Suzuki Kizashi: Tak trochu samotář

30. dubna 2011, 04:08 - Stanislav Švarc
30. dubna 2011, 04:08

Jedna výbava, jediný motor. Na první pohled toho Suzuki Kizashi moc nenabízí. Japonský sedan si však zaslouží víc než pohled do tabulky s technickými údaji a následné zakroucení hlavou. Jeho charisma odhalí teprve osobní setkání.

Foto: Suzuki

Suzuki se s modelem Kizashi odvážně pustilo do střední třídy, kde o konkurenci zrovna nouze není. Šanci zaujmout má už tím nejviditelnějším, tedy vzhledem. Design zdařile kombinuje sportovní a ostré „hrany“ s elegantními liniemi, zároveň si zachovává některé prvky klasické pro Suzuki. Výrazná příď vypadá dobře, z profilu to také není vůbec špatné. Ale nejlepší je pohled zezadu, především díky decentnímu spoileru a dvěma výrazným koncovkám výfuku.

Výsledkem je pohledné auto, které láká sice na sportovní, ale přitom důstojné svezení.

Překvapení uvnitř

Interiér by se dal zhodnotit podobně. Možná neohromí, přesto působí příjemně a kvalitně, ke zpracování a výběru materiálů nemohou být výhrady. Snad jen displeje na středové konzole působily trochu zastarale. Čitelnost je ale dobrá. Poměrně přátelská je i ergonomie a rozmístění ovládacích prvků. „Budíky“ na přístrojovém štítě jsou možná trochu přeplácané, číslice jsou blízko u sebe, ale čitelnost tím výrazně netrpí.

Povedla se i kožená sedadla s dostatečným bočním vedením, možnosti nastavení polohy by však mohly být lepší. Volant padne skvěle do rukou. S prostorem by normálně rostlý jedinec neměl mít problém ani na předních sedačkách, ani na těch zadních. Subjektivně jsem měl pocit, že uvnitř je auto větší, než jak naznačuje při pohledu zvenku. Objem kufru činí průměrných 461 litrů.

Za volantem

Bohužel první, čeho jsem si při usedání za volant všiml, je otravné pípání upozorňující na otevřené dveře. Ale vždyť to přece vidím… Tímto podle mě zbytečným nešvarem však trpí čím dál víc aut, nebylo by fér házet ho jen na Kizashi. Věnujme se ale radši řízení a jízdě, nejprve pojďme na techniku. Sedan od Suzuki je v současnosti k mání s jediným motorem – zážehovým čtyřválcem 2,4 VVT. Jeho maximální výkon činí 131 kW (178 koní), točivý moment dosahuje nejvyšší hodnoty 230 N.m „už“ při 4000 ot./min.

Ono „už“ je poměrně na místě, motor v Kizashi nemá moc chuť se vytáčet, zato slušně táhne už od volnoběhu. Máme tu tedy spíše klidnější naladění pohonné jednotky. Na to bohužel občas pozapomíná šestistupňová automatická převodovka CVT, která při prudké akceleraci řadí na zbytečně nízký stupeň. Výsledkem je jen výraznější hlasitý projev vytočeného a jinak kultivovaného motoru. Alternativou je samozřejmě možnost řadit manuálně, lze to i pádly pod volantem. A musím říct, že tady to funguje skvěle. Prodleva od pokynu řidiče k akci je minimální, auto neškube.

Suzuki Kizashi 2,4 VVT 4×4

motor zážehový čtyřválec objem 2 393 cm3 max. výkon 131 kW (178 k) max. rychlost 205 km/h max. toč. moment 230 N.m z 0 na 100 km/h 8,8 s spotřeba 8,3 l/100 km cena test. modelu 759 900 Kč Zasloužil by víc Chování na silnici mohu s klidným svědomím označit jako skvělé. Testované Kizashi bylo navíc vybaveno systémem i-AWD (dodává se pouze s automatem CVT), tedy „inteligentním“ pohonem všech kol. Tento systém tak trochu „předvídá“ dění a připojuje zadní kola automaticky už ve chvíli, než dojde k prokluzu kol. Funguje to na výbornou, jízdní projev je možná nejsilnější stránkou vozu. V zatáčkách vede sebevědomě stopu, náklony jsou minimální. Komfort posádky je však i přes tvrdší nastavení chvályhodný. Musím dodat, že znamenitě se Kizashi chová i s deaktivovaným systémem i-AWD. Potěší i poměrně přesné řízení se slušnou zpětnou vazbou. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že tak skvěle nastavené auto by si zasloužilo silnější a živější pohonné ústrojí. Použitý čtyřválec sice v pohodě stačí a dá se s ním jet i sportovněji, Kizashiho potenciál však využít nedokáže. Ostatně silnější motor by se hodil i vzhledem k sebevědomému vzhledu auta. Spotřeba a cena**

Spotřeba benzínu zrovna neokouzlí. Po skončení testu počítač ukazoval údaj 10,1 litru, podepsala se na něm však častá jízda ucpaným městem. Reálně lze jezdit se spotřebou kolem devíti, spíše 9,5 litru na 100 kilometrů.

S cenou je to poměrně jednoduché. Kizashi se tu prodává ve dvou verzích: s automatem CVT nebo s manuální převodovkou. Motor je, jak už bylo zmíněno, stejný. Ani příplatková výbava v podstatě neexistuje, vše je už v základu – například včetně parkovacích senzorů vpředu i vzadu či dvouzónové klimatizace. Kdo by však chtěl třeba vestavěnou navigaci, má smůlu. Ale tak to prostě je. Cena navíc není vůbec špatná, u manuálu činí 679 900 korun, u čtyřkolky s automatem pak 759 900 korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče