Světová finanční krize: záchrana incestem

20. října 2008, 05:01 - Martina Martinovičová
20. října 2008, 05:01

Světový bankovní sektor se z krize zachrání z velké části vlastními penězi.

Bude to on, kdo později skoupí znárodněné finanční domy a kdo zatáhne státní dluhy za jejich vyčištění od špatných aktiv. Nový bankovní Fénix vznikne ve jménu silné koncentrace. Jak skončí příliš chamtiví šéfové bank?

Na světové finanční krizi vydělají silné finanční skupiny, které budou nakupovat zesláblé nebo očištěné banky. Ti chytří, zdraví a dostatečně silní, kteří nepodlehli pokušení obchodovat s pochybnými cennými papíry jištěnými hypotékami. Bankovní sektor dostane naprosto novou podobu, jejímž hlavním rysem bude silná koncentrace. Svět se začne točit jinak. Z velkých obrů se stanou ještě větší, finanční skupiny se ještě více propojí. A dostanou nová regulační pravidla.

Příkladem možné budoucnosti jsou poslední kroky velkých finančních skupin. Jeden z nejbohatších lidí světa Warren Buffett prostřednictvím své investiční společnosti Berkshire Hathaway koupil za pět miliard dolarů část akcií největší finanční společnosti Wall Street – Goldman Sachs. Za akcie amerického koncernu General Electric pak zaplatil tři miliardy dolarů.

Citigroup, podle majetku největší banka v USA, začala před dvěma týdny usilovat o koupi šesté největší americké banky Wachovia. Jednání už spěla do finále, když do hry vstoupil rival – americká banka Wells Fargo. Přestože původně měl tahanice o Wachovii rozhodnout soud, obří Citigroup nakonec po dohodě s americkou centrální bankou ustoupila. Akcie Wachovie po ohlášení uzavření kontraktu posílily. Stejně tak stouply akcie bankovního holdingu Morgan Stanley poté, co v ní největší japonská banka Mitsubishi UFJ Financial Group koupila více než pětinový podíl za devět miliard dolarů. V pátek ohlásila francouzská PNP Paritas, že kupuje 75procentní podíl v belgické bance Fortis. Jak je vidět, zájem nakupovat je, protože krize stáhla ceny dolů.

Banky se ovšem postaví i do role kupců špatných aktiv, která se přesunou do záchranných fondů. A pro bankovní sektor to může být i velmi dobrý byznys, pokud ovšem nakoupí za dobré ceny.

CO BUDE DÁL

• krize zdaleka nekončí, lze očekávat velké výkyvy na akciových trzích

• evropské země a Spojené státy čeká recese

• klíčové bude, v jaké konečné podobě vlády realizují své záchranné balíčky

• rozpočty některých zemí se mohou propadnout do hlubokých deficitů, což může vyústit v růst daní

• banky výrazně omezí úvěry pro firmy

• Pakt stability a růstu se odsouvá na vedlejší kolej

• vznikne zcela nový svět bank, který se bude točit podle nových pravidel

Krize pro horních deset milionů

Soudobou krizi, která svými propady akciových trhů již překonala tu z 30. let, lze označit za krizi elit. Prodělávají na ní především bohatí. Ti, kteří drželi své investice v akciích, ti, kteří riskovali, protože měli s čím.

Na krizi nedoplatí klienti bank, kteří v nich mají peníze na běžných účtech, termínovaných vkladech či jiných garantovaných produktech. Vyšší záruky deklarované nyní vládami jednotlivých států jsou sice spíše psychologickým krokem, nicméně pokud nedojde k panice, dokonale postačí k tomu, aby nikdo o své peníze v bance nepřišel.

Velkým otazníkem ovšem zůstávají dopady na daňové poplatníky. Pokud vlády začnou uvolňovat peníze na sanaci bank, mohou se začít jejich rozpočty propadat do takových deficitů, že zvýšení daní bude nevyhnutelné. Naštěstí pro nás si banky na českém trhu již svojí revitalizací prošly, do toxických instrumentů neinvestovaly, jejich pády tedy rozhodně nehrozí. Zůstanou s dveřmi otevřenými.

Naproti tomu zcela jistě krize dolehne na ty, kteří úvěry financují svůj rozvoj, tedy na firmy. Banky výrazně omezí přísun peněz do ekonomiky a k tomu se přidá již téměř s jistotou recese ekonomik Evropy i Ameriky, která firmám odebere odběratele.

Bylo by ovšem naivní si myslet, že nejhorší je za námi. Že plány Ameriky a Evropy na záchranu finančního sektoru ihned začnou zabírat a svět se uklidní, akciové trhy obnoví růst. Ne! Čeká nás velmi pravděpodobně ještě nejedna silná vlna otřesů cen.

Nikdo se totiž ještě pořádně nezamyslel nad tím, o čem konkrétně záchranné kroky jednotlivých zemí vlastně budou. Zda skutečně avizované vyšší záruky zemí za vklady lidí projdou schválením vládami a parlamenty příslušných zemí, jako se to zatím stalo pouze v Česku a Irsku. Zda skutečně státy budou mít na to převzít majetkovou kontrolu nad znárodněnými bankami, kapitálově je posílit, dosadit tam schopné manažery a rychle dobře prodat. Zda na takové operaci vydělají. Zda je rozumné vytvářet obrovské žumpy na špatné pohledávky a pak se v nich řadu let hrabat a prodávat je s návratností v řádu desítek procent. A zda slibované pomoci nepřesahují možnosti státních rozpočtů.

V každém případě krize není zdaleka u konce. Nejlépe to poznáme na burzách, kde budou ceny akcií dál výrazně kolísat. Může se tedy stát, že na kapitálových trzích prožijeme ještě nejeden hluboký pád.

Vše je otázkou ceny

Klíčovou úvahou, kterou se nyní zabývá svět, je: Kdo zvolil lepší řešení krize? Evropa nebo Amerika? Je lepší znárodnit, zasanovat a prodat, nebo očistit celý sektor? Takto položená otázka ovšem není příliš namístě. Obě metody jsou možné a v odborných knihách popsané. Záleží na rozsahu pomoci a především na cenách, za které se bude odehrávat.

Češi by v tomto ohledu měli zůstat nad věcí, oboje si totiž již prožili a přežili. Druhá polovina devadesátých let a čištění bankovního sektoru stálo daňové poplatníky stovky miliard korun. A rok 2001s sebou nesl bezprecedentní znárodnění Investiční a Poštovní banky a její prodej se stoprocentní státní garancí do rukou ČSOB. Ta na obchodu velmi slušně vydělala. Česká konsolidační agentura se prala se špatnými pohledávkami z bank téměř dvacet let, než sama sobě dovolila zaniknout.

Ale gigantický fond, který chce Amerika vytvořit na toxická aktiva svých bank, bude polykat něco trochu jiného. Nebudou to především špatné úvěry, ale špatné cenné papíry. Bude záležet na tom, za kolik je bude vykupovat. Podle posledních informací by měl nakupovat metodou reverzní aukce, podle které prodá pohledávku ten, kdo za ni bude chtít nejnižší cenu. Nákup za dobrou cenu plus dobrý prodej by tedy nutně nemusel vytvářet ztráty. Cenný papír navíc není nedobytný úvěr, může doběhnout do konce splatnosti a jeho držiteli se pak investované peníze mohou zčásti vrátit.

Krugman: Evropa je lepší

Plán evropských zemí na vyléčení finančních institucí cestou rekapitalizace považuje čerstvý držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman za lék, který by mohl zabrat, narozdíl od vytvoření gigantického fondu na odkup špatných pohledávek. Krugman chválí Velkou Británii, jež podle něj byla první, která Evropě prošlápla cestu řešení krize. „Brownova vláda dala najevo ochotu uvažovat o finanční krizi s jasnou hlavou a rychle se vypořádat s jejími důsledky. S tout
o kombinací věcnosti a rozhodnosti se nemůže rovnat žádná jiná západní vláda, ze všeho nejméně ta americká,“ napsal Krugman v deníku New York Times. Britská vláda šla podle něj přímo k jádru problému – a s ohromující rychlostí ho začala řešit. „Zástupci premiéra Browna oznámili plán významných kapitálových injekcí do britských bank, podpořených zárukami za jejich dluhy. To by mělo znovu rozhýbat mezibankovní půjčky,“ píše Krugman.

Problém dnešní světové krize podle něj totiž tkví především v nedostatku kapitálu. Proto je namístě, aby vlády poskytly finančním institucím další kapitál výměnou za vlastnický podíl. Tento postup podle něj osobně upřednostňoval i šéf americké centrální banky Ben Bernanke, ovšem ministr financí Henry Paulson takové řešení odmítal a vyhlásil vlastní plán vytvoření gigantického fondu.

Americká vláda nicméně minulý týden svůj plán záchrany bankovního sektoru pozměnila. Z balíčku 700 miliard dolarů, z kterého měl fond odkupovat od bank špatné pohledávky, rozhodla vyčlenit 250 miliard dolarů a nakupovat za ně akcie bank. Zhruba polovina z celkové sumy má jít devíti předním bankám v zemi, a to Bank of America, Wells Fargo, Citigroup, JPMorgan Chase & Co, Goldman Sachs, Morgan Stanley, Bank of New York Mellon, Merrill Lynch a State Street.

Evropa posílá masivní kapitálové injekce

Jak to tedy evropské země dělají? Ve shodě, a přece jen každá trochu jinak. Zástupci vlád zemí eurozóny se dohodli na tom, že finančnímu sektoru poskytnou přes 1,5 bilionu eur, tedy v přepočtu téměř dva biliony dolarů. Ty chtějí použít na garance pro obchody bank na mezibankovním trhu a na případnou kapitálovou podporu svých finančních ústavů. Evropští politici už jasně řekli, že odvrácení krize je důležitější než dodržování Paktu stability a růstu, který přikazuje dodržování rozpočtové disciplíny. Tento pakt tak Evropa dočasně či trvale dala k ledu.

Šéfové vlád členských zemí minulou středu na summitu v Bruselu podpořili navržený záchranný plán. Předseda Evropské komise José Barroso uvedl, že s ním souhlasilo všech 27 členských států, tedy nakonec i Česká republika. Premiér Mirek Topolánek totiž na summitu prosazoval především respektování férové hospodářské soutěže a nechával postoj Česka dlouho otevřený. Prosazoval respektování pravidel pro státní pomoc a nesouhlasil příliš s tím, že některé státy vyhlásily stoprocentní záruky na všechny vklady.

Velká Británie, která je v celé Evropské unii tradičně nejsilnějším zastáncem kapitalismu a volného trhu, rozhodla vložit až 37 miliard liber do tří svých ohrožených bank – Royal Bank of Scotland, HBOS a Lloyds TSB. Stát se stane v těchto bankách největším akcionářem, ovšem postupně se chce svého podílu zbavovat. „Až akcie prodáme, daňoví poplatníci dostanou tyto investice zpět se ziskem,“ prohlásil britský ministr financí Alistair Darling.

Britská vláda současně pomoc bankám spojila s řadou podmínek, které se týkají například odměn pro jejich management. Letos by si například neměli členové správních rad vyplácet odměny v hotovosti. Banky se také mají soustředit na úvěry malým firmám a majitelům domů, pomáhat lidem, kteří mají potíže se splácením hypoték. Záchranné balíčky v rozměru sto miliard eur ohlásilo i Rakousko, Španělsko, Nizozemsko a Dánsko.

Švýcarsko pomůže téměř bilionem

Ve čtvrtek ohlásilo nebývale štědré záchranné kroky i Švýcarsko. Svůj bankovní systém podpoří několika desítkami miliard dolarů. Hlavním příjemcem státní pomoci bude banka UBS, které stát nabídl až 54 miliard dolarů (992 miliard korun) na odkup špatných cenných papírů. Konkurenční Credit Suisse získala také nabídku na vládní asistenci, avšak zatím se rozhodla ji nevyužít. Místo toho získá až deset miliard franků od investorů, včetně katarského investičního fondu Qatar Investment Authority, který je již nyní hlavním akcionářem banky. Credit Suisse není úvěrovou krizí postižena tak těžce jako UBS. Minulý týden dokonce uvedla, že počítá, že z otřesů ve finančním sektoru vyjde jako vítěz, a poohlíží se po nových akvizicích.

Německá vláda minulý týden schválila vytvoření fondu na stabilizaci finančních trhů v objemu až 500 miliard eur (přes 11,5 bilionu korun), z nichž sto miliard by měla vláda vyčlenit pro okamžité využití. Tato suma představuje celou výši ročního státního rozpočtu. Podle německé kancléřky Angely Merkelové jde o opatření směřující ke stabilizaci celého finančního systému, nikoli jen jednotlivých bank. Většina z těchto peněz bude použita jako garance pro obchody na mezibankovním trhu. Určitý objem peněz chce mít spolková vláda závazně připraven na případné přímé kapitálové injekce bankám. V takovém případě by ovšem stát namísto vedení dané banky rozhodoval i o celkové strategii, poskytování úvěrů, ale také o výši mezd členů managementu.

Podobné balíčky minulý týden připravovaly i další státy. Francouzská vláda slíbila podpořit svůj bankovní sektor částkou 320 miliard eur. Paříž podle prezidenta Nicolase Sarkozyho nedovolí, aby nějaká banka padla. „Jednotná Evropa už přislíbila více než Spojené státy,“ prohlašuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče