Symbol Západu zamířil do důchodu

05. listopadu 2010, 11:03 - Jakub Křešnička
05. listopadu 2010, 11:03

Kazetový přehrávač Sony Walkman po třiceti letech končí ve své rodné zemi

Japonci jsou známí svou úctou ke stáří. Možná proto poslali walkman do důchodu až nyní, i když má své nejlepší časy dávno za sebou. Když firma Sony rozeslala do obchodů poslední zásilku kazetové legendy, která se zrodila v roce 1979, a ukončila její výrobu v rodné zemi, zaplavila média vlna vzdechů od „pamětníků“. Pro lidi zpoza železné opony má přídech sentimentu, šlo o jeden ze symbolů Západu, který jste si mohli vzít všude s sebou. Ostatně walkmany se v Čechách prodávaly už za socialismu. Lidé za ně byli ochotni utratit i zhruba tisíc korun. Mohli se pak blýsknout před méně šťastnými přáteli, kteří nejnovější výkřik techniky neměli. Zlidovělá scénka z filmu Pupendo „repráky hýr, dráty hýr, kazeťák hýr“, mluví za vše. „Znamenal zespotřebnění muziky. Velkou možnost pro to, aby se muzika dostala ještě blíž lidem,“ vyjádřil se k úspěchu walkmanů hudební publicista Vladimír Vlasák.

Nikdo není dokonalý

„Poprvé se mi walkman dostal do rukou, když mi bylo asi devět. Byl světle zelený, propašovala jsem ho na školní hřiště, abychom si podle něj mohli s kamarády zazpívat,“ vzpomíná Rosie Swashová, hudební redaktorka britských listů The Guardian a The Observer. „Mé další vzpomínky jsou méně příjemné: ta zatracená věc rozžvýkala mé s láskou nahrané mixy písniček z rádia, zpomalovala hraní, když jí docházely baterie, a kvalita přehrávání byla navíc dost špatná,“ dodává. Podobné vzpomínky má z osmdesátých a devadesátých let asi každý fanoušek hudby. Walkman způsobil podobnou revoluci, jako před ním vynález kazet, který na druhou kolej odsunul vinylové desky. „Určitě stojí za to zmáčknout tlačítko pauzy technologického vývoje, abychom se mohli zamyslet, jak ta krabička změnila naše životy. Osobní stereo bylo jako droga, která dočasně změnila vaše vnímání světa, ale také umožnila oddělit se od bezprostředního okolí,“ upozorňuje nostalgicky Susie Rushtonová, sloupkařka novin The Independent.

Složitý porod

„Zrod Sony Walkmanu, z hlediska kultury nejdůležitějšího kusu technologie posledních padesáti let, je výborný příběh,“ uvádí své vyprávění o vynálezu přehrávače Pierce Fawkes, newyorský bloger a zakladatel společnosti PSFK, která se věnuje sledování trendů a inovací. Přístroj se vyvíjel v sedmdesátých letech, původně se měl jmenovat The Pressman a sloužit měl jako diktafon pro novináře. V testech ovšem selhal, protože kvalita přehrávání byla pro přepis rozhovorů příliš chabá. Pak ale přišel požadavek od zakladatele společnosti Masaru Ibuky, který chtěl poslouchat muziku v letadle. Vývojový tým ke krabičce přidal sluchátka a poslal vynález šéfovi. Ibuku přístroj zaujal stejně jako jeho kolegu Akio Moritu, který jej chtěl rozšířit mezi mladé zákazníky. Narazil ale u obchodních a marketingových týmů. Nedokázaly si představit, že uspěje. „Masaru Ibuka and Akio Morita měli výborný odhad toho, co lidé chtějí. I když okolí jejich vizi nevěřilo, dokázali produkt protlačit firmou ke zdárnému konci,“ konstatuje Fawkes.

Walkman ještě neumírá

Od uvedení na trh se po celém světě prodalo přes 220 milionů walkmanů. Firma Sony používá původně podceňovaný název pro všechny osobní přehrávače, které vyrábí. A ani sami milovníci kazet se nemusejí hrozit. Jedenatřicetiletý technologický důchodce to za sebou nemá úplně, i když třeba v Česku se dávno neprodává. „Prodej kazetových přehrávačů Walkman byl ukončen pouze v Japonsku, evropský trh v prodeji nadále pokračuje“ uvedla manažerka Sony Ivana Katančíková. Nejmenovaný zástupce firmy Sony také pro Los Angeles Times řekl, že po přístroji existuje „stálá, i když malá poptávka“, a tak se neplánuje úplné stažení ani z amerického trhu, kde je za necelých 30 dolarů stále k mání. Podle informací Wall Street Journal firma Sony outsourcuje výrobu do Číny a bude walkmany nabízet také v Asii a na Středním východě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče