Superdaň nebude žádná revoluce

07. dubna 2008, 00:00 - Jiří Němeček
07. dubna 2008, 00:00

Většina lidí ztrácí možnost porovnání, jestli jim změny uleví, nebo naopak.

Jednotná superdaň. Téměř kouzelný termín řady pravicově zaměřených ekonomů nabral v posledních dnech v Česku nečekaně reálnou podobu. Ministr financí Miroslav Kalousek hodil profesním i politickým ekonomům žhavě rozpálenou rukavici v podobě myšlenky na napohled agresivní přeměny daňového systému. Tak žhavé to ale zřejmě nebude.

Kdyby se dostala navrhovaná změna daní do praxe, stali bychom se v Evropě vedle Dánska zemí s nejjednodušším daňovým systémem. Základní vize je jednoduchá: Jedna sazba daně včetně pojistného a k tomu žádná „protekce“. Co to v praxi znamená? Třeba to, že každý by platil stejnou daň z příjmů, aniž by dostal slevu na placené životní pojištění, důchodové připojištění, hypotéku, stavební spoření, dividendy a řadu dalších platných odpočitatelných položek.

Takový radikální řez je ovšem v praxi čirou utopií, což si uvědomuje i Kalousek. Celý návrh proto jen halasně předhazuje odborné veřejnosti pouze k posouzení. V podstatě si tedy nad vlastním návrhem už předem myje ruce. Na oblíbené daňové úlevy totiž politici nesáhnou. Byla by to politická sebevražda. Rostou ceny energií, potravin i nájmů. První část zdravotnické reformy vzbudila vlnu nevole. Pro politiky je jasným varováním, že zacházet do krajností není vhodné.

Pojmy jako superhrubá mzda či superjednotná daň jsou sice jasné odborníkům, většina lidí ale ztrácí možnost porovnání, jestli jim změny uleví, nebo naopak. V rozpacích jsou i podnikatelé. I když dlouho volají po zjednodušení daňového řádu, jsou skeptičtí k sjednocení daně z příjmů a sociálního (případně i zdravotního) pojištění. Bojí se totiž, že by mohlo dojít k faktickému zrušení současných stropů pojistného. To nehrozí, uklidňuje všechny ministr financí.

Pokud tedy dojde jen na sjednocení výběru daní a pojistného na jedno místo, jsou všichni pro všemi deseti. Podnikatelům by se tak ulevilo i administrativně – skončilo by každoměsíční trojnásobné odesílání výkazů o hrubé mzdě zaměstnanců na finanční úřad, sociální správu a zdravotní pojišťovnu.

Jestli tahle daňová revoluce vyjde, zbude asi jediné: vysvětlit zahraničním investorům, že vykazovaná čtyřicetiprocentní daňová zátěž na jednoho zaměstnance není žádný český úlet.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče