Svět je plochý. Všude, nebo jen někde?

29. srpna 2005, 00:00 - LUKÁŠ KOVANDA
29. srpna 2005, 00:00

Globalizace započala v roce 1492. Amerika byla posledním územím, které člověk objevil. Svět je placka. Příslušníci Hare Krišna to hlásají od nepaměti, soudobé euroatlantické společnosti musel oči otevřít Thomas L. Friedman, novinář New York Times.

**Globalizace započala v roce 1492. Amerika byla posledním územím, které člověk objevil.

Svět je placka. Příslušníci Hare Krišna to hlásají od nepaměti, soudobé euroatlantické společnosti musel oči otevřít Thomas L. Friedman, novinář New York Times. Jeho knižní bestseller „Svět je plochý: Stručná historie jedenadvacátého století“ je věru převratným dílem. Proč vlastně?

Friedman, alias „globalizační guru“, jak jej ocejchoval americký magazín Wired, netvrdí, pravda, že Země je plochá fyzikálně, nýbrž, že svět je, v přeneseném smyslu slova, stále plošší a plošší kvůli působení globalizace - politické systémy se sbližují, svět se stává jedním velkým hřištěm, jež propojuje webová pavučina.

Globalizace, verze 1.0, započala podle autora kolem roku 1492. Amerika se stala posledním opravdu velkým územím, které člověk na Zemi objevil. Svět se zmenšil. Globalizace, verze 2.0, otevřela dveře nadnárodním koncernům, které tak mohly nabízet své produkty v různých světadílech. Během dvacátého století se svět scvrkl. Rok 2000 - verze 3.0 nastupuje, svět se stává miniaturním. Díky PDA a Googlu je nesmírné množství informací dostupné okamžitě kdekoliv na Zemi.

Cesta ke globalizaci, verze 3.0, byla dle Friedmana odstartována 9. listopadu 1989, kdy padla Berlínská zeď. Centrální plánování vzdalo boj, volný trh získal monopol prakticky všude. Primární emise akcií Netscape je dalším milníkem. Dne 9. srpna 1995, kdy k ní došlo, se web snesl z programátorských výšin mezi obyčejné smrtelníky. Netscape umožnil, aby internet mohl využívat kdejaký technický analfabet. Koncem roku 1999 čelil svět problému Y2K - podle některých expertů hrozil kolaps globálních počítačových sítí, neboť computery prý nejsou schopné odlišit datum „2000“ od „1900“. Bylo třeba přeprogramovat kvanta zdrojáků, američtí i evropští IT specialisté byli zavaleni prací. Proč nevyužít indické programátory? Outsorcing - další „zplošťovatel“ světa -byl tu. Od té doby není výjimkou, že třeba americká firma svěří své účetnictví týmu Indů z Bombaje. Internet, e-maily, optické kabely dokážou divy. Je to rychlé a levné.

„Trademarkem“ plochého světa jsou dodavatelské řetězce, UPS, WalMart, Al-Kájda. První dva dodávají zboží - globálně s dosud nepoznanou efektivitou -ten třetí smrt a utrpení. Přesto podle Friedmana vychází z podobných principů. Jeden den vybouchne bomba v Jakartě, druhý den už se vyrábí nová kdesi v Bagdádu.

Kniha „Svět je plochý“ se nestala bestsellerem náhodou. Nabízí zcela nový pohled na svět. Shrnuje překotný vývoj posledních patnácti let. Je poučná. I pro nás. Třeba proto, abychom se zamysleli nad tím, zda přeregulované sociální státy starého kontinentu mají šanci v plochém světě obstát, či co je pro to třeba učinit. „Svět je plochý“ je povinnou četbou nejen podnikatelů a manažerů, ale hlavně politiků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče