Tajemné kouzlo tyrkysu

04. srpna 2003, 00:00 - Nikoleta Alivojvodič, alivojvodic@profit.cz
04. srpna 2003, 00:00

Kdysi dávno lidé věřili v kouzelnou moc drahých kamenů. Byli přesvědčení, že je ochrání před zlými duchy, nemocemi a nebezpečím. Funkci amuletu však postupně nahradila funkce ozdobná.

Pověry říkají, že tento modrý kámen zbledne, je-li jeho majitel nemocen

Kdysi dávno lidé věřili v kouzelnou moc drahých kamenů. Byli přesvědčení, že je ochrání před zlými duchy, nemocemi a nebezpečím. Funkci amuletu však postupně nahradila funkce ozdobná.

Aby kámen mohl být oprávněně nazván drahým, musí současně splnit několik podmínek. Musí lahodit lidskému oku, což v podstatě znamená, že musí mít vysoký lesk a lom světla, ale také hezkou barvu (pokud není čirý nebo průhledný). Kámen musí být rovněž stálý, tj. odolný vůči vnějším chemickým a mechanickým vlivům. Jeho houževnatost zajišťuje především vysoká tvrdost a odolnost vůči otěrům. Věda odlišuje drahé kameny anorganické a organogenní. Do první skupiny patří minerály, kdežto organogenní kameny pocházejí ze zvířat či rostlin (například perly či jantar, který je zkamenělou pryskyřicí). Tvrdost minerálů se měří takzvanou Mohsovou stupnicí (podle německého mineraloga Friedricha Mohse), která srovnává deset dobře známých minerálů. Stupeň jedna (mastek) je nejměkčí, stupeň deset (diamant) naopak nejtvrdší. Drahé kameny jsou zpravidla minerály, které mají tvrdost vyšší, případně rovnou stupni sedm (křemen), ale existují i výjimky (např. opál o tvrdosti 6). Tvrdost tyrkysu je proměnlivá. Maximálně však dosahuje stupně 6, což ho řadí mezi ozdobné kameny či polodrahokamy.

Legendy o modrém kameni

Odstín tyrkysu (většinou modrý či zelenomodrý) může být ovlivněn kyselostí potu lidí, který ho nosí, jejich kosmetikou nebo přílišným působením světla. V minulosti panovalo přesvědčení, že zesvětlání kamene signalizuje nemoc jeho nositele. Peršané dokonce podle zabarvení tyrkysu předpovídali počasí. Název tyrkys pochází od tureckých obchodníků (francouzsky se mu říkalo pierre turquoise - kámen z Turecka), kteří tento kámen přivezli do Evropy. Turečtí vojáci nosili tyrkys jako amulet. Jeho kámen zdobí dokonce i rukojeť Mohamedova meče. Šperky zdobené tyrkysem používali již faraoni ve starém Egyptě (byly nalezeny i v hrobce Tutanchamóna). Národy Aztéků, Toltéků a Olméků, jež se usadily ve Střední Americe, zdobili tyrkysovou mozaikou posmrtné masky. Podle jejich náboženského přesvědčení tyrkys byl určen výhradně jako dar bohům. Nikdo ho nesměl nosit ani vlastnit. Rovněž severoameričtí indiáni věřili v zázračnou moc modrého kamene - nosili ho při léčebných rituálech a na lovu. Dokonce i středověcí lékaři tvrdili, že kámen má sílu protilátky proti jedům škorpiónů a hadů. Arabové nazývali tyrkys „fyruzeh“ (šťastný). Říkali, že přinese svému nositeli štěstí a úspěch a ochrání ho před chudobou.

Jen pro silné osobnosti

A komu bude tyrkys určitě slušet? „Nejlépe se hodí k typům, které snesou světlejší tóny. Ideálně k jarnímu, protože v sobě modrá barva skrývá žlutý podtón, a ten je jarní. Dále pak k letním a podzimním typům, ale spíše k jejich světlejším variantám,“ vysvětluje vizážista Michal Zachar a dodává: „Tyrkysová barva patří mezi teplé barvy. Přináší pocit dorozumění mezi lidmi. Proto byla u národů žijících v souladu s přírodou (obzvláště u indiánských prérijních kmenů severní Ameriky) dávána jako dárek. Tyrkys v mládí pomáhá stabilizovat a rozvíjet sílu osobnosti člověka. V pozdějším věku (nad 20 let) se doporučuje k nošení již utvořeným osobnostem. Lidem s nižším sebevědomím nedodává stabilitu, ale naopak ji ubírá. Jde o kámen, který kumuluje a posiluje energii u svého nositele. Ovšem pokud ji onen nositel má. Jinak jej celkově potlačuje. Je vhodný pro chvíle, kdy chce dotyčná osoba nenásilně, ale přitom výrazně vyniknout“.

Jak se kdysi vážily drahokamy

Východní obchodníci s drahými kameny kdysi užívali k jejich vážení černá zrnka rohovníku (plody tohoto stromu jsou u nás známé jako svatojánský chléb - právě jejich lusky obsahují velké množství malých černých semínek). Průměrná váha jednoho zrnka rohovníku se jen velmi málo liší od současného metrického karátu. Rohovník se anglicky řekne carob - což je slovo velmi blízké karátu. S postupem času se zavedlo měření na miligramy. Jeden metrický karát váží 200 mg.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče