Synové Svatoplukovi

07. listopadu 2008, 17:33 - István Lékó
07. listopadu 2008, 17:33

Pokud strana chce s ČSSD uhrát důstojný výsledek, ...

Celý podtitul: Pokud chce strana s ČSSD uhrát důstojný výsledek, měl by spor Topolánek–Bém co nejdříve skončit smírem

Bém jde proti Topolánkovi. Topolánek jde proti Bémovi. Nic jiného už nemůže udělat větší radost Paroubkovi, vítězi komunálních a senátních voleb. Takto se dá shrnout horkou fázi povolebního hysterického boje o moc před prosincovým kongresem ODS.
Po ostré a kritické reakci prezidenta Václava Klause na adresu Mirka Topolánka se dalo čekat, že někdo jeho prapor zvedne a půjde do prosincové bitvy o post předsedy strany. Topolánkovým sokem se logicky musel stát místopředseda ODS a pražský primátor Pavel Bém. Dalo by se říct: klasická situace před kongresem. Není totiž možné, aby jediným kandidátem na předsedu byl pouze Topolánek.
Pár dnů po volbách to vypadalo, že Topolánek je úplně odepsaný. Nejhorší variantou by pro něj bylo, kdyby byl za předsedu ODS zvolen Pavel Bém, zároveň by padla vláda, vznikla by jakási úřednická, kterou by řídil nevýrazný padlý hejtman z Moravy, a celé předsednictví EU by se událo pod taktovkou euroskeptického prezidenta Klause. Jistě by to bylo poněkud bizarní období české politiky, podobné několikaměsíčnímu úřadování vlády bývalého guvernéra ČNB Josefa Tošovského s prezidentem Václavem Havlem v zádech.
Jenže jak šel čas, všichni aktéři si pomalu uvědomovali komplikovanost situace a poté, co Bém ohlásil kandidaturu, předseda strany začal razit klidnější variantu. Spočítal si spojence, a když zjistil, že jich má překvapivě stále dost, nabídl Bémovi místo otevřené stranické války zajímavý kompromis. Nikdy se totiž ještě nestalo, že by dlouhý vnitrostranický boj přinesl nějakému politickému uskupení prospěch. A pokud ODS chce v parlamentních volbách (nejpozději) v polovině roku 2010 uspět proti ČSSD, měl by spor Topolánek–Bém co nejdříve skončit smírem.
V čem tento nečekaný tah spočíval? Topolánkova nabídka, kterou Bémovi učinil krátce před svým památným a dramatickým projevem v Praze na Žofíně, měla tři hlavní body.
První se týkal osoby budoucího předsedy ODS. Topolánek na tento post navrhoval europoslance Jana Zahradila. Ten má dobré vztahy s premiérem, s pražským primátorem, ale i s prezidentem. Navíc se soustředí na evropskou agendu, tudíž ve vnitropolitických otázkách by nevyhledával konflikty. Druhým bodem byl návrh, aby Topolánek zůstal v čele vlády do parlamentních voleb, ať by se konaly na podzim 2009 či v létě 2010. Třetí bod spočíval v nabídce pro Béma: pražský primátor a místopředseda ODS by byl potvrzen jako lídr strany do parlamentních voleb, ať by se konaly kdykoliv.
Dalo by se říci, že šlo o velkorysou nabídku. Topolánek by nejpozději do července 2010 opustil politiku, a navíc by do parlamentních voleb bylo zachováno dosavadní status quo pro oblast byznysu, což pro mnohé znamená jediný důvod zůstat v politice.
Bém si údajně vzal 24 hodin na rozmyšlenou a nakonec prý řekl, že tento New Deal, návrh o triumvirátu, nepřijímá. To vše se událo dva dny před již zmíněným nedělním projevem Topolánka o tom, že bude kandidovat na šéfa strany. Od předsedy ODS šlo o logický krok: Chceš válku? Tak jdu do toho taky!
Základem každé válečné strategie je klam, a přestože Topolánkův návrh vypadal jako upřímný, Béma zřejmě nepřesvědčil. Možná, že kdyby premiér obětoval ministra vnitra Ivana Langra, jak to veřejně a opakovaně vyžadoval Bém, dohoda by byla možná. Jenže Topolánek si nic takového dovolit nemůže. Nejen proto, že by vypadal jako premiér-loutka. Umí dobře počítat a hlasy z regionů, které mu dokáže Moravák Langer zajistit, nebudou na prosincovém kongresu k zahození. Spojenectví Topolánek–Langer bylo potvrzeno i veřejně, okamžitě po ukončení projevu na Žofíně. První, kdo si s Topolánkem v přímém televizním přenosu spektakulárně plácnul ve stylu „give me five!“, byl Langer.
Bém je cholerik, a proto se dá očekávat, že jeho nepřátelé buď budou předstírat slabost, aby vyvolali z jeho strany nějakou arogantní reakci, nebo budou hledat možnosti, jak ho iritovat. Typickým příkladem je jmenování Martina Červíčka ředitelem pražské policie. Tento krok Bém označil za zločin a diverzní akci ministerstva vnitra. Místopředseda strany je zabarikádovaný v Praze, v baště ODS. Základní strategií válečníka, před kterým stojí silně opevněný hrad se schopnými bojovníky, je neplýtvat silami při dobývání a jednoduše ho obejít. Zdá se, že si Topolánek zvolil tuto strategii. Prahu nechá Prahou a soustřeďuje se na regiony. Na to, že na venkově mnoho lidí už má sice Topolánka plné zuby, ale popularita pražského primátora je zde ještě menší, můžeme vzít jed. Svědčí o tom i výsledky hlasování o delegátech, kteří v prosinci z venkova přijedou do Prahy volit nového předsedu. Ve většině míst, kde se volby již konaly, Topolánek drtivě vyhrál. Naposledy v Litoměřicích minulý týden, kdy si prý Bém odnesl porážku 9 : 46! Takže skoro 1 : 5 ve prospěch Topolánka. Válečník, který má takovou převahu a chce vyhrát, musí podle příručky čínského vojevůdce mistra Suna udělat jen jedno: zaútočit.
Dnes to vypadá, že bude-li otevřená válka, na kongresu ODS Topolánek vyhraje. Bém by se mu měl vyhnout, zda má pud sebezáchovy, a dohodnout se. Ten největší nepřítel totiž sedí za volantem plně natankovaného a rozjetého dvacetitunového oranžového kamionu a znovu chce přejet ODS. Není-li už pozdě, zastavit Jiřího Paroubka půjde jen společnými silami. Zde ani Topolánek ani Bém nepotřebují rady Číňana Suna, stačí si vzpomenout na knížete Svatopluka.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče