Menu Zavřít

Svět má stále větší hlad po energii

23. 9. 2013
Autor: Redakce

Lidstvo stojí před několika zásadními otázkami, jak získat elektrickou energii a přitom co možná nejméně škodit životnímu prostředí. Navíc ji potřebuje v dostatečném množství, ve správný čas (prakticky kdykoliv) a na správném místě.

Když doma rozsvítíme světlo tak si ani neuvědomujeme, že někde daleko od nás stojí velká „bedna“ (myšleno elektrárna) z ní vedou dráty do další spousty menších bedýnek (např. rozvodny) a menší dráty končí až někde u našich dveří v domovních rozvodničkách. Z nich vedou kabely do žárovky v našem obýváku, kterou si posvítíme na námi oblíbenou knihu. ABB má v této oblasti co nabídnout, od těch největších „beden“ až po nejmenší „bedýnky“. Bez ohledu na to, jestli síť teprve budujeme nebo jenom udržujeme.

Milionům obyvatel planety tato možnost umělého osvětlení stále chybí. Jsou na tom prostě z hlediska rozvoje techniky zatím velice pozadu a energetickou infrastrukturu historicky nemají. V současné době investují nejrozvinutější země světa nebo i válkou nebo přírodní katastrofou poničené méně rozvinuté regiony do výstavby nových energetických zdrojů a rozvodných sítí. Je to jedna ze zásadních podmínek rozvoje celých kontinentů, států a jednotlivců. Myslím si, že není drzé nahlas říct, že elektrická energie = rovná rozvoj. Myslím si, že bez elektřiny to prostě nejde.

Zásadní otázka je, kde ji brát v dostatečném množství a ve správný čas a kvalitě.

Ropa a plyn jako zdroje energie

I přes dynamický rozvoj stále více diskutabilnějších „zelených“ obnovitelných zdrojů elektrické energie je dolování ropy a plynu z ložisek na dně oceánů čím dál rozšířenější a ropa i plyn jsou stále dominantními zdroji energie. Dříve nedostupná ložiska plynu a ropy se díky novým metodám otevírají, zatímco brány uhelných dolů začíná pokrývat rez.

Budují se stále důmyslnější plošiny, které na vodě stojí doslova jako na kuřích nožkách. Plošiny vrtají díry do zemské kůry a z hloubky stovek metrů sají ropu nebo plyn na povrch. Problémem je, jak tyto drahocenné zdroje dostat ke zpracovateli. „Nejjednodušší“ je položit potrubí na dno moře a dovézt jej až na pevninu, ale ne vždy to umožňují podmínky. Někdy je to nemožné technicky jindy neekonomické.

Stále častěji se proto využívají plovoucí překladiště, často označované FPSO (Floating production storage and offloading) nebo FLNG (Floating liquefied natural gas). Jde o velké přečerpávací zásobárny ropy a plynu, ze kterých je ropa nebo plyn dále přečerpávána na tankery a převážena k dalšímu zpracování na pevninu. Odsud se dostává až k nám, ať už ve formě elektrické energie z elektráren nebo jako nafta či benzín.

Jistě se ptáte: „A posouvá zelená nebo jakákoliv jiná energie svět kupředu nebo někam na hranu nebo dokonce do „pekel“? To si musí zodpovědět každý sám.

Zdroj: http://www.abb-conversations.com/cs/

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).