Svět za sklem aneb brýle dělají člověka

18. srpna 2003, 00:00 - Jana Hájková
18. srpna 2003, 00:00

Návštěva u očního vizážisty může přinést příjemná překvapení jak změnit svůj vzhledProcento lidí v České republice, kteří nosí brýle, je jistě vysoké. Avšak počty těch, kteří nosí opravdu vkusné a slušivé brýle už tak vysoké rozhodně nejsou.

Návštěva u očního vizážisty může přinést příjemná překvapení jak změnit svůj vzhled

Procento lidí v České republice, kteří nosí brýle, je jistě vysoké. Avšak počty těch, kteří nosí opravdu vkusné a slušivé brýle už tak vysoké rozhodně nejsou.

Nové obroučky si sice v prodejně optiky mnozí zkoušeli a slušely jim, ale když došlo na lámání chleba a začali je běžně nosit, zjistili, že se v nich necítí. Najednou vypadají starší, brýle nepříjemně zvýrazňují některou část jejich obličeje nebo dokonce dělají ze svého majitele nevýraznou osobnost, jiného zase udělají třeba přísnějším nebo chladným. Jak je to možné? Existují vizážisté, kteří radí jak se oblékat, jaké nosit značky hodinek, jak se mají ženy líčit a jak česat. Existují ale také odborníci na image, kteří dokáží doporučit ty správné brýle. I když si to na rozdíl třeba od oblečení tolik neuvědomujeme, právě ony nejvíce ovlivňují pohled druhých na nás.

V dokonalém souladu

Co vše je tedy nutné brát v úvahu při výběru brýlí? Důležitý je především tvar, velikost, barva obrouček i zabarvení skel. Nezapomenout dávat pozor na proporce, aby brýle nedeformovaly obličej, ale naopak s ním byly v dokonalém souladu. Ovšem nejdůležitější je barva. V poslední době převládá názor, že obruba v kombinaci zlaté a hnědé rozhodně nic nezkazí. Omyl. V e většině případů dělá svého majitele starším. Člověk najednou „zešedne“. Záleží však také na tvaru i velikosti očí a především na velikosti obočí. Oko musí být za brýlemi vidět.

Růžová skla?

Svou roli hraje samozřejmě počet dioptrií, zabarvení skel, barva vlasů, barva a typ kůže. Obzvlášť zabarvení skel je nutné vybírat pečlivě. Například ta, která jsou do zelená, jdou na obličeji do šeda. Na druhé straně růžová barva skel působí na každého zcela jinak - někomu může zhoršit vidění, jinému zase ovlivní psychiku. Pro volbu barevnosti obrouček je důležitá také barva a typ kůže. Masivní zelený rámeček totiž stáhne z barvy obličeje červenou, červené obroučky ji naopak zvýrazní. Ženy by navíc měly dbát, aby ladily s nalíčením a uvědomit si, že barva, která jim sluší na šatech, jim nemusí slušet přímo na obličeji.

Brýle pro každou příležitost

Velmi užitečné je rozlišovat mezi dioptrickými a slunečními brýlemi. Na trhu se často objevují sportovní brýle s dioptrickými vložkami. Jejich tvar však nutí oko „šilhat“. Stejně jako každý člověk střídá šaty či boty podle příležitosti, měl by měnit i brýle. Mít jedny pro společenské události a jiné zase pro sport nebo volné chvíle. Volbu obrouček ovlivňuje dokonce i profese. Třeba právník může chtít vypadat přísněji a na první pohled seriózněji. Někteří studenti zase volí obroučky, které je zvýrazní a díky nim si jich kantor všimne a snáze zapamatuje.

S pomocí počítače

U některých vizážistů či v prodejnách optiky je možné vybírat pomocí počítače. Člověk se pak nestačí divit, jak zdánlivé drobnosti, maličkosti, zásadně změní výraz obličeje. Jak výběr s pomocí počítače vypadá? Optik nejdříve klienta vyfotografuje a snímek uloží do paměti počítače. V něm pak může porovnávat zhruba desítku různých brýlových obrub. Počítač také zasadí do brýlí skla podle požadovaných dioptrií, možné je pak zkoušet různá barevná skla, stejně jako různé barevné a materiálové kombinace obrouček. Člověk se na počítači může vidět v brýlích s kovovým, plastovým či třeba vrtaným rámečkem, vidět, jak jeho výraz mění dosazení například antireflexních skel. Výhodou takovéhoto výběru je, že odpadá zkreslení, které vyvolá nasazení brýlových obrouček bez skel. Bez problémů lze rovněž zkoušet barevné odstíny, kterých se člověk „bojí“ a doposud byl přesvědčen, že se k němu nehodí.

První brýle s držadly za uši se objevily roku 1792 v Anglii a říkalo se jim „větrovky“. Jejich cena byla docela vysoká. Ten samý rok byly v norimberském závodě vdovy po brýlařském mistru Belgradovi vyrobeny první ocelové brýle. Jelikož ještě na sklonku 19. století neexistovaly nemocenské pokladny, musel si brýle nebo cvikr koupit každý sám. V menších závodech stály brýle jednu zlatku, ve větších pak jednu a půl zlatky. Lepší zákazníci si nechávali vyrábět brýle i skřipce zlaté. Často se také zabrušovala křišťálová skla, jejichž broušení zabralo jeden a půl hodiny.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče