Svět se ptá, jak reagovat na provokace Severní Koreje

14. března 2013, 09:14 - Martin Čaban, Petr Třešňák
14. března 2013, 09:14

Prosby, sliby, výhrůžky, provokace. Tak vypadá diplomacie nejizolovanější země světa Severní Koreje. Světovému společenství však s vrtkavým a nebezpečným režimem dochází trpělivost. K přísné rezoluci Rady bezpečnosti OSN se po posledním jaderném testu Pchjongjangu přidali i tradiční garanti tamního politického experimentu, Čína a Rusko. Komentáře deníků těchto zemí se však přesto od těch z anglofonního světa liší.

The Guardian: Oprávněné obavy

Jen za poslední dva dny Severní Korea roztrhala mírovou smlouvu s jihem z roku 1953, bezpečnostní poradce Baracka Obamy varoval Pchjongjang, že pokud by se uchýlil k jadernému útoku, bude čelit „plné škále našich schopností“, a Čína ohlásila, že pošle průzkumný tým na neobydlené ostrovy, které Japonci považují za své území. Existují oprávněné obavy, že by v regionu mohly propuknout konflikty.

Už se to stalo dříve. Dnešní události mohou být opakováním napětí před čtyřmi lety, kdy spory o sankce za jaderné a raketové testy vyústily v námořní potyčku, o níž Soul tvrdí, že ji vyhrál. O čtyři měsíce později KLDR potopila jihokorejskou válečnou loď a pak ještě bombardovala jeden z ostrovů, protože Soul ignoroval výzvu k zastavení vojenského cvičení.

Tehdejší jihokorejský prezident I Mjongbak schytal ostrou domácí kritiku za údajně pomalou a slabou reakci. Jeho nástupkyně Pak Kun-hje se podobné kritice bude chtít vyhnout. Pokud se ve sporných vodách Žlutého moře stane ještě něco podobného, slíbil Soul tvrdou odvetu.

Než se ale pustíme do apokalyptických scénářů, je dobré si uvědomit, co se nestalo. KLDR dál umožňuje 123 „nepřátelským“ firmám pracovat v příhraniční zóně a zaměstnávat 50 tisíc Severokorejců. Pchjongjang hrozil uzavřením hraničního přechodu, ale dosud to neudělal.

China Daily: Ukončete hru na oplátky

Rada bezpečnosti přemítá nad rezolucí, která má zavést dosud nejpřísnější sankce proti Severní Koreji. Bylo by dobré udržet sankce na snesitelné úrovni a všichni by měli zachovat maximální zdrženlivost, aby nepokračoval dosavadní cyklus neustálých odplat. Jinak můžeme zapomenout na jakýkoli vývoj směrem ke zmírnění situace v regionu.

Jistě, domácímu publiku je třeba vyslat vzkaz, že se proti Pchjongjangu postupuje co nejpřísněji. Ale sankce nejsou nejlepším způsobem řešení tohoto problému, jak ukazuje již trojice rezolucí přijatých od roku 2006. Severokorejci na ně reagují čím dál odhodlanějším postupem směrem k vytoužené bombě. Bezpečnostní situace na poloostrově se od té doby výrazně zhoršila. Vedle unilaterálních amerických sankcí nepřispívají ani časté vojenské manévry v regionu. Prohlubují nedůvěru.

Přítomnost takových zařízení, jako jsou letouny s jaderným pohonem, neviditelné stíhačky F-22 Raptor či bombardéry B-52, skutečně nepůsobí jako mírový vzkaz. Není divu, že Pchjongjang odpovídá vypovězením dohody o příměří z roku 1953. Abychom se vyhnuli nejhoršímu, měli by si všichni zúčastnění uvědomit, že následky by byly strašlivé.

Pravda: USA přiškrtí Severní Koreu brutálními sankcemi

Svět opět demonstroval jednotu tváří v tvář korejské nukleární hrozbě. Po zkušební explozi přijala Rada bezpečnosti usnesení o nových sankcích. Rusko sdílí obavy USA a Japonska z ohrožení stability v regionu. Co víc, k sankcím se přiklonila i Čína, jediný spojenec Pchjongjangu.

Otázka je, co se tím změní. Kim Čong-un odmítá obnovení rozhovorů o odzbrojení a domácímu publiku servíruje antiamerickou propagandu. Výhrůžky Spojeným státům a Jižní Koreji nejsou od KLDR ničím novým. Už ani testy jaderných zbraní ne.

Přitom když se v prosinci 2011 ujímal Kim Čong-un vlády, Washington a Tokio doufaly v možnost obnovení šestistranných rozhovorů. Před rokem režim oznámil oficiální ukončení jaderných testů výměnou za potravinovou pomoc. Už v dubnu však Američané dohodu vypověděli kvůli dalšímu testu balistické rakety se satelitem. Podle Pchjongjangu šlo o nedorozumění, protože pokus o vyslání satelitu nemá nic společného s raketovými testy.

Jelikož toto vysvětlení nezabralo, následovala hrozba provedením „nezbytných odvetných opatření“, což znamenalo, že se svět měl brzy doslechnout o dalším jaderném testu. Poslední vzkaz z Pchjongjangu, že vláda vypovídá příměří z roku 1953, jen potvrzuje vážnost aktuální krize, která hrozí přerůst v regionální konflikt.

The New York Times: Severokorejskou jadernou zbraní jsou Spojené státy

Nedávný nukleární test KLDR doprovodila výhrůžka „preventivním jaderným útokem proti pozicím agresorů“.
Někteří jihokorejští představitelé volají po návratu amerických taktických zbraní do země, jiní věří, že jediným nástrojem k jednání s Pchjongjangem je jihokorejský nukleární arzenál.

Pchjongjang bude po posledním testu více provokovat, ale má velmi málo plutonia a vysoce obohaceného uranu, nedostatečné množství testů bomb i raket. Naproti tomu Spojené státy disponují stovkami sofistikovaných jaderných zbraní, které je možné umístit na ponorky, bojové stíhačky a bombardéry s pohodlným doletem do Severní Koreje. To je jaderná jistota Severní Koreje, na kterou může nadále spoléhat.

Americké bezpečnostní záruky, které chrání spojence před jakýmkoli severokorejským útokem, stojí na dlouholeté spolupráci a také přítomnosti 28 tisíc vojáků v Jižní Koreji. Pchjongjang musí pamatovat na to, že jakékoli použití jaderných zbraní vyvolá okamžitou a velmi násilnou paralyzaci jeho vojenské síly a konec režimu. Dosažením statusu jaderné mocnosti může KLDR získat jen velmi málo, zato mnoho ztratit.

Jižní soused se již před desetiletími rozhodl pro využití jádra v energetice. Dnes je ekonomickým lídrem, zatímco Sever vsadil na bomby a má bídu. Případný obrat Soulu k bombám by poškodil ekonomiku, ale k vyšší bezpečnosti by nepřispěl.


Čtěte také:

Radek Palata: Podivné hry v Pchjongjangu

KLDR odpojila horkou linku do Soulu

Kimovy hrozby Jižní Koreu a USA nezastrašily - společné vojenské cvičení začalo


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče