Syndrom volební únavy

18. října 2013, 12:00 - Tomáš Plhoň, Euro
18. října 2013, 12:00

Čeká nás mimořádný volební týden a v České republice to poslední dobou znamená hlavně jednu věc: pokud jste doteď měli nějaké přátele, beze stopy zmizeli. Stala se z nich podivná stvoření hájící program těch či oněch, nebo bojujících proti tamtěm i támhletěm.

Místo známých a kamarádů teď máte Babišovy protikorupční bojovníky, Okamurovy romobijce, zastydlé ODSáky, v horším případě fanoušky pana prezidenta nebo rovnou komunisty. Střílí agitacemi na sociálních sítích, nedopřejí vám klidné posezení v hospodě, osloví vás třeba i na toaletě v zaměstnání. Pokud nikoho takového neznáte, jste to nejspíš právě vy. Byť je letos velký počet nerozhodnutých voličů, nebo těch, kteří na protest k urnám vůbec nepřijdou, na rozdíl od let minulých rozhodně svou situaci neřeší mlčenlivou ignorací. Naopak.

Frekvence, s níž mezi lidem zaznívá kompaktní dvojice vět „koho budeš volit?“ a „hele, vůbec nevim“, by se dala měřit v myriádách. Do toho obrazovky plní vámi dosud obdivované osobnosti, celebrity a myslitelé, kteří zpívají písničky o tom, že „už toho máme dost“.

Obroda zezpoda

Pokud chcete před volebním mumrajem utéct, nemáte šanci. Ještě před pár lety tomu tak nebývalo a stojí za to se zamyslet nad tím, jestli celá ta změna není vlastně pozitivní. Jestli i přes tu všudypřítomnou otravnost vlastně Česko nezažívá tak trochu obrodu zespoda. Politické myšlení se, alespoň v blízkosti nějakých voleb, stává běžnou součástí života, a to rozhodně je určitý jev vyspělých demokracií. Potíž je, že zespoda možná naše demokracie dospívá, shora ale stále cítíme tu samou hnijící zdechlinu. Navíc, sbírka kandidátů nenaznačuje, že by se na tom v následujících čtyřech letech mělo něco změnit. Pokud ano, tak leda k horšímu.

I tak ale může mít člověk trochu radost nad tím, jak si Češi pomalu ale jistě nacházejí své místo ve fungování demokratického systému. Dovedla je k tomu sice hlavně nespokojenost, deziluze a vztek, ale špetka smyslu pro politiku tam přeci jen je. Kdo ví? Třeba se za pár let nebudu muset třást strachy při každém pohledu na stranické preference… Ale to bude ještě běh na dlouhou trať.


Podívejte se na volební spoty:

ČSSD

Svobodní

Piráti

TOP 09

Hlavu vzhůru

KDU-ČSL

SPOZ

ANO 2011

Úsvit přímé demokracie


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Vítejte zpátky, neveřejné zakázky

Ve víru volebních průzkumů

Měnit, či neměnit Ústavu?


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče