významný český neurolog a psychiatr Jan Janský ale roku 1907 popsal a správně zařadil všechny čtyři.

Foto: Zuzana Šmajlerová

Ještě roku 1923 si většina Čechů myslela, že krevní skupiny objevili Američané. Ke změně došlo v témže roce za zajímavých okolností. Chirurgové Neuwirth, Jirásek a Zahradnický se zúčastnili VI. Mezinárodního chirurgického kongresu v Londýně, kde byly důležitým tématem transfuze. Švédský chirurg Riek se jich při té příležitosti zeptal, zda znají Jana Janského a vědí, že byl první, kdo popsal čtyři krevní skupiny. Překvapení lékaři se po návratu do vlasti ihned pustili do ověřování informací a nakonec Janského, který byl tou dobou už dva roky po smrti, konečně objevili pro český národ.

Psychiatr na bicyklu

Jan Janský se narodil roku 1873 v Praze na Smíchově v rodině obchodníka. Vystudoval smíchovské gymnázium a po maturitě se roku 1892 zapsal na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde tehdy přednášely takové kapacity, jako patolog Jaroslav Hlava, internista Josef Thomayer či chirurg Karel Maydl.

Janský v té době sportoval, především jezdil na kole. Závodil za Smíchov a byl velmi úspěšný. Vypráví se, že šel na zkoušku z psychiatrie k profesoru Karlu Kuffnerovi ještě v cyklistickém dresu přímo ze závodu, přesto obstál na výbornou. Po promoci se ucházel o místo sekundáře nebo mladšího asistenta nejprve na chirurgii a pak na gynekologii, ale nikde ho nevzali. Místo bylo jen na psychiatrii, kde byl přednostou kliniky již zmíněný přísný a nesmlouvavý profesor Kuffner. Janský zde přesto nastoupil. Se šéfem sice nebylo snadné vyjít a služba byla těžká, pro mladého medika se ale nakonec práce psychiatra stala životním posláním.

Duše a krev

Janský se v oboru brzy zorientoval a pouštěl se stále intenzivněji do vědecké práce. Psychiatrická léčebna byla tehdy v bývalém městském blázinci sv. Kateřiny na takzvaných Kateřinkách a podobala se spíš klášteru než moderní klinice. Janský ale i zde přicházel s novými nápady. Začal například zaměstnávat nemocné, a zavedl tak už koncem

19. století léčbu prací.

Jako psychiatr se zabýval vztahem mezi aglutinací (shlukováním krve) a duševními nemocemi. Po několikaletém výzkumu pak dospěl k poznání, že tento vztah neexistuje, tedy že srážení krve nelze dávat do žádné souvislosti s duševním onemocněním člověka.

Během zkoumání ale přišel na mnohem důležitější věc, která souvisela s transfuzemi. Ty totiž byly na přelomu 19. a 20. století stále velkým hazardem – pacienta buď zachránily, nebo zabily. Janský po dlouhém studiu zjistil, že krevní séra jsou různá a ne všechna mají stejný vztah k červeným krvinkám. Roku 1907 se mu podařilo najít čtyři základní krevní skupiny, které označil římskými číslicemi I., II., III. a IV.

Jan Jánský (1873-1921)
Narodil se 3. dubna 1873 v Praze v rodině obchodníka. Roku 1898 absolvoval lékařskou fakultu a stal se psychiatrem. Zabýval se vztahem mezi shlukováním krve a duševními nemocemi, jeho největším úspěchem se ale stal objev čtyř krevních skupin. Roku 1914 byl jmenován profesorem České univerzity a zástupcem přednosty psychiatrické kliniky. Po vypuknutí první světové války ale dobrovolně odešel na frontu, kde roku 1916 prodělal srdeční záchvat. Na jeho následky pak 8. září 1921 také zemřel.

Jedna navíc

Objev krevních skupin ovšem nebyl úplně nový. Již roku 1901 publikoval rakouský biolog a fyzik Karl Landsteiner práci s názvem „O projevech aglutinace lidské krve“, ve které využil k výzkumu svou vlastní krev a krev jedenadvaceti kolegů. Podařilo se mu ale rozpoznat jen tři krevní skupiny A, B a 0. Čtvrtou skupinu AB, která díky své vzácnosti v původních vzorcích chyběla, doplnili až později jeho nástupci.

Janský o Landsteinerově práci nic nevěděl. Přesto prokázal existenci čtvrté krevní skupiny a navíc provedl i správnou klasifikaci celé soustavy. Objev, který otevřel cestu k dalšímu studiu vlastností krvinek, nebyl ale v době vzniku plně doceněn. Janský sám ho pokládal za vedlejší produkt, o čemž svědčí i jeho vlastní vyjádření, že „systematické vyšetřování nepřineslo žádný cennější praktický užitek, objevilo jen zajímavá fakta“. Výzkumu krve se navíc nadále nevěnoval. Základem jeho činnosti zůstala psychiatrie, vedle toho se zabýval i neurologickými otázkami.

Uznané prvenství

Mezitím se v Praze stal docentem psychiatrie a krátce po začátku první světové války byl jmenován profesorem na České univerzitě. Přesto šel dobrovolně do války a jako rakouský plukovní lékař sloužil na frontě. Do vlasti se vrátil teprve roku 1916 po prodělaném srdečním infarktu a postupně navázal na předchozí kariéru. Roku 1918 nastoupil na místo přednosty neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze, oslabené srdce se mu ale nakonec stalo osudným. Tři roky po válce, v září roku 1921, zemřel v Černošicích na následky ischemické choroby.

Objev krevních skupin znamenal revoluci ve zdravotnictví, zpočátku se ale prosazoval jen velmi pomalu. Vinu na tom měl i sám Janský, který výsledky výzkumu nedocenil a také je nijak prakticky nevyužil.

Odborná veřejnost na něj přesto nezapomněla a americká lékařská komise roku 1921 definitivně uznala jeho prvenství, když ho upřednostnila před Landsteinerem. Vyzdvihla vysokou vědeckou úroveň jeho práce a ocenila, že dokázal vystihnout podstatu prob-lému a vytvořit ucelenou klasi
fikaci krevních skupin.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče