Systémový problém

14. listopadu 2007, 18:11 - Luděk Bednář
14. listopadu 2007, 18:11

Naprostá většina manažerů se domnívá, že úniky informací ohrožují společnost

Souhlasíte s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou, že úniky informací z trestních spisů jsou pro společnost velmi nebezpečné?

  • Ano 81,8 %
  • Ne 9,5 %
  • Nevím 8,7, %

V poslední době upoutaly pozornost veřejnosti úniky informací z policie a státních zastupitelství. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká žádala, aby je Bezpečnostní informační služba prošetřila, k čemuž ji vedl případ odstupujícího vicepremiéra Jiřího Čunka. Vláda Mirka Topolánka však její žádost odmítla. V rozhovoru pro Mf Dnes Vesecká prohlásila, že úniky informací jsou pro společnost velmi nebezpečné. Souhlasí s ní 81,8 procenta manažerů.
Opačný názor má respondent: „Za situace, kdy politici neumožňují vyšetřování podezřelých, aby udrželi vládu, je tlak medií mimo jiné na základě úniků jedním ze způsobů, jak chránit občany před zkorumpovaným státem.“
Na hlubší problém odkazuje odpověď: „Chce se mi odpovědět ano, protože by se dít neměly. Únik informací je však zřejmě jen indikátorem jiného, možná ještě většího problému - systémového.“
Pochybnosti o položené otázce zaznívají v odpovědi: „Domnívám se, že otázka není dobře položená. Ono je totiž v podstatě úplně jedno, odkud informace unikají - zda z trestních spisů, policejních zdrojů, tajných služeb, nebo odněkud jinud. Pokud však tyto informace obsahují citlivé údaje, pak míra nebezpečnosti takových úniků je velmi vysoká. Protože se však uvedené zdroje nezabývají jen případy typu 'trafika po dědovi', je toto jednání určitě mimořádně nebezpečné pro široký okruh zainteresovaných (svědci, přímí účastníci a tak dále).“
Velmi sofistikovaně odpovídá manažer: „Zdůvodnění odpovědi ano: Když to trochu přeženu, dalo by se říct, že pro společnost jsou velmi nebezpečné policie, státní zastupitelství i fungování soudů. Je-li možné zahájit trestní stíhání na objednávku, schvalovat odposlechy jako na běžícím pásu a bez řádného odůvodnění, získávat informace z trestních spisů třetích osob a využívat je k vydírání či vhodnému dávání do oběhu, nebo dokonce někoho nespravedlivě odsoudit, pak to je skutečně velmi nebezpečné.
Zdůvodnění odpovědi ne: Zkušenost z porevolučních let je tristní - téměř nikdy není odsouzena a uvězněna velká ryba, především je-li napojena na politiku. Existuje jen málo výjimek, a to ještě většinou jde o případy, v nichž dotyčný udělal velkou chybu nebo se postavil ještě větší rybě. Úniky z trestních spisů mohou být 'morálním' trestem, nedostaví-li se už ten skutečný, soudní, nebo způsobem, jak zabránit zametení věci pod koberec. Správně má být hrozba kriminalizace a odsouzení faktorem (pokud nefungují morální zábrany), který brání lidem páchat trestné činy. Když je však riziko odsouzení minimální nebo lze snadno uniknout, pak samozvaní ochránci práva a úniky informací mohou převzít tuto roli.“
V tomto duchu pokračuje respondent: „Podle toho, pro jakou společnost. Pro společnost zkorumpovaných politiků jsou úniky informací velmi nebezpečné. Pro společnost frustrovaných policejních vyšetřovatelů jsou však jediným prostředkem k informování veřejnosti o kauzách, jejichž vyšetření politici zablokovali. Z obecnějšího hlediska jde o velmi nebezpečný postup, který je ospravedlnitelný pouze v krizových situacích. Léčbou by mohl být většinový volební systém, v němž sice vítěz bere vše, ale pouze na čtyři roky. Pokus o přechod k takovému systému deklarovali Václav Klaus a Miloš Zeman při podpisu opoziční smlouvy. Výsledkem však byl mocenský kartel, jehož jediným, byť skrytým cílem bylo rozdělení kořisti, tedy této země. S následky tohoto kartelu se potýkáme dodnes a současné řízené úniky informací jsou rovněž jeho důsledkem.“
Jasno má manažer: „Za velmi nebezpečné považuji úniky informací z trestních kauz, které jakýmkoli způsobem směřují k politikům a veřejným činitelům. Domnívám se, že je třeba se ptát, komu takový únik prospěl. Je však nutné připustit i to, že informace je normálně prodána, aby se obohatil ten, kdo ji poskytl, ať už ji získal jakkoli. Toto i mnoho dalších věcí svědčí o současném propojení světa politiky a zločinu.“
Navazuje na něho respondent: „Jde o jednu ze zcela základních otázek každé demokracie. Jen je směšné, že to zdůrazňuje právě Renata Vesecká, která evidentně v některých případech nemá zájem na jasném došetření případů, v nichž figurují státní zaměstnanci nebo současní či bývalí politici.“

Odpovídalo 137 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče