Syrečková válka v Bruselu

06. února 2006, 00:00 - PETR HAVEL
06. února 2006, 00:00

OCHRANA ZNAČEK Správný název výrobku je základem jeho úspěchu na trhu. V tuzemsku však přibývá zboží, které nese značky obchodních řetězců, takzvané Private Label. A výrobci nechtějí zůstávat v anonymitě. Naopak, v Bruselu již zuří válka o známky, které jim zaručí exkluzivitu.

Budvar si již při vstupu do Unie v Bruselu vymohl tři ochranné známky

OCHRANA ZNAČEK Správný název výrobku je základem jeho úspěchu na trhu. V tuzemsku však přibývá zboží, které nese značky obchodních řetězců, takzvané Private Label. A výrobci nechtějí zůstávat v anonymitě. Naopak, v Bruselu již zuří válka o známky, které jim zaručí exkluzivitu.

Exkluzivitu výrobce v teritoriu celé Evropské unie zajišťuje takzvaná ochrana zeměpisného označení původu, například Českobudějovické pivo. Pokud Brusel na základě žádosti výrobce označení zařadí do seznamu chráněných značek, nemůže jej používat žádný jiný subjekt. Nové členské státy jsou přitom oproti staré patnáctce v nevýhodě.

KAPROVY UŠI

Česko si přitom již při vstupu do Unie jako jediné z nováčků vymohlo uznání tří ochranných známek, všechny z oblasti pivovarnictví. Konkrétně jde o názvy Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský pivovar. Na spadnutí jsou další dva výrobky - Pohořelický kapr a perníkové cukrovinky Štramberské uši.

Návrh na udělení ochrany zeměpisného označení původu u obou specialit by měl vyjít v úředním věstníku Evropské unie. Poté budou mít zainteresované strany půlroční lhůtu na vznesení případných námitek. „Není důvod, proč by to neměly dostat,“ říká ministr zemědělství Jan Mládek.

SYREČKY S OPLATKOU

S ostatními tuzemskými zeměpisnými známkami je to však podstatně složitější. V současné době se v Bruselu bojuje o dva - o Karlovarské oplatky a Olomoucké syrečky. Ačkoliv komise ještě nerozhodla, z Evropského parlamentu už zazněly námitky, bohužel i s politickým podtextem.

Například šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení a europoslanec Bernd Posselt poukázal na německou pekárnu Wetzel v bavorském Dillingenu, která produkuje Karlsbader Oblaten. Rakouská lidovecká poslankyně Agnes Schierhuberová zase tvrdí, že se Olomoucké syrečky dělají podle staré receptury i v její zemi pod názvem Olmützer Quargel.

Za českou stranu bojuje především europoslankyně Jana Bobošíková. Ta obvinila Posselta ze snahy napomáhat německým výrobcům na úkor českých a ze zpochybňování poválečného uspořádání Evropy. „Chci černé na bílém, že Evropská komise bude postupovat podle nestranných objektivních postupů,“ požaduje Bobošíková. Například v případě Karlovarských oplatek je podle ní neodmyslitelnou surovinou k výrobě karlovarská vřídelní voda, což je jedno z určujících kritérií a nevyvratitelných důvodů pro registraci ochrany názvu Karlovarské oplatky.

ČESKÝ PROBLÉM

Daleko větší význam než „regionální“ názvy, jako například Štramberské uši, mají pro tuzemské výrobce známky typu Český med a především České pivo. Jejich uznání bude Brusel teprve řešit. Už nyní je však jasné, že s přídavným jménem „český“ bude hodně velký problém. Unie totiž na takové označení pohlíží jako na diskriminaci srovnatelných zahraničních výrobků. Český svaz pivovarů a sladoven i Český svaz včelařů, které o uznání značek usilují, nicméně věří, že ochranu nakonec prosadí.

Opatrný optimismus panuje i na ministerstvu zemědělství. „Bude jistě problematické ochranu značek s názvem »český« prosadit, ale šance tu je. Naše argumenty pro uznání jsou racionální, je tu tradice používaných technologií a například naše pivo má specifické parametry,“ myslí si Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva.

Celkem by měla Unie rozhodnout zhruba o 30 tuzemských žádostech ochrany zeměpisného označení původu. Kromě již zmíněných značek včetně ochrany českého piva obecně se žádosti týkají například chodského, starobrněnského či znojemského piva, Černé Hory nebo Březnického ležáku.

LOKÁLNÍ BITKY

Jak je pro některé výrobce exkluzivita výroby především dobře prodejných a známých potravin důležitá, demonstruje letitý spor o ochrannou známku tavených sýrů Apetito. Ten vede mlékárna TPK Hodonín se společností BEL Sýry Česko. Podle šéfa TPK Oldřicha Obermaiera je hodonínská mlékárna jediným vlastníkem ochranné známky Apetito, kterou má registrovanou od roku 1993. BEL ale prodává sýry s názvem Apettito (tedy se se dvěma „t“) i přesto, že Krajský soud v Brně loni rozhodl ve prospěch hodonínské mlékárny. BEL by tak téměř identický název neměl používat.

Případ ukazuje, jak je zavedený název pro výrobce důležitý. I za cenu, že BEL zřejmě porušuje práva k ochranné známce, běží na sýry s dvojitým „t“ televizní reklama a výrobce riskuje vysoké pokuty. Jenže výrobek se dobře prodává, a tak to patrně za risk stojí. V případě sýrů jde přitom „jen“ o tuzemský trh - ochranné známky platné pro celou Unii jsou samozřejmě ještě větší byznys a jejich uznání také znamená velmi intenzivní lobbing.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče