Tady kosmetika nezabere

17. ledna 2008, 17:21 - Táňa Králová
17. ledna 2008, 17:21

Hitem letošní sezony bude škrtání dotací velkým podnikům

Společná zemědělská politika Evropské unie je téměř padesátiletá dáma. Prodělala už několik operací a omlazovacích kůr, ale s kondicí na tom není nejlépe… Řada jejích orgánů selhává a neplní funkce, ač jí Brusel dopřává přes čtyřicet procent peněz z rozpočtu, tedy kolem padesáti miliard eur. Sešlá padesátnice se má proto podrobit kompletní zdravotní prohlídce. Doporučení na takzvaný health check jí předepsala Evropská komise, jež s návrhem na postup léčby seznámila v listopadu minulého roku všechny příbuzné (rozuměj členské země), ale zdaleka u nich nenašla pochopení. Celé konsilium (jednotlivé státy a Evropský parlament) se teď bude v jarních měsících radit, jaké procedury ke zlepšení především finančního zdraví unijní politiky naordinovat, aby byla připravena na radikálnější zákrok, který má podstoupit od roku 2013.

Ani Brusel nevěří, že se evropská sedmadvacítka bude schopna dohodnout během letošního roku na principech health checku, který má přizpůsobit společnou politiku dnešní unii a měnícímu se světu a „vydláždit“ cestu k zásadnější reformě plánované za pět let. Debata o kontroverzních bodech zdravotní dokumentace bude nejspíš pokračovat za českého předsednictví v první polovině příštího roku. Už jen proto bychom si měli doma rychle ujasnit, jak to vlastně myslíme s úsilím o reformu společné zemědělské politiky unie (SZP), ke kterému se hlásí vláda ve svém programu.

Topolánek ji rád nemá.

Předseda vlády Mirek Topolánek nemá unijní agrární politiku zrovna v lásce. Spojuje ji s přívlastky socialistická, škodlivá, absurdní. „Jaké jsou její deklarované cíle? Dostatek levných potravin, což zní dnes trochu jako výsměch. Bráníme se levným dovozům, podporujeme neefektivní a drahou produkci a nakonec ještě platíme za to, aby si nějaká třetí země koupila naše draze vyprodukované mléko za malé peníze,“ opřel se premiér do SZP na předvánočním slavnostním vyhlášení farmy roku, kterou vybírá Asociace soukromého zemědělství. Společnou politiku kritizuje za nespravedlivost k zemědělcům v nových členských zemích. Obyvatelé České republiky „z toho cirkusu nic nemají, ale ještě ostrouhají, když na našem otevřeném trhu působí globální vlivy, a proto je máslo za čtyřicet místo za pětadvacet korun“. Topolánek si pomáhá hláškou komiků Šimka a Grosmanna „nechci slevu zadarmo“, když na potraviny si v podstatě připlácíme dvakrát. „Společná zemědělská politika je jedním z témat našeho předsednictví, unie musí revidovat neefektivní a drahé programy. Nebude ale vůbec jednoduché vnutit naši liberální vůli Francouzům, kteří unii povedou před námi,“ prohlásil český premiér. Jenže to vypadá, že s liberální vůlí, natož jejím vnucováním konzervativní Francii, to nebude natolik žhavé.

Z bojovníka moderátor.

„ČR se připravuje na to, že bude dělat spíše moderátora mezi extrémními pozicemi Francie a Švédska, s nimiž sdílíme předsednictví a musíme vytvořit osmnáctiměsíční společný program. Čeští představitelé se na nějaký výrazný posun v reformě SZP nechystají, předpokládají, že iniciativu tady bude mít hlavně Francie,“ uvedl v rozhlase ředitel Pražského institutu pro globální politiku Petr Lebeda. Upozornil, že Česko musí být do poloviny letošního roku připraveno zprostředkovat společného jmenovatele pro společný program předsednictví tří států a zejména si vyjasnit vlastní vizi zemědělské politiky. Nebo nám tady možná přijde vhod, že v případě ratifikace Lisabonské smlouvy EU všemi členy během tohoto roku nebude už předsednictví tím, co bývalo, a Česko na to trochu spoléhá? Všechny obecné proreformní proklamace, které dosud zaznívaly z Prahy, zůstávají proklamacemi, naopak se zdá, že snahy Bruselu o modernizaci SZP chceme spíš přibrzďovat. Alespoň tomu nasvědčuje první přijetí takzvané zdravotní kontroly.

Velkým brát.

Z materiálu Evropské komise vyčnívají tři otázky: za prvé posvítit si na agrární dotace, aby byly účinnější a jejich distribuce jednodušší, za druhé přizpůsobit nástroje tržní podpory původně zavedené pro šest členských zemí dnešní realitě a za třetí vypořádat se s novými problémy, které přinášejí klimatické změny, biopaliva či hospodaření s vodou. V české reakci na health check nejhlasitěji zazněl odpor proti uvažovanému omezení přímých plateb velkým podnikům. „Proti tomu budeme silně protestovat. Mohli bychom přicházet až o čtyřicet procent přímých plateb,“ kritizoval ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Považuje za nepřijatelné, aby farmy byly trestány za svou velikost, ač současně vnímá, že malí sedláci jsou více spjati s půdou a mají bližší vztah k životnímu prostředí. „Tradici českého zemědělství nám nikdo nemůže zazlívat,“ prohlásil Gandalovič. Jenže ono do evropského agrárního modelu, založeného na rodinných farmách, jaksi nezapadá.

Fischlerův stín.

Už dříve pojmenoval českou odlišnost bývalý agrární komisař Rakušan Franz Fischler: „Pro Evropu musí platit, že zemědělství si ponechá dvojí funkci – zemědělského producenta a vykonavatele veřejných služeb. Když se tak neděje, vede to nutně k narušení evropské kulturní krajiny, obdobně jako k tomu částečně došlo násilnou kolektivizací v Česku. Model zemědělství, který má v úmyslu pouze dobývat maximální výnosy z půdy a hospodářských zvířat, skutečně odmítám.“ Fischler se snahou omezit dotace velkým podnikům, orientovaným na zisk, zhruba před pěti lety neuspěl, teď se v jiném podání znovu vrací. Komise se nechce smířit s tím, že osmdesát procent všech podpor ze SZP putuje pětině největších podniků. Její muška míří na jedny z největších příjemců agrárních dotací, mezi něž patří britská královna a monacký kníže, kteří ročně dostávají kolem 250 až 300 tisíc eur. Místo bohatých dotací by velké celky měly těžit z výhody své velikosti, unie totiž tyto klíčové podpory chápe i jako sociální dávky rodinám sedláků, aby je udržela na venkově. Do této představy ale příliš nepasují naše akciovky a družstva s námezdními pracovníky, kteří přes stále rostoucí zisky v zemědělství dostávají jedny z nejnižších mezd. O špatně placenou práci v tomto odvětví Češi nestojí, trvale v něm proto pracuje odhadem deset tisíc cizinců, především Ukrajinců.

Rozstřelili testovací balonek.

Poslední návrh z dílny současné komisařky Mariann Fischer-Boelové spočívá v krácení základních dotací až o 45 procent těm, kteří ročně berou nad 300 tisíc eur (asi osm milionů korun). Čtvrtinové škrty by si představovala u farmářů, kteří ročně dostávají více než 200 tisíc eur. Podpory od sta do dvou set tisíc eur by se snížily o desetinu. Gandalovič namítá, že Česko by taková degresivita plateb postihla nejvíce ze všech členů. V první záplavě kritiky ovšem nezmínil jednu podstatnou věc. O uspořené peníze nás komise nechce připravit, zůstanou v republice, což potvrzuje zahraniční tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil, který byl přitom, když komise v Bruselu představovala health check nevládním organizacím. „Členský stát je bude moci použít na nějaké specifické dotace, třeba podpořit mléko při rušení produkčních kvót,“ říká Pospíšil. Míní, že čísla o krácení dotací komise vypustila jako testovací balonek: „Oznámený příklad škrtů neprojde, ale nějaké omezení se dá očekávat.“ Ostatně eurokomisařka po prvním velkém křiku z Česka a Německa, které má ve východní části podobné typy podniků jako u nás, připustila možnost některých výjimek. I Gandalovič v posledních dnech své vyjádření v této věci poněkud poupravil. Připustil, že když peníze zbylé z „očesání“ velkých podniků zůstanou v členské zemi, dá se o tom diskutovat. „Toto téma bude hitem letošní sezony. Otázka, zda bojovat proti stropům dotací pro velké příjemce má mnoho pohledů – ekonomický, ekologický a politický,“ dodává. Proti škrtům u vysokých podpor se ozval Zemědělský svaz, zastupující velká družstva a akciové společnosti. Varuje, že tento krok by „znehodnotil jejich komparativní výhody, které jsou žádoucí pro vyšší konkurenceschopnost evropského zemědělství vůči USA a dalším trhům“. O komparativních výhodách velkých celků, jejichž vzorem jsou americké farmy, už přitom agrární lídři v posledních letech moc nemluví. Hlavní je vybojovat co nejvyšší dotace.

Nejmenší z kola ven.

Česko naopak podporuje záměr komise zvednout minimální laťku pro přiznání dotací. „Unie nechce dávat peníze lidem, kteří nejsou opravdovými farmáři, žijí ve městech a u chalupy na venkově mají třeba jeden hektar a tři ovce. Počet takových příjemců dotací stoupá, kupříkladu ve Velké Británii jich za poslední tři roky přibylo na šedesát tisíc, v Dánsku kolem čtyřiceti tisíc,“ ilustruje Pospíšil. Podobné to bude i v Česku, každoroční přírůstek žadatelů o evropské dotace o necelou tisícovku je v nejmenší sledované kategorii – do třiceti hektarů. Tato zdaleka nejpočetnější skupina (kolem třinácti tisíc příjemců) ovšem dostává pouze necelá čtyři procenta peněz z klíčových unijních podpor, což je pro úspory rozpočtu zanedbatelné. EU si totiž předsevzala úkol dál přiškrtit podíl agrárních výdajů. Zatímco v roce 1990 vydávala bruselská pokladna na společnou politiku 65 procent financí, nyní kolem čtyřiceti procent a během pěti let má nastat pokles zhruba o pět procent. „Dá se uvažovat o snížení pod hranici 32 procent od roku 2013, ale ještě si to musíme propočítat,“ říká opatrně ministr Gandalovič. Jeho úřad doporučuje, aby se Česko, dokud bude čistým příjemcem peněz z unijního rozpočtu, aktivně neřadilo mezi země, které budou prosazovat významné oklešťování výdajů na budoucí zemědělskou politiku. Přitom Topolánkova vláda si do programového prohlášení napsala, že bude usilovat o revizi výdajů SZP. Pozice resortního ministerstva v duchu: „Jsme pro revidování politiky, ale za podmínky, že se toho pro nás moc nezmění,“ je patrná i u dalších návrhů přicházejících z Bruselu. Podobný postoj má Agrární komora, jejíž prezident Jan Veleba prohlašuje: „Evropa není na razantní změny pravidel do roku 2013 připravena. Nedělejme ukvapené závěry a činy, které by nás mohly v budoucnu mrzet.“

Napište to na web!

Uším daňových poplatníků by mělo lépe znít, že jejich peníze budou více směřovat na rozvoj venkova na úkor klasických agrárních dotací. Myslí si to i evropští politici, přitom během pěti let většinou nehodlají připustit významnější finanční přesun, ke kterému se je snaží přimět komisařka Boelová. „Chceme převádět finanční prostředky z přímých plateb ve prospěch venkova, ale takovým způsobem, aby podmínky byly pro všechny členské státy shodné,“ diplomaticky říká Gandalovič. Český venkov si nejspíš bude muset počkat. Na nezemědělské investice jde přitom z českého Programu rozvoje venkova jen asi šestnáct procent prostředků. Většina peněz ze zhruba třináctimiliardového balíku ročně je určena pro zemědělce, kteří se k tomu mohou těšit na dalších devatenáct miliard korun z přímých plateb. Komu se nelíbí společná zemědělská politika, může své připomínky napsat přímo agrární komisařce, která k tomu euroobčany na svém blogu vyzývá. „Tato politika se financuje z veřejných prostředků a zahrnuje mnohem víc úkolů než jen dotace příjmů zemědělců. Proto chci, aby svůj názor vyjádřil každý, kdo má co říci. Jen tak můžeme udělat změny, které odrážejí to, co lidé skutečně chtějí.“ Nezvyklé gesto. Neměli by o názory domorodců stát také národní politici, kteří za nás svým hlasem rozhodnou?

BOX: Reflexe na jinou situaci Velká poptávka po mléku prudce zvedla jeho ceny, evropští zemědělci ho přitom nemohou vyrábět víc, jinak by zaplatili pokuty. I to je dnešní unijní agrární politika, která trvá na udržení mléčných kvót regulujících produkci do roku 2015. Na nečekaný vývoj na trhu chce EU při takzvané zdravotní prohlídce SZP reagovat alespoň postupným zvyšováním výrobních limitů či menšími sankcemi při jejich překročení. Od letoška zvedla kvóty o dvě procenta, je však otázkou, zda je to dostatečné. Komise chce přehodnotit také intervenční nákupy obilí, jejichž původním smyslem byla záchranná síť. Samostatnou kapitolou jsou biopaliva, která se dostala do střetu s potravinami. Biolihu a bionaftě se přičítá nevítané zdražování potravin, komisařka Boelová proto apeluje na rychlý vývoj biopaliv druhé generace.

BOX: Na hektar i dobytek Přímé platby v českém zemědělství Jde o klíčové dotace, které tvoří dvě části: plošná platba na hektar zemědělské půdy, hrazená z unijního rozpočtu (vloni 2791,50 Kč), a doplňkové platby z národního rozpočtu, které směřují na ornou půdu (vloni 1755 Kč), na skot, ovce a kozy (2549 Kč na velkou dobytčí jednotku), chmel (6430 Kč/ha), len na vlákno (3843 Kč/ha) a brambory pro výrobu škrobu (2636 Kč/ha). - Letos má jít na tyto dotace celkem devatenáct miliard korun (přes 11,8 miliardy z EU, asi 7,2 miliardy korun z českého rozpočtu). - Při vstupu do EU dostali čeští zemědělci pouze padesát procent proti tomu, co jejich konkurence v původních členských zemích, a to s možností doplatit 30 procent z národních zdrojů. Každý rok unie přidává pět procent, s evropskou patnáctkou se srovnáme v roce 2013. - Vyplácejí se na zhruba 3,5 milionu hektarů z celkových 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy v ČR.
- Téměř šedesát procent z přímých plateb hrazených unií čerpá zhrubatisícovka podniků s výměrou nad tisíc hektarů.

TABULKA: Amerika v Evropské unii Velikostní struktura zemědělských podniků v Česku – ke konci roku 2006 Výměra obhospodařované zemědělské půdy (ha)*Podniky celkem*Podniky fyzických osob*Podniky právnických osob -*počet*výměra*počet*výměra*počet*výměra -*abs.*%*ha*%*abs.%*ha*%*abs.*%*ha*% do 5*23 948*54*36 543*1,023 761**57,1*36 124*3,5*187*6,9*419*0 5–10*5 117*11,5*35 495*1,0*5 039*12,1*34 927*3,4*78*2,9*568*0 10-50*9000*20,3*201 402*5,7*8 731*21,0*194 319*19,0*269*9,9*7 083*0,3 50–100*2 043*4,6*143 315*4,1*1 907*4,6*133 582*13,0*136*5,0*0,4 100-500*2 372*5,4*517 784*14,6*1 849*4,4*367 883*35,9*523*19,2*149 901*6,0 500-1000*788*1,8*575 083*16,3*222*0,5*151 996*14,8*566*20,8*423 087*16,8 1000-2000*691*1,6*978 137*27,7*68*0,2*89 553*8,7*623*22,9*888 584*35,4 2000 a více*350*0,8*1 047 781*29,6*6*0*15 406*1,5*344*12,6*1 032 375*41,1 Celkem*44 309*100,0*3 535 540*100,0*41 583*100,0*1 023 790*100,0*2 726*100,0*2 511 750*100,0 Pramen: ČSÚ, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče